HONCKA: je tam samozřejmě trojcestná výhybka (pokud je bedna třípásmová). Nemá ale smysl živit výškáč (obvykle jen pár wattů) zvlášť a tak se triamp zapojení téměř nevyskytuje (ale už jsem viděl i to)

HOWKING: díky za info, to že v případě dělení před zesilovačem, pak pouštíš do jednotlivých repro napřímo bez vyhybky je mi celkem jasný, takhle to dělám u PA. Co mi není jasný je zapojení, pokud do toho pouštíš celý frekvenční pásmo. Tj v případě 2 pásmový bedny by si tam musel mít v bedně 3 vyhybky, jednu klasickou, když používáš bežné zapojení s jedním zesilovačem a pak lowpass filtr na basaku a high pass filtr na středovýškovým, když používáš bi-amp.

MADCAT: to byl odkaz / vzpominka na starsi doskuzi tady
pro pobaveni..

HONCKA: nejsem v tomto směru patřičně technicky vzdělán, abych dokázal inteligentně diskutovat, narovinu přiznávám. Držím se manuálu k samotným koncákům:

SVANC: MADCAT: Zalehlý uši nebo podobný jiný jev?

HONCKA: nic v mém řetězci nerozděluje frekvenční pásmo. Jde jen o to, že koncák, co napájí basák, není zatěžován středy & výškami a naopak. Třeba to píšu blbě, nevím, nicméně když poslouchám delší dobu (nahlas), tak je pravý kanál (šasi koncáku), co krmí basy, výrazně víc zahřátý, než levý.

PLAYER: pokud máš z preampu jeden výstup, kde se ti rozdělují frekvence? Já jsem provozoval aktivní pa 4 pásmo a to bylo zapojený stylem zdroj -> signalovy procesor (kde se rozdělovaly frekvence pro jednotlivé pásma, equalizer, delay na sfazovani, atd..) -> koncaky -> repra, ale u hifi je to možná jiný

ENGUMAZ: S tím zahořením/rozehráním, to je stejně věc. Jako pochopil bych to u repráků, kde se asi trochu uvolní ta možná z výroby tuhá guma závěsů basáků a střeďáků (nevím co výškáče?), ale co třeba už elektronický součástky? Kondenzátory atd.? Taky se zahořujou/rozehrávají? A myslím tím nejen na výhybce v bednách, ale i v zesáku třeba? Nebo zahoření kabelů? To už bude spíš něco jako audio - homeopatie..??

SVANC: Naprosto správně to chápeš :-) Přesněji řečeno jedinkrát bezprostředně po zapojení se mi zdálo, že to hraje blbě, při druhým a každým dalším poslechu od té doby už bez problému, furt stejně dobře, lépe než kdykoliv předtím. Neumím si to vysvětlit, možná už su hluché, nenapadá mě žádnej fyzikální jev, kterej by to mohl mít na svědomí. Nějaká bludná elektřina, statika, která tam po zapojení byla a chvíli trvalo, než se "vstřebala"..?? To je asi kravina, takže fakt nevím. Každopádně teď to hraje dobře a já su spokojené :-)

HONCKA: Mam dva stereo koncaky (kazdy krmi vlastni bednu); levy kanal toho koncaku mam na vysky&stredy a pravy kanal toho koncaku na basy. Preamp ma jen jeden vystupni par RCA a ja signal potrebuju dopravit jak pro levy, tak pro pravy kanal soucasne u kazdeho konce. Mozna to bude z fotky lepe k pochopeni.

HOWKING: jo, potvrzuji ... nevěřil jsem, že dodatečně přidělané vydličky (a tím pádem lepší kontakt než nějaké obyčejnější banánky) na reprokabely budou slyšet

Ja ted kvuli biampingu resim Y RCA kabely. Nejprve jsem to na zkousku zapojil improvizovanym kabelem, co jsem nasel v supliku (asi kabel od takovych tech uplne nejlevnejsich cinch konektoru z bezneho elektra). Opravdu velmi tenky kabel, hlavni zila je strasne tenka. Hralo to prekvapive slusne (nic jsem od toho neocekaval). Pak jsem si vyrobil na zkousku druhy cinch kabel z reprokabelu Audioquest Rocket 11. Skok ve zvuku vyrazny, zejmena co se tyce prostoru. No a v patek mi prisel "znackovy" RCA kabel od firmy Inakustik, jejich rada excellenz, dvakrat stineny koax, postribreny medeny vodic. Rozdil oproti tomu memu doma vyrobenemu improvizovanemu kabelu z Audioquestu neslysim. Takze Inakustik posilam zpet a z Ciny jsem si obejdnal bezny stineny Y RCA za 300,- :)

Jinak pak z audionirvany ma i youtube kanal. Doporucuji :)

14 díl kompletace napájecího kabelu Furutech DPS 4 1 s koncovkami Furutech FI 50 NCF rhodium
https://www.youtube.com/watch?v=3sKLw-UiIpk

HOWKING: Slyset to je, deti my vytahly jeden drat z repra (u biamp zapojeni), a poznal jsem to zahy :-). A vytahly to proto, ze se to povoluje, mas recht.

Hele. Já taky používám tu průhlednou klasiku a zjistil jsem jednu věc. Čas od času pomůže všechny šroubovací svorky dotáhnout. Ten materiál pod nimi si časem uhne, tlak na něj se sníží, dotyková plocha se zmenší a tím i přenositelné proudy. Důkazem je už jen to, že svorky předtím dotažené na krev jdou znova ještě dotáhnout. A je to fakt slyšet (nebo mám vždy ten pocit - třeba placebo :D)

Takže chápu, že výměnu kabelů někdo slyší. Byť ten důvod není možná v lepších kabelech, ale v čerstvém dotažení. (což vám prodejci kabelů taji :D)

Co jsem ale slyšel fakt hodně (a tady bych si dovolil podstoupit klidně i slepý test) je přechod na Bi-Amping.

Samotný Bi-Whiring si ale myslím, že je placebo. (pokud nejsou původní kabely fakt tenké a roli hraje dvojnásobně nižší odpor)