KAERO: v podstatě jsem psal, že je podivuhodné, že se někde vysype plutonium z jaderné bomby jen tak na pole (nějaké to Palomares, nebo jak se to jmenovalo) a dohromady se nic nestane, žádná otrava světových oceánů, nebo tak něco.
Bhopal kdyby se stal v Číně, tak to by bylo keců, jak nemají úctu k lidskému životu. Přitom statisticky tyhle průmyslový nehody byly v 19.století v Evropě a v USA víceméně běžný taky, i když tady to bylo holt hustě zalidněný. (On londýnský smog v 50.letech byl v podstatě chemická havárie, jak se ukázalo po letech, a ti mrtví nebyli náhoda... cca to samé, jako neodsířené uhelky v severních Čechách ještě v 70. a 80.letech u nás, ale tam na to zařvaly spíš lesy). Stejně tak velké množství mrtvých po protržení přehrady měla Čína (Banqiao) jako Itálie (Vajont) (přičemž těžko říct, kde hrál lidský faktor větší roli - wiki teď tvrdí, že v té Číně, kde je to dáváno za příklad bezohlednosti režimu, se přes hráz přelila 2000letá voda, zatímco ve Vajontu stačilo neignorovat varovné signály o geologické nestabilitě...).
Abychom se vrátili k tématu - plutonia pro sondy do hlubokého kosmu bude stačit méně, pokud se místo termoelektrických článků s nízkou efektivitou použijou generátory na bázi Stirlingových motorů, což mi přijde jako zajímavý vývoj (nejsem si jistý, jestli jejich premiéra bude už na misi Dragonfly). Zatímco obří reaktory tady na Zemi jsou podle mě trochu téma k diskuzi (ano, ve Fukujimě sice nebylo moc mrtvých, ale teď je celá prefektura v podstatě evakuovaná, a nevím, jak je to s návratem obyvatelstva domů), tak v hlubokém kosmu se bez jaderné energie asi jen tak neobejdeme.
#offtopic