PLAYER: Máš pravdu že malá studia skoro všechna mají aktivní malá dvoupásma, ale já teď hovořil hlavně o velkých main monitorech, které většinou nemají umístěné jako B&W v Abbey Road, ale mají je vestavěné do zdi (soffit mounted), což pokud už stejně stavíš adekvátně akusticky upravený control room není až takový prostorový problém, stejně jako není problém někam dát zesilovače když máš stejně v control roomu hafo outboard gearu jako rackové kompresory a reverby a podobně. Ta dvě studia co jsem jmenoval, Westlake a Electric Lady Studios, takové velké aktivní monitory mají. Ale třeba Ocean Sound v Norsku mají velké samostatně stojící JBL M2.

NRG Recording Studios je "novější", funguje asi 30 let, nahrával tam třeba BB King, Earth, Wind & Fire, ale taky Slayer anebo Justin Bieber, a mají v hlavním studiu aktivní čtyřpásmová vestavěná Dynaudia.

O něco méně renomovaný "nový" příklad z ČR - nahrávací studio JAMU v Brně na Orlí podle mě není úplně malé nebo levné (myslím že to je jedno z nejlepších na jazz a klasiku v ČR) - nachází se v akusticky oddělených podzemních patrech (popisují to jako "dům v domě"), mají klavír se standardní cenovkou asi 200 000 dolarů, mikrofony za 100k+ Kč, SSL mixpult taky za asi 2 mega Kč... a k tomu velké třípásmové aktivní monitory od Dynaudia, vestavěné do zdi (a v separátní místnosti malé B&W 805 a zesilovač od Rotelu jako hifi referenci).

Jinak ono někdy z gear listu a fotek ani nepoznáš že jde o aktivy. Ty aktivní monitory Westlake nebo Augspurger vypadají navenek úplně nachlup stejně jako pasivy a mají i aktivní výhybky a zesilovače zvlášť v krabici, ne uvnitř (takže místo to nijak nešetří), a pokud neznáš podle obrázku ten konkrétní historický model (studia ho v gear listech bohužel často nepíší), tak ani nevíš jestli je to aktiv nebo pasiv. Třeba na monitory Larabee Studios jsem se díval a vyjma jedné jejich menší místnosti kde jde ten model poznat (a je to aktiv) fakt nevím, nepoznám jestli jsou to monitory z éry kdy už Augspurger vyráběl všechny svoje top modely jako aktivní nebo ne.

Nejdřív píšeš, že nejsou nutně ani levnější

Přesně tak, napsal jsem, že nejsou NUTNĚ levnější protože jsem pokračoval s příkladem Westlake, jejichž model HR-1 se i s jejich high-endovou aktivní výhybkou prodával asi za 250k dolarů. Ty výše zmiňované Augspurgery taky stojí nějaké vyšší desítky tisíc dolarů. Často ale levnější jsou, to je pravda.

VOZKA: Ještě dodám pro představu měření solid-state zesilovače, aby bylo vidět, jak moc impedance reprosoustavy ovlivňuje frekvenční odezvu v běžných situacích (tohle je sice zes za 100k USD, ale zrovna tohle se u levnějších tolik neliší) - ty rozdíly tam jsou taky, jenže nejsou +- 1,7 dB, ale... no, přesné číslo nevyčtu, třeba 0,02 dB?

https://www.stereophile.com/content/boulder-amplifiers-2150-monoblock-power-amplifier-measurements



PLAYER: Aktivy nejsou menší a nejsou nutně ani levnější. Výjimky jsou, zejména starší studia, protože když si koupíš high-end pasivy, tak ty jsou samozřejmě taky dostatečně dobré a není moc důvodů je měnit, ale skoro všechna nová studia mají aktivy jednak protože se dá někdy pořídit stejná kvalita za nižší cenu díky DSP výhybkám a teoreticky menšímu zkreslení pomocí bi-ampingu bez pasivních komponent, a jednak protože celkové vyvážení frekvenční charakteristiky je často potřeba trošku měnit na míru v závislosti na velikosti a akustice control roomu a směrovosti beden, a je lepší když to člověk může naklikat rovnou do těch monitorů a nemusí dávat do řetězce další komponentu.

A s těmi staršími vs novějšími studii to taky neplatí plošně. Třeba Westlake Studios v Hollywoodu mají (svoje vlastní, které i prodávají) aktivy snad od 70. let, Electric Lady Studios v NYC mají taky aktivy - když se podíváš kdo v nich nahrával, najdeš jedny z největších jmen v historii moderní hudby, od Hendrixe přes Madonnu po Kanye Westa. V menších studiích je těch aktivů samozřejmě víc protože si nemůžou dovolit monitory třeba za 200k USD jako Westlake, a v těch nižších cenách aktivy většinou ekonomičtější jsou.

Ale jinak i Abbey Road používá malé aktivy jako sekundární monitory a v jednom studiu je mají myslím i jako hlavní.

VOZKA: Já se špatně vyjádřil, pro mně je elektrikařina asi jako pro každýho kdo to nedělá španělská vesnice - snažil jsem se vyjádřit že impedance a odpor jsou dvě různý věci - obojí se měří v ohmech, ale u těch kabelů to je složitější než jen průřez/délka. Rozdíly v samotným elektrickým odporu je myslím zanedbatelnej, pokud se nebavíme o nějakých extrémech.

LOPIK: Rámcově jasný, ale jinak u těch elektronkovejch zesilovačů to fakt je myslím trochu jinak. Podobně jako to bylo trochu jinak u nekvalitních zesilovačů třídy D, kde impedance reprobeden (a s tím případně kabelu) taky ovlivňovala frekvenční odezvu na horním konci spektra klidně o několik dB. Signálový kabely neřeším a vím že u digitálu jsou specifikace trochu jiné.

Ale jinak s tím řešením/neřešením u muzikantů/zvukařů je to vtipný, já jsem teď neodolal na jiným fóru a vedu tam flejm s audiofilem, kterej si z nějakýho důvodu myslí, že aktivní reprobedny jsou totální scam, tak se mu snažím vysvětlit, že minimálně polovina hudby kterou poslochá byla nahrávaná/míchaná/masterovaná s pomocí aktivních monitorů a že skoro všechny dobrý studia mají na svých webech gear list a že si to může ověřit, a on tomu stejně furt odmítá věřit, protože aktivní bedny jsou špatné, áno :).

V CERNu provádíme měření srážek subatomárních částic, ale nikdo neumí vysvětlit, jak fungují reprokabely. A takhle my si tady žijeme. 🙃

VOZKA: Odpor signálních kabelu je něco jinýho než "klasickéh" odpor co jsme se učili na základce ve fyzice. U střídavýho proudu to funguje trochu jinak a rozdíly v kabelech jsou (klasicky třeba DMX a XLR kabel jsou něco jinýho i když vypadají stejně i když v praxi na ten rozdíl málokdy narazíš).
Každopádně u hifi je to samozřejmě o nekonečný diskuzi.. Mně na tom osobně nejvíc baví to, že muzikanti ani lidi co to nahrávají to ani moc neřeší, stejně jako nikdo nekouká co za drátky vede pak v samotným zesilovači nebo reproduktorech za konektorem, hlavně že je ale hezkej ten kabel co se ti válí mezi tím.

BLOWUP: U běžných ne-elektronkových zesilovačů s výjimkou velmi levných starých zesilovačů třídy D platí, že kabely s nedostatečným průřezem nebo příliš velkou délkou na zvuk vliv mít mohou, jak už tu bylo řečeno i od objektivistů, ale bude velmi malá. Chovají se potom jako rezistory zapojené v sérii s reproduktorem a ovlivňující celkovou impedanci (plus v menší míře tvořící i další parazitní jevy jejichž vlivu nerozumím) a ten vliv na signál pak jde spočítat, ale pokud to vychází tak že by měl být slyšitelný, tak to jsme pořád jen v kategorii "kabel má moc velký odpor", což je zas ten průřez/délka, ne nějaká speciální konstrukce.

O fungování elektronkových zesilovačů nevím skoro nic (já jsem do hifi nastupoval už v době kdy byly běžné aktivní výhybky, slušné zesilovače třídy D a tak, takže tohle jde mimo mě), ale matně si pamatuju že u nich kvůli jejich vyššímu výstupnímu odporu může impedance reprosoustav ovlivnit nejen hlasitost ale i frekvenční charakteristiku poměrně výrazně. Viděl jsem nějaký test který ukazoval, že změna impedance pomocí úpravy výhybky (aniž by se tím měnila její frekvenční odezva pro standardní zesilovače) může s elektronkovým zesilovačem změnit výslednou frekvenční odezvu i o víc než o 3 dB.

Takže jestli tenhle graf pochází z testů z toho elektronkového zesilovače, nejspíš to není nesmysl a přiznám se že mě to v té kabelové debatě vůbec nenapadlo protože jsem elektronky nikdy nepoužíval.

Jestli podobné rozdíly naměřil i u solid state zesilovačů, tak to jako obvykle u fyzikálně ne úplně smysluplných výsledků naměřených mimo laboratoř tipuju spíš na chybnou metodiku a chybu v měření.


WADER23: 1 dB rozdíl na sinusoidě a 1 dB rozdíl třeba přes půl oktávy na hudebním signálu nejsou stejná věc. Široké změny na frekvenční charakteristice jsou slyšet víc, prásknutí bouracím kladivem to sice není ani omylem, ale určitě jsou případy ve kterých to bude slyšet ještě docela dobře.
(jinak tady mám 10/10, na sluchátkách v tichu mi to přišlo snadné)