TEDDYBEDDY: Z mé zkušenosti lze vyskládat aparát, kterej v dostatečné kvalitě podá komplet pásmo včetně (nepostradatelné) velikosti, spodků a dynamiky, zhruba do 500 000,- CZK. Když to umíš, vejdeš se i do míň, ale musíš se posnažit (eBay, Audiomarkt, Audiogon, Ricardo, hodně dlouho čekat, přebírat atd.). Nakonec kdybych chtěl bejt pedant, tak JBL 250 Ti (60k) + Audio Research D400 (70k) + Audio Research SP-15 (60k) + nějaký fajn cédo, třeba Sony SCD-1 (60k) = kompletní apec za 250k a bude hrát jak z praku; nikdo z těch, co sem chodí, nic takovýho nemá, nikdy neměl a nikdy mít nebude. Vyměň JBL za Quadral Titan (70-150k podle modelu) či B&W M800 (150k) či třeba moje Logany (120k) či Dunlavy/Duntech (150k) či něco podobnýho, jinými slovy přihoď 80-100k navíc, a za 350k máš de facto absolutorium, který se vyrovná libovolnýmu modernímu aparátu s Grande Utopiema, šnekama aj. To vše lze s přehledem seskládat do cimry 30-40 m2. Když tuto potom přiměřeně zatlumíš, ne nutně kmitacíma panelama a bass trapama za 100k, ale necháš si třeba od Sýkory nebo Sikory nebo jiné kapacity navrhnout a zhotovit řešení do 50k, seš na svým. Výslednej efekt je 95 % blaha, narozdíl od libovolných malých 2p nebo i 3p bedniček bez basáku, které prostě nehrají, ať už stály kolik chtěly, jsou celý z neodymu a kevlaru a rohacellu, a krmíš je jakkoli drahým soustruhem. Nezahrajou hlasitost, nezahrajou velikost, nezahrajou dynamiku, nezahrajou
žádnou klasiku - nikdy - a úplně na konec nezahrajou ani ty spodky (který pochopitelně nikdo na 40 Hz neořezává, ses pomát, tam jsou řízlý snad starý nahrávky od Queenů, jinak mě nic nenapadá).
Samozřejmě, když nejsou love, se dá snižovat laťka oběma směry: buď ubírat v kvalitě tak nějak plošně a zhoršovat postupně bedny jako takový, ale stále zachovávat jejich řekněme univerzálnost, širokospekterálnost a ve výsledku použitelnost = kupovat horší a horší třípásmo s basákem, který postupně víc a víc trpí na barevnou věrnost, svázání pásem, jejich vyrovnanost, směrovost atd., ale furt hraje "všechno", anebo se lze vydat cestou jednostranné specializace na jednoduchá tělesa a dynamicky nenáročnou hudbu a jít do relativně vyšolichějšího dvoupásma, ovšem s vědomím, že sice budu mít "prostor", když hraje cemballovej kvartet nebo nějaká jazzová ptákovina, ale i ten se zhroutí, jakmile pustím cokoli většího a/nebo cokoli víc nahlas. A musím si natrvalo z hlavy škrtnout spodky a velikost zvuku a akceptovat, že piáno je piánko, basa je basička, orchestr je orchestříček a veškerá hudba je velká jak model lodi ve flašce (ale perfektní model!). Co je komu příjemnější je individuální, majitelé škopků na muří noze na tyto nedají dopustit, ale mně to přijde srovnatelný se sluchátkovým fetišem: byť jsou sluchátka sebelepší, pořád je to jak honit si šulina. A samo někdy se stane, že tě ženská opustí a ještě obere a ty musíš všechno hifi i auta a hodinky prodat, abys nešel do kameňa, maximálně si do garsonky dáš nějaký lepší 2p a honíš si u nich, ale proboha nenalhávejme si, že je to lepší než jebačka :)