• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    COMMANCHEDobyvani vesmiru a kosmonautika 🚀🛰️👩🏼‍🚀
    XCHAOS
    XCHAOS --- ---
    KAERO: to by byla zatracená horská dráha. Já to tak nejdřív četl taky, ale nejsou to spíš " - úhlové sekundy?
    KAERO
    KAERO --- ---
    Hm, ten https://artemis.cdnspace.ca/ tvrdi tohle:
    Roll Rate 21.93°/s
    Pitch Rate 2.55°/s
    Yaw Rate -16.74°/s

    Ale pritom v prenosu vidim tu skoro tu samou scenu uz asi patnact minut. To je spis stupnu za hodinu. (Teda doufam ze si pro tohle amici nevymysleli nejake uchylne uhlove jednotky, jako uhlova stopa nebo tak nejak :) Ty mile v ofocialnim prenosu me drti. ).
    KOUDY
    KOUDY --- ---
    NASA
    We see our home planet as a whole, lit up in spectacular blues and browns. A green aurora even lights up the atmosphere. That's us, together, watching as our astronauts make their journey to the Moon.

    KAERO
    KAERO --- ---
    XCHAOS: "modul Apolla na to byl zbytečně velký, protože Apollo bylo zamýšlené jako univerzální loď i pro lety k Marsu nebo oblet Venuše" - odkud mas informaci ze plan cesty k venusi ovlivnil design apolla? Projekt "Manned Venus flyby" pocital s apollem na let k venusi, ale pokud vim tak spis jako odvozena mise, vyuziti dostupneo hardwaru. Nezda se mi ze by plan cesty na venusi primo ovlivnil vyvoj cehokoliv k ceste na mesic.
    RUTHER
    RUTHER --- ---
    Christina Koch:
    Engineer ✅
    Astronaut ✅
    Space Plumber ✅
    #christinakoch #artemis2 #artemisii #orionspacecraft #spacenews @astro_christina

    XCHAOS
    XCHAOS --- ---
    Artemis II crew speaks from space
    https://youtube.com/watch?v=myscgUlbua4
    XCHAOS
    XCHAOS --- ---
    XCHAOS: nedopsal jsem větu "setkání na dráze kolem Měsíce jim ušetří tolik, že se to vejde do jediného startu". A "géniové" nebylo myšleno ironicky, do té doby se o tom přemýšlelo hodně z hlediska přímého letu s případným dotankováním...

    Vlastně Apollo mělo tak velký servisní modul, protože měl za úkol brzdit celé soulodí u Měsíce. S tím žádný další projekt předtím ani potom nepočítal.
    XCHAOS
    XCHAOS --- ---
    Současnej plán je pro Artemis IV použít Centaur V od ULA, která už byl otestovaný na ULA raketě Vulcan:
    Exploration Upper Stage - Wikipedia
    https://en.wikipedia.org/wiki/Exploration_Upper_Stage

    Artemis III co jsem tak zaslechl možná bude úplně bez 2.stupně, i když zase to dotakování landerů by se taky mohlo testovat (ale to se může testovat po oddělení posádky - landery prostě poletí bez posádky a otestují schopnost jak dokovat s Orionem, tak přistát a odstartovat z Měsíce...proč ne... akorát teda SpaceX termín nestihne a ten kdo bude druhý, ten poveze spíš zásoby pro měsíční základnu...)

    To dává smysl, protože posadit lidi hned na první pokus o start neotestovaného komponentu je dnes už nepřijatelné riziko (vlastně se to stalo jen jednou v historii a to byl Space Shuttle). NASA chtěla otestovat EUS mj. při použití SLS pro start sondy k Europě s přistávacím modulem (?), ale tahle mise byla zrušena a na jakýkoliv jiný bezpilotní test je ta raketa prostě příliš drahá.
    KOUDY
    KOUDY --- ---
    This is the first image of Earth captured by Artemis II from space

    XCHAOS
    XCHAOS --- ---
    ještě jsem zapomněl: Free return trajectory je dráha s automatickým návratem k Zemi, bez toho brždění a zrychlování u Měsíce. Jediná možnost, kterou si lze jakž takž představit pro "kosmickou turistiku". Brždění i odlet jsou energeticky náročné, natož pak přistání. Nároky na nosič jdou nahoru. Není to tak, že rozdíl mezi Apollem 8 a Artemis 2 je, že to navedení na dráhu kolem Měsíce vynechali z nějakého důvodu snížení rizika a počátečního testování. V dané konfiguraci to není možné ani teoreticky (možná ta DRO dráha... ale ve skutečnosti nevíme a bez EUS spíš asi ne)

    Smyslem programu Artemis bylo zůstat na povrchu nebo v blízkosti Měsíce daleko delší dobu, než byly ty cca 3 dny v případě Apolla. Ale zejména pro pobyt na Měsíci pak ta náročnost na množství paliva a počet startů roste astronomicky. Dostat tam něco většího, než byl LM (lunární modul) Apolla je nutnost, ale je otázka, jestli to musí být tak megalomansky obří, jako Starship. No, uvidíme.
    KOUDY
    KOUDY --- ---
    XCHAOS: Cina urcite bude v kosmoprogramu v pristich dvaceti letech pro ameriku urcite vetsi souper nez rusko. Otazka je jestli to je dobre.
    XCHAOS
    XCHAOS --- ---
    Terminologie měsíčních letů :-)

    TLI - trans Lunar injection, navedení k Měsíci. Energeticky hodně náročné.
    TEI - trans Earth injection, odlet z dráhy u Měsíce. Energeticky nenáročné, zvládl by to i Sojuz, daleko slabší loď, než Apollo. Servisní modul Apolla na to byl zbytečně velký, protože Apollo bylo zamýšlené jako univerzální loď i pro lety k Marsu nebo oblet Venuše (fakt!) a bylo poněkud předimenzované (taky byl navržený předtím, než se rozšířily účinné solární panely... palivové články na kyslík a vodík tehdy vycházely hmotnostně líp.. ) Tento manévr Artemis 2 neprovede (nebo sovětský 7K-L1, tedy Zond, který teoreticky mohl předběhnout Apollo 8, ale netroufli si do něj posadit lidi a ti by asi žádný z pokusů nepřežili, i když přítomnost pilota na palubě mohla diskutabilně některé situace řešit...)
    LOI - lunar orbit insertion, brždění u Měsíce
    LEO - low earth orbit, to znají všichni
    LLO - low lunar orbit, dráha kterou využívalo
    DRO - distant retrograde orbit, vzdálenější dráha kolem Měsíce, než použilo Apollo. Původně měla být dosažitelná Orionem při použití EUS (exploration upper stage), ale ten byl zrušen. ICPS stačí jen na oblet Měsíce. Proto Artemis 3 bude trénovat s přistávacími moduly pouze na oběžné dráze Země, protože prostě momentálně nejsou schopni dopravit Orion ani na DRM (?) možná se mýlím a nějak by tam přibrzdit dokázali, ale nevím. Hodně ušetří tím, že k Orionu "nepřibalí" komponenty Lunar Gateway, která byla taky zrušena. Brždění a odlet z DRO je méně energeticky náročný, než to bylo u Apolla, ale o to víc energie tím pádem logicky potřebují lunární moduly. Sice není potřeba těžkou návratovou kabinu Orionu vláčet na LLO, ale současně sestup k Měsíci vyžaduje víc paliva a start z něj taky. Dávalo to smysl při použití Lunar Gateway, protože DRO je jednak dlouhodobě stabilní dráha (LLO ne), jednak je snáze dosažitelné ze Země, než LLO. Po zrušení Lunar Gateway to smysl nedává.

    Čína pro svoje přistání tedy plánuje poměrně rozumný kompromis, kdy místo jednoho obřího Saturnu použijí dvě střední rakety s vícenásobně použitelnými prvními stupni, ale jinak je architektura crossover mezi Apollem a nerealizovaným sovětským N1-LOK-LK a mají docela reálnou šanci s touhle architekturou ustavit trvalou základnu na Měsíci, dejme tomu za zhruba dvojnásobných nákladů, než je jich stávající kosmická stanice (provozvaná pomocí expendable raket)

    Americká architektura po zrušení Lunar Gateway a EUS (exploration upper stage) bohužel smysl nedává, a žádný z hráčů, tedy ani NASA s SLS, ani ULA s Vulcanem, ani Blue Origin s New Glenn ani SpaceX se Starship teď nemají v ruce všechny karty, aby to smysl dávat začalo. Musel by je někdo donutit k velmi efektivní spolupráci, ale za 3 roky se to podle mě nedá stihnout... je tam toho nevyzkoušeného strašně moc a peněz na to bylo uvolněno relativně hodně málo. A bezpilotní přistání na Měsíci se nějak poslední léta nikomu kromě Číny nijak extra nedařej... celosvětový počet neúspěchů je srovnatelný s těmi 60tými léty...
    XCHAOS
    XCHAOS --- ---
    KOUDY: Čína neexistuje? Jejich měsíční raketa si vystačí s 2 starty a navíc je vícenásobně použitelná, což SLS není.

    2 starty jsou naprosto rozumné, v 60tých letech se s nimi počítalo, akorát géniové s NASA přišli na to, že setkání na dráze kolem Měsíce jim ušetří tolik

    Dotankování je koncept z 50tých let. Koroljov s ním nejdřív počítal, prvním záměrem byl oblet Měsíce pomocí Sojuzu a asi 5 (!) startů nosiče R7, s tím, že by získali cca ekvivalent Artemis 2, ale rakety tehdy byly strašně nespolehlivé a měli s pilotovaným programem víc štěstí, než rozumu (to ostatně obě strany space race...). Potom vymyslel N-1, ale i tam program přistání na Měsíci počítal s tankovacími starty a trochu připomínal Starship.

    Příčetné koncepty pak vesměs počítali s 2 starty, u těch Rusů se neví, jestli by si bývali troufli posadit lidi přímo do 7K-L1 (Zond) posazeného na Protonu, který tehdy ještě poměrně často bouchal (ostatně, konstrukční vadu 3.stupně našli a odstranili až někdy po roce 2000, když už ta raketa byla v podstatě vyřazená...), nebo do LOK (varianta Sojuzu) posazeného na N1 - do poslední chvíle zuřivě nacvičovali přestup z lodi do lidi, který by potřebovali určitě na dráze kolem Měsíce (!) ale možná s ním od začátku počítali i na dráze kolem Země, protože jejich jediná man-rated raketa byla pořád jen R7.

    Zkomprimovat Apollo do jediného startu byl husarský kousek, který ještě asi do poloviny 60tých let nepřipadal nikomu reálný. Bylo to možné mj. i díky vynálezu počítačových čipů, apod. Předchozí koncepty počítaly vesměs s tím, že Apollo nebo Sojuz budou dopraveny přímo na povrch měsíce (v jedné sovětské verzi by tam dokonce návratová kabina Sojuzu stála vzhůru nohama, na přistávacím modulu!)

    Superrakety ale nejsou nijak extra efektivní, jejich hlavní síla spočívá v tom, že se nemusí čekat třeba na vhodné počasí na další start (to byl větší problém na Floridě, než v Kazaschstánu... tam je to hodně deterministrické, tam odklad kvůli počasí nebyl snad nikdy). Specialitou Saturnu V bylo, že to byla opravdu geniální raketa, jediná svého druhu, optimálně kombinující tah a specifický impuls ve všech stupních. N1, SLS, ale i Superheavy/Starship mají tohle hodně popletené. Obří SRB nejsou moc cesta, pokračující vývoj SLS taky počítal s kapalinovými boostery, což je i cesta, kterou půjde Čína.

    Dva starty, kdy jedna raketa nese přistávací modul a druhá návratovou loď a setkají se buď na dráze kolem Země, nebo kolem Měsíce, jsou asi optimum. Výhodou je, že jedna z těch raket ušetří hmotnost systému pro zachování posádky. Pokud navrhneš dobrou trajektorii, tak můžeš jeden 2.stupeň využít pro první zvýšení oběžné dráhy - asi jako u Artemis 2 ta eliptická parkovací - a druhý 2.stupeň pro jeho dokončení.

    Další optimalizace, kterou měli Sověti na neuspěšném komplexu N1-LOK a počítá s ním pokud vím i Čína, je ta, že horní stupeň použitý pro TLI slouží pak ještě jednak pro brždění u Měsíce, ale hlavně pro brždění lunárního modulu během sestupu. Není to vícenásobně použitelné, samozřejmě, ale je to v současnosti jediná varianta, která by aspoň trochu dávala ekonomický smysl.

    Čína bude 1.stupně recyklovat, 2.stupně zahazovat, přesně jako teď Falcon 9 vypouštějící Starlinky - akorát to bude metalox architektura, jako Starship. Žádné složité šachy s dotankováním, na které dojede Blue Origin i SpaceX, protože to prostě není vyzkoušené a objeví se nečekané problémy. Čína jednoduše přistane na Měsíci dříve, než to zopakuje NASA. A ISRO předvede oblet Měsíce do 10ti let, a to ještě úspornějším způsobem, než Artemis 2...
    KOUDY
    KOUDY --- ---
    XCHAOS: For all mankind funguje hlavne diky americkemu soupereni s rusakama...ted neni s kym souperit imho, takze zacnou dominovat spise ty soukrome firmy. Vidim to na boj mezi Bezosem a Muskem hlavne.
    XCHAOS
    XCHAOS --- ---
    CHEVALIER: já jsem holt na příbězích Apolla 11 a Apolla 13 vyrůstal, no :-) Tehdy to vypadalo, že sci-fi a realita se začínají prolínat a seriál For all mankind je vysloveně za rohem...
    CHEVALIER
    CHEVALIER --- ---
    XCHAOS: Děkuji.
    XCHAOS
    XCHAOS --- ---
    LEGI: jediný skutečný drama bude ten tepelný štít.
    KOUDY
    KOUDY --- ---
    XCHAOS
    XCHAOS --- ---
    CHEVALIER: Tak živej určitě ne, stejně ostatně jako čtyři recyklované SSME motory, použité v core stage SLS.. přijde mi jasné, že odhozený servisní modul musí nutné shořet v atmosféře, protože návratová kabina Orionu po jeho odhození nemá významnější schopnost samostatného manévrování a musí být navedena ke vstupu do atmosféry, pod velmi specifickám úhlem. U Apolla to taky bylo takhle.

    To, že je to poskládané z velkého množství recyklovaných komponent, i když většinou teda ne doslova "second" hand, je zajímavé. Budu mít asi o Artemis 2 přednášku na Kosmoschůzce, možná dubnové, takže si sem odložím seznam toho, co budu prezentovat.

    SRB - Solid Rocket Booster. Na SLS v prodloužené pětisegmentové verzi, která zůstala z projektu Constellation (rakety Ares I a V). Myslím je u SLS nezachraňují (???)
    SSME - Space Shuttle Main Engines, kyslíkovodíkové, 4 v 1.stupni SLS. Původně recyklovatelné, pro jednorázové použití v SLS zbytečně komplexní, ale "flight proven".
    ICPS - Interim Cryogenic Propulsion Stage - v podstatě pokud vím prostě vyzkoušený kyslíkovodíkový 2.stupeň ULA raket Delta IV a Delta IV Heavy.
    Service module - dodává ESA, v podstatě kopie servisního modulu nákladních lodí ATV, akorát zdvojili manévrovací motory na hydrazin a přidali motor OME na hydrazin.
    OME - Orbital Maneuvering Engine, na Space Shuttle byly osazené po dvou jakožto OMS (Orbital Maneuvering systém). Původně recyklovatelné, takže "flight proven".

    Tohle je pokud vím vše. Originálními díly skládačky jsou samotná návratová kabina Orionu (teoreticky znovupoužitelná, ale samozřejmě bez motorů apod.) a obří hliníková hlavní nádrž SLS - sice taky oranžová, za což vděčí izolační pěně, ale na rozdíl od nádrže raketoplánu tvoří nosný prvek rakety, u raketoplánu v podstatě musela unést jen sama sebe a ne užitečné zatížení, i když jak to bylo s přenášením obřího tahu SRB na tu nádrž, o tom je snad lepší nepřemýšlet.

    Kritika SLS je částečně oprávněná, protože třeba těch motorů SSME je k dispozici omezená zásoba a výroba dalších nebyla objednaná. Takže skutečně ty miliardové výdaje dávají smysl jen v politickém kontextu. Technologicky je to poskládané vesměs z věcí, které byly k dispozici už v roce 1980.
    CHEVALIER
    CHEVALIER --- ---
    XCHAOS: Určitě blbej dotaz, nesleduji to, ale, vrátí se ten motor na Zemi? živej?
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam