VOZKA: “Zahoreni” objektivne funguje u velkych sluchatek, kdy casem degradaci nausniku se meni celkova frekvencni odezva, nicmene zahorenim bych to nenazyval :)

SVANC: Zkoušel jsem měřit (hlavně impedanci kde jsou rozdíly vidět víc, ale i frekvenční odezvu v bedně) zahoření na docela kvalitních širokopásmáčích a jestli tam byl rozdíl, byl menší než odchylky mezi jednotlivými měniči (kterých jsem měl tehdy změřených asi 6, nebyly to jen ty dva).

Zahoření je celkově marketingový výmysl, který funguje právě proto že zní logicky a v nějaké malé míře se skutečně děje. Důvod je ten, že když člověk nemá možnost si relativně rychle přepínat a/b s nějakou referencí a poslouchá z jednoho systému, tak si docela často po chvíli zvykne i na horší zvuk, pokud není vyloženě špatný. A když mu výrobce/prodejce řekne "musíte tomu dát dva týdny na rozehrátí", tak tím o dost zvýší šanci že si zákazník zvykne i když se mu zvuk na začátku úplně nelíbí. A na vracení už je pak taky pozdě.

MADCAT: Zahoření součástek je nesmysl, navíc jsi měnil jen kabel. Jeho zahoření je totální nesmysl. Pro mě je tvá zkušenost s různými pocity z téhož dalším dokladem, že jakékoli jiné než slepé testování nemá význam a je ovlivněno očekáváním popř. dalšími okolnostmi.
Ještě k zahoření - kdysi jsem to konzultoval s vývojářem repráků z Visatonu, mimochodem firma s největší bezdozvukovou komorou v Evropě (snad to platí ještě dnes, nevím), a ten mi napsal, že u basových reproduktorů po nějaké době provozu jsou rozdíly měřitelné, ale tak malé, že nejsou slyšitelné.

HONCKA: Aha neporozuměl jsem napoprvé. Tedy v bedně připravené na bi-amping nejsou výhybky v jednom kuse. (jednokusovou výhybku z toho udělá až to přemostění na svorkách). Jsou tam low-pass a hi-pass filtry. (zjednodušeně, před basákem je cívečka, která je otevřená pro vyšší frekvence a na basák dovolí přenosu jen těch nižších a před střeďákem a výškáčem je kondík, který zase je otevřený pro frekvence nižší a na střeďák s výškáčem (které mají mezi sebou další výhybku) se pouští jen vyšší frekvence. (Samozřejmě to zapojení je složitější,než jen cívečka a kondík, aby bylo dosaženo strmějších frekvenčních poklesů)

"bi-whiring" ? "bi-whoring" ? bi-wiring!

HONCKA: Pasivní filtr zesilovači taky uleví, on sice hraje celé pásmo (vyrábí napětí), ale v tom pásmu co výhybka nepropouští tak hraje "naprázdno", tedy není tam proudově zatěžován.

HOWKING: Pokud se dělí aktivně (před zesilovače na DSP) tak to není problém. Typický v PA se dělají bi-amp tripasma, takže do mid-top se pustí ořezané od spodku a uvnitř je ještě pasivní výhybka mezi mid a top.

HONCKA: Ne frekvence se nerozdělují. Highpass a lowpass se nechává až na starost výhybkám, pokud tam jsou. Jakékoli předrozdělení (pokud nejsou rozděleny dostatečným s překryvem v místě přechodu frekvencí povede k pokažení frekvenčního průběhu beden, který je s výhybkami naladěný. Pokud frekvence rozděluješ na zesilovači, nebo ještě před ním, tak musíš mít bedny bez výhybek. Bedny připravené hrát jak v režimu bi-amping, bi-whiring, ale také klasicky bez výhybek nejsou.

PLAYER: to že kanál, kde máš pověšený basy, více hřeje je celkem logický, že basák potřebuje větší výkon (v PA 2 pásmu máš 100W vejškáč na 800W basák). Jinak mi není jasný, jak koncák, co máš na basy není zatížen středy a výškami, když koncák zesílí to co do něj pustíš, pokud do něj pustíš celý pásmo a to pak seřízneš až na pasivní vyhybce v bedně mu imho neuleví. Prostě mě přijde, pokud člověk chce používat na jednotlivá pásma separé zesilovače, tak je lepší ty frekvence řezat před koncákem než za ním, že se pracuje s mnohem menšími proudy