COURT: imho - aktivni studium 7 let, mezitim preruseni (to se do toho nepocita), co vim tak bylo snad na max. 2 roky v kuse... ale jak moc opakovane, to netusim, to asi taky zalezi na tvem vedouci, co ti schvali... a jakej je duvod ;-)

GOBERS: jasne, ja proste uplatnuju meritko v danem pripade podle sebe, coz je myslim mozne...

KATIA: No jasně, jako otázku osobního rozhodnutí to naprosto chápu a respektuji, ale trochu se bráním tomu, dělat z toho nějakou principielní záležitost.

GOBERS: ja jsem o tom dost premyslela a me by ty zmeny vadily, nebudu to moc rozepisovat, ale proste to beru tak, ze na pase, dokladech mam jedno jmeno a v zahranici fakt jakoukoliv zmenu berou jako jine jmeno (uz se mi slozite vysvetlovalo, ze proc mi nekdo rika katka a nekdo katerina a ...... asi vis o cem mluvim :-) a proste bych musela do nekterych dokumentu psat jmeno jedno a do jinych druhe... navic s ohledem na publikace, bych vlastne vystupovala pod dvema jmeny, taky nic moc ;-)

KATIA: No tak z hlediska jazykového to samozřejmě jiné jméno není, je to normální adjektivní případně přivlastňovací koncovka z českého gramatického repertoáru (proto se mimochodem ještě na počátku 20. století psala svobodná ženo -ová a vdaná -ova). A když se ptáš na ty Češky a Čechy v zahraničí, tak těch, co si přizpůsobují své jméno nebo příjmení gramatických zvyklostem cizího jazyka, znám více než dost (pokud jde o jméno, tak třeba já osobně celkem důsledně píšu Peter, abych pořád nemusel vysvětlovat, že jsem se o to jedno chybějící e neuklepl). Nepředpokládám, že bys měla něco proti tomu, když by Ti třeba v němčině v genitivu ke jménu připojovali genitivní -s (nebo ano??) a to je úplně stejná úroveň "komolení".

KATIA: To jsou samozřejmě spíše argumenty estetické a subjektivní. Nicméně s ústřední tezí o reciprocitě souhlasím, používat české koncovky v cizím jazyce mi moc logické nepřijde (jakkoli třeba ve starší němčině se to s latinskými jmény dělá, ale to je taková parádička, aby člověk ukázal, že je vzdělaný. :-D).

doporucuju precist tohle, myslim, podle me je to fakt vystizne: http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/josef-kaspar.php?itemid=6030
O přechylování trochu z druhé strany

GOBERS: je to komoleni, protoze to je jine jmeno, nez jak se ten clovek jmenuje. znas cesku, ktera si v zahranici to -ova odstranuje a prizbusobuje se lokalni gramatice??? pripadne si pridava lokalni koncovky?? moc jich neni, snad jenom kdyz tam ziji trvale. a ja sama to delat nehodlam, protoze se tak proste nejmenuju. moje jmeno je celek i s tim ova a takhle se proste jmenuju vsude :-) a totez proste garantuju i osoba, z jejichz textu cituju (obzvlast, kdyz si vezmu, ze treba nektere znam osobne, tak to by mi prislo fakt prdly najednou jim menit jmeno....)

KATIA: No tohle je logika, se kterou se nemohu ztotožnit. Používání jména ve shodě s naší gramatikou přeci není žádné komolení. To by se to také dalo úplně obrátit a říci, že je komolení když se třeba v němčině řekne "die Doktorarbeit des Herrn Novak" a ne náš správný genitiv "die Doktorarbeit der Herrn Nováka".

ANDREJKA: V bibliografické citaci důsledně podle knihy, v textu bych ale já osobně přechyloval (pokud bych psal česky :-D).

GOBERS: jasne, lingvisti prosazuji to, ze cestina prechyluje a proto je treba pridavat -ova a prechylovat krome vyjimek. ja zastavam to, ze ty osoby se nejak jmenuji a ja jim jmeno nekomolim podle nasich pravidel, stejne jako ho v zahranici nekomoli nikdo moje jmeno. nicmene neni to zadna norma, rozhodnout si to muze kazdy podle sebe.

ANDREJKA: presne...

GOBERS: a co seznam pouzite literatury, tam by se melo taky napsat napr. steinova, l.: ........?? protoze jestli ano, tak je to divne, uvadet jine jmeno, nez co je na knize. jestli ne, tak mi zase nesedi, ze v seznamu by bylo stein a v textu podle steinove... nebo i v zavorce steinova 2000 atd..

ANDREJKAKATIA: Pokud vím, tak doporučení Ústavu pro jazyk český je přechylovat, kromě případů, kdy je již zaužívaná nepřechýlená forma.

KATIA: ja to mam zatim taky vsude tak, ale do zavorky to nejde vzdycky a nekdy je to bez toho sklonovani divne, takze vaham. a sklonovat zenskou jako 'podle steina' je uhozene :-) diky, budu se drzet puvodni metody a necham to tak :)

ANDREJKA: neprechyluju, podle stein je podle me ok nebo proste vic uvadim jmeno do zavorky...

pokud jste nekdo nuceni psat diz cesky, jak nakladate s uvadenim jmen zahranicnich autorek? zvlast, pokud jsou ve vete a potrebujete je v jinem nez prvnim pade? 'podle stein x steinove x steina'? vlastne sklonovani resim i u chlapu, ale hlavne nevim, jak s temi zenskymi jmeny :)

XX8: V Bernu mají takovou zvláštnost, mezi magistra a doktora mají vražené takové roční až dvouleté postgraduální studium (říkají mu Vertiefungsstudium), v podstatě je to ekvivalent MPhil, nebo podobných fiškuntálií v anglicky mluvícím světě. Nu a na tenhle posgraduál já jsem do Bernu vyjel. Stipendium jsem si zajistil sám místní, takže už na něm jsem byl vedený jako švýcarský student, regulérně imatrikulovaný. No a během toho roku jsme si já i fakulta tak nějak padli do oka a já se rozhodl, že bych tu zůstal i na doktorát, takže jsem se dohodl s profesorem, u něhož jsem měl několik kurzů a který mě už znal, že mě vezme a bude můj Doktorvater, vyjednal jsem si prodloužení stipendia a dostal příslib toho, že příští rok bych dostal malé asistentské místo, abych to nějak v pohodě uživil. Takže asi tak...

GOBERS: muzu se zeptat, jak ses k doktoranture v Bernu dostal? Jses tam pres nejaky stipendijni program nebo ses prihlasil na prijimacky, jel tam, udelal je a jses vedeny jako svycarsky student?

SUMAC: To není špatné, to je hezký jazyk... ale dokud ten počet jazyků není dvojciferný, tak správného asyriologa nenadchneš. ;-))

SUMAC: máš to hold těžký no :-)

GOBERS: by ses divil, zrovna ja se treba musim krome (celkem samozrejmy) anglictiny, pac musim vsechno opublikovat anglicky, ucit i cinstinu :)


A_2: jenze v humanitnim smeru se tak dobre neuzivim jako v dobre aplikovanem sekundarnim prumyslovem vyzkumu... mame patenty, prumyslove vzory atd. pak jezdis v mercedesu ani nevis.. jenze je to desna drina

ANDREJKA: Takhle řečeno to je jenom kus pravdy. Často se nedá ostře ohraničit co je už "výzkumná/experimentální" část a co je část "teoretická". Nadto třeba v oboru, ve kterém teď dělám (asyriologie a předovýchodní archeologie) se "zpracovává" to, co nakopaly minulé generace a "kope" se pro generace příští, protože zpracovat rozsáhlejší vykopávky, to je práce na roky až desetiletí pro docela dost lidí...