MARTIK: Já tvrdím, že rozdíly např. mezi zesilovači (o kabelech ani nemluvě), jsou tak malé, že nejsou poznat, pokud nevíš, který hraje. To připouští i Machalík, ale pro něj je to důkazem toho, že test naslepo je nesprávná metodika.
Já se opírám o vědecky zjištěná fakta, že subjektivní vlivy mají na neslepé hodnocení takový vliv, že jej nelze brát vážně a to dokonce i v případech, kdy slyšitelné rozdíly zjevně existují. Viz třeba poslední odkaz v předchozím příspěvku - když byly reprosoustavy viditelné, nejvíc u posluchačů bodovaly ty největší. Reálnou změnu zvuku vlivem posunutí reprosoustav byli posluchači schopni správně vyhodnotit pouze tehdy, když nevěděli, která z nich hraje. Pokud na ně viděli, žádná signifikantní změna se v hodnocení nepromítla.
Proto jsem přesvědčen, že i u techniky na přenos zvuku by se měl uplatňovat stejný princip hodnocení, jako všude tam, kde se hodnotí lidskými smysly - tedy aniž by člověk věděl, co zrovna hodnotí.