PLAYER: Jasně, je to složitej problém a je těžký to rozsoudit dokud nějakej rigorózní abx test někdo fakt neudělá, ale kdo by se s tím chtěl otravovat.
Ad poslech drahých sestav, moje zkušenost z výstav typu high end praha/audio video show je, že i přes mizerné akustické podmínky bedny které mi nejlépe znějí jsou až na výjimky bedny které i velmi dobře měří (čímž nemyslím jen odezvu v ose, ale i směrovou charakteristiku či zkreslení), a bylo to tak i když jsem tam byl před x lety poprvé a naposloucháno jsem (ani odjinud) skoro neměl. I když je tam pár zádrhelů typu že ve špatné akustice podle mě vždycky znějí líp bedny s užší směrovou charakteristikou - na druhou stranu mně se zvuk takových beden líbí víc všude, takže v mém případě i tohle sedí. Největší chaos mi do toho úsudku vnášelo když vystavující pouštěli hovadiny.
Zato rozdílu mezi sestavami se stejnými reproduktory ale úplně jiným zbytkem řetězce (stalo se) jsem si tam nevšiml nikdy. Pokud byl, musel být mnohem menší než vliv reprosoustav, místnosti a pouštěné nahrávky. Z toho je celkem přirozené odvodit, že ten rozdíl musí být malý.
Co se natrénování sluchu týče tak s tebou do nějaké míry souhlasím, ale zároveň myslím že to je trochu jiná situace. Televize je vždycky jen vzdálená aproximace reality, je to placatá svítící věc která má po celé ploše stejné rozlišení, omezený kontrast, omezený barevný gamut, omezenou obnovovací frekvenci... To jsou vlastnosti které se zásadně liší od toho, jak oči vnímají realitu, takže dává smysl že se musíš nejdřív trochu naučit jak to udělat nejlíp.
Naproti tomu u reprosoustav se dá napodobování reality přiblížit daleko víc a dovedu si snadno představit situaci, kdy při slepém testu nepoznám jestli poslouchám zvuk nebo nahrávku něčeho, což je s televizí nemožné.
Moje zkušenost s pouštěním beden lidem s nulovou praxí je, že se jim často nejdřív líbí ty nejvíc "zářící a kontrastní" (basy, cinkání atd., asi známe všichni), ale když se jich zeptáš jaké bedny nejvíc znějí jako realita, tak přehodnotí a většinou nejsou mimo. Přijde mi, že normální lidi vůbec nepočítají s tím že by nějaká reprosoustava mohla znít reálně a ne jako reprobedna, tak je potřeba jim nejdřív změnit očekávání. Natrénovaný sluch hraje obrovskou roli v tom když se člověk snaží identifikovat *proč* něco hraje blbě nebo dobře, nebo třeba pro identifikaci harmonického zkreslení, což normální člověk skoro neslyší, ale při posouzení "skutečně znějící/uměle znějící" laici v mém okolí většinou nebyli mimo.
Ale taky do toho nechci moc rejpat, pro mě je to stejně debata čistě akademická, nejsem normální hifista ale bastlíř a otázka "jaké faktory mají největší poměr kvalitativní přínos/cena" je pro mě jednou z hlavních motivací, takže z toho pohledu pro mě kabely asi nebudou podstatný nikdy :).