Ještě do třetice: furt nerozumím tomu, proč malá bedna do obýváku je dobře a velká špatně.
- Řekněme, že nějakým zázrakem - třeba fázovým závěsem - má ta malá stejnej frekvenční rozsah jako velká, tj. hraje třeba 25-20 kHz v -3 dB.
- Že nevyloudí stejnou hlasitost je jasný: malá by se roztrhla, vyletěly by jí repráky z bedny. Takže malá zahraje akorát potichu. Ale dobře, dejme tomu, že posluchač má zlou manželku a nemůže hrát nahlas, takže mu toto omezení nevadí.
- Při stejné hlasitosti má větší basák se stejnou membránou a stejným poměrem motor:průměr VŽDY menší zkreslení než malý basák, protože má menší výchylku (řádově).
- Módy místnosti ovlivňují frekvence vyzařované malým basákem stejně jako velkým basákem. Místnost neví, jaká bedna v ní stojí: můžeme stojaté vlnění definitivně smést se stolu.
- Odrazy v místnosti jsou tuplem nesouvisející jev.
- Zbývá tedy zfázovanost bedny. Ano, zfázovat dva měniče v posrané dvoupásmovce, která hraje potichu, je jednodušší, než zfázovat tři, čtyři. Proto jsou velké bedny dražší, protože je na nich stráveno více práce. Zfázované jsou nakonec pochopitelně stejně nebo lépe, jde jen o to, jak si s tím dá konstruktér práci.


Znovu bych rád věděl, v čem přesně by velká bedna měla být horší v běžném obýváku. Nic mě nenapadá. Potichu se dá pustit stejně jako malá, takže nic jako zabíjení posluchače hlasitostí, jako se domnívají pitomci, že je inherentní pro velkou bednu, se nekoná. Fakt mě žádný důvod nenapadá :)

Basáky!

1) "horuju za bodový zdroj nebo co se tomu max. blíží" versus "ano víc malejch basáků v případě potřeby vyššího akustickýho tlaku= méně špatnej kompromis; z důvodů "Q" ( jasná věc mezi konstruktéry, a proto je většina nejlepších beden takto osazena)" - (není, pochopitelně, takto je osazena nižší a střední třída, viz níže)

Pojďme do toho. To Q. Co si tak zhruba myslíš, že je Q? Qalita zdvihu? Co podle tebe znamenají různé hodnoty Q u repráku? Literatura má v tomto celkem jasno, ale tys v tom parametru objevil nejspíš nějaký zlato navíc. Budeš schopnej to rozvést?

2) "Dále- zkreslení daný hmotou těžší membrány a její deformace= ŠPATNĚ"
Zajímavý. Mám se tě ptát na nějaký důkazy, nebo je to kánon?
Pověz mi: určitě víš, že vysoká hmotnost membrány je potřeba k dosažení skutečně hlubokejch kmitočtů. Že lehký basáky nehrajou dole. Jak ti to štymuje? Když hmotnost = špatně, jak chceš přesně vyloudit ty basy? Seš si jistej, že víš, jak funguje reproduktor? Že hmotnost je přesně stejně tak důležitej parametr jako třeba poddajnost prostředí za měničem (proto jsou *potřeba* velký objemy)? Nebo seš lapenej v nějaké paralelní realitě zase, ve které ideální basák má nulovou hmotnost, a tedy nekonečnou rezonanční frekvenci?

3) "Dále- velká ozvučnice ( pro velký škopky)= ŠPATNĚ, ptže nepoměrně větší difrakce už na ozvučnici v poměru k monitoru."
Eh? Velká ozvučnice pro velký basáky je špatně? Čili by měla bejt... malá? A důvodem je....... difrakce? Můžeš mi říct, jakou ty basový vlny, který mají, jak jsi kdysi spočítal, desítky až jednotky metrů, udělají DIFRAKCI? Víš, co je difrakce, člověče? Difrakcí trpí výškáče, proboha, ne basáky. Ale i kdyby - - - jak souvisí OBJEM a DIFRAKCE? Difrakce je přece funkce frekvence a *tvaru*, nikoli *objemu*. Co to kurva meleš?

4) "Dále- velkej basák u země= ŠPATNĚ, odrazy od podlahy"
Jo? A co malej basák u podlahy? Jakým způsobem je odraz od podlahy specifickej pro nějakou konkrétní velikost měniče? Takže když 30 Hz hraje malý kolečko u podlahy, tak cajk, když velký kolečko, tak necajk? A může za to ten odraz? Wtf?
Mimochodem, odrazu od podlahy využívají jako *pozitivního* jevu prakticky všechny firmy, protože pomáhá basům - zejména ty, který používají malý basáky. Dělá jim to falešnej basák navíc: něco jako když dají dva. Kurví to teda difuzitu, ale je to oblíbená technika ve střední třídě, kterou máš rád. Baví tě dávat si vlastňáky?

5) "Není Hz jako HZ, velká plácačka má vždy větší vlastní zkreslení, finálně vlastními překmity začne vymejšlet vlastní subbasový parazity"
Beddy :)) Je Hz jako Hz :) Ujišťuju tě, že nejsou různý Hz. Můžeš se pokusit vysvětlit, proč má velká plácačka větší vlastní zkreslení? Nebo je to dogma? Ono je to samo naopak, žejo, velkej basák má při stejným tlaku menší zkreslení než malej, vyplývá to jaksi z logiky věci. Velkej kmitá s výchylkou 1 mm, aby na 30 Hz zahrál nějaký dB, malej kmitá 1 cm, aby zahrál stejný dB, a tudíž zkresluje. Proto jich musijou osadit hromadu, aby nahnali tu plochu, ale tím zase jde do piče bodovost zdroje a s ním difuzita. V jakým světě jsi přišel na to, že velkej má větší zkreslení?
Vlastní překmity? Subbasový parazity? Eh... to sis zase vymyslel? Zní to jako termíny z hospody. Jak si to zhruba představuješ? Mluvíš o lampách, chápu to dobře?

---------------------------

Aby bylo jasno, i když používáš jazyk jak když se kokosovej domorodec snaží mluvit o mozkové chirurgii, tak já ti rozumím. Ty prostě slovy hotentota říkáš, že poměr výkonu pohonnýho systému a hmotnosti kmitacího systému je u malejch basáků příznivější. To samozřejmě není pravda. Zvětšuje se membrána, zvětšuje se magnet. Je to stejný.
A taky říkáš, že rigidita malejch membrán je vyšší než velkých membrán při zachování stejné hmotnosti na cm2. To taky není pravda, pakliže je použit stejný materiál, žeano.
Celý je to strašná snůška představ a vlastní invence, podpořená kecama z časopisů. Jak ty můžeš někomu doporučovat, aby si udělal průmku, když vole vymejšlíš vlastní ptákoviny jako fázovej závěs a difrakci basáku krzevá objem? Proč se na to nevysereš? :)