PLAYER: před pár dny si mi vysvětlil, že ta dokazovací povinnost je na mé straně, jenže to teď platí i na tebe. nemůžem ti teoreticky dokázat, že něco neslyšíš. maximalně ty můžeš za kontrolovaných podmínek dokazovat, že ten rozdíl slyšíš.

PLAYER: Kdybys neměl paměť améby, tak by ses neptal, jak jsem došel k tomu přesvědčení, protože jsem to popisoval před necelým týdnem v odpovědi přímo tobě: SVANC
V té samé odpovědi byl i odkaz na článek, který podobné srovnání popisuje také, byť tam se nesrovnávala mp3 vs 24/192, ale 16/44 vs 24/192. I jiní lidé tedy dospěli k závěru, že vyšší bitová hloubka není detekovatelná. Mimo jiné proto, že už 16 bitů nabízí dynamický rozsah 96 dB a hluk pozadí v normální tiché místnosti je kolem 30 dB. Aby za této situace byl poznat rozdíl, byla by potřeba dost brutální úroveň hlasitosti, která by při častějším poslechu vedla k rychlé degradaci sluchu, o reakci případných sousedů ani nemluvě...
Rozdíl ovšem poznat lze, například když při hlasitosti vytočené naplno a pauze mezi jednotlivými skladbami dáš ucho k výškáči, tam bude 24/192 nepochybně šumět méně. Nakolik je takový test relevantní pro běžný poslech, kde z poslechového místa je šum při 16/44 zcela překryt hlukem pozadí, už nechám na tobě.

SVANC: tím, co roste na hlavě na obou stranách. Ale když mi zaplatíš čas, tak ti to celé zdokumentuju a tu hlasitost změřím certifikovaným hlukoměrem s přesností na desetiny dB.
Škoda, že si mi alespoň neodpověděl, jak si dospěl k tomu přesvědčení, že tam ten rozdíl nemůže být slyšet, jaký technický argument k tomu máš. Ale tak nevadí, já ti přeci nebudu říkat, co máš dělat se svým volným časem, což se týká i těch tvých zdejších esejí ;)

PLAYER: Čím jste měřili tu identickou výstupní hlasitost, abyste určili správné "digitální číslo"?
A jinak nech na mě, jak uznám za vhodné trávit svůj čas. Já si, nejspíš na rozdíl od jiných, dokážu přiznat, že degradace sluchu věkem se týká i mě, takže moje aktuální schopnosti nepochybně nelze brát jako etalon.
Navíc necítím potřebu sobě natož někomu jinému něco dokazovat za cenu toho, že celý den strávím jinak, než bych si přál.

SVANC: jelikož se hlasitost nastavuje digitálně, číslem, nikoliv analogově, tak je snadné nastavit ji pokaždé na stejnou hodnotu pro každý soubor.
100 km je prd, to není ani cesta z Prahy do Brna či naopak a podle toho, kolik již let tu vystupuješ jako "nevěřící Tomáš" (a né sám, pobídka platí i pro ostatní), ať už jde o kabely, zesilovače, či jiná témata, tak tohle je přeci vynikající možnost, jak dokázat, že je pravda na tvé straně. Já ti k tomu navíc nabízím, samozřejmě zdarma :), možnost zdokumentování a veřejné publikace, aby se následně nenašel nějaký nevěřící player, který by se nesmířil jen s písmenky buď na internetu, nebo na papíře v časopise.
Chápu, že není každý jako já, aby skutečně pro své přesvědčení reálně konal a radši si najde výmluvy, proč to vlastně nemá zapotřebí, takže ti samozřejmě nebudu mít nijak za zlé, když zůstaneš jen v tom virtuálním prostoru, za klávesnicí. Takových lidí, jako seš ty, jsou spousty, takže to není nic výjimečného ;)

MATT: pořád slabý, zaber.

PLAYER: slysis sum, protoze signal je slabsi. natoc to bez signalu.

SVANC: není, nepřepínal. Hlasitost se vždy upravila před spuštěním na stejnou úroveň. Mimochodem čím víc nahlas jsem si to pak ještě pouštěl, tím ten odstup v kvalitě byl vyšší.

Fakt by mě zajímajílo, jak si přišel na to, že tam ten rozdíl nemůže být slyšet, z jakého přesvědčení vycházíš? Jedna věc je, že je DSD technický overkill na drtivou většinu muziky, přesahuje samozřejmě analogové pásy, takže digitální nahrávka logicky nemůže být lepší, než originál na analogu. Druhá věc ale je, že pokud ty sám napíšeš, že 128 kbit/s "je už málo", respektive poznat, tak zjevně připouštíš, že min. datový tok hraje roli. DSF soubory mají 5644 kbit/s.

V březnu, tuším že 19.a 20., je v hotelu Diplomat Audio Video Show. Tak se tam můžeme potkat, vezmu flashdisk a můžeš mě tam otestovat, nebo spíš můžeš SE tam otestovat. Jsou tam sestavy i v řádu milionů Kč a byť akustika tam není vždy ideální, hrálo jim to tam vloni moc pěkně a jsem přesvědčený, že ten rozdíl tam bude znatelný dost možná ještě víc, než na mé skromné sestavě.

PLAYER: Je u obou souborů naprosto stejná hlasitost na výstupu?
Přepínal sis to sám?

SVANC: Simple Minds - Don't you. Zdroj: SACD -> ISO -> DSF soubor -> WAV (24 bit) -> Mp3 256 kbit/s (16/44,1). Výsledek:
slyším rozdíl v důrazu kopáku v neprospěch mp3, slabší objem, činely jsou u mp3 jakoby zastřenější. V prostorovosti a oddělení nástrojů rozdíl neslyším.
Ptal jsem se přítelkyně na názor, opakovaně jsem jí to pouštěl po sobě, stejná hlasitost. Prý v tom rozdíl neslyší. Hraje od mala na flétnu, zná noty.
Závěr: hires originál je bezchybný, neslyším nic, co by mi "vadilo". Mp3 působí jinak, ošizeně, na první dobrou jsem hned poznal co je co.
Poznal bych to na každém žánru? Nevím, možná ne. Věřím, že na některé nástroje jsem "hluchý", ale na bicí jsem "pes", proto jsem si vybral tuhle skladbu. Je mp3 neposlouchatelná? Vůbec ne, kdybych neměl přímé porovnání, tak řeknu, že to zní dobře. Čímž se dostávám k tomu, co jsem už psal dříve. Primárně záleží na kvalitě nahrávky jako takové, jak moc to dojebe mastering ve studou. Dále samozřejmě
záleží na reprodukční sestavě a v neposlední řadě na uších, respektive jak kdo jsme naučení poslouchat reprodukovanou hudbu. Prostě netrénované uši (mozek) nemají schopnost rozlišit relativně malé rozdíly, protože neví na co se cíleně zaměřit, nebo se na to zaměřit ani neumí.
Je to IMHO obdoba ke zraku. Kdysi dávno jsem řešil výběr nové ploché TV a furt jsem na něco nadával. U LCD mě sral kontrast, blooming a další neduhy, u plazmy pak příšerný phospor trails. Když jsem se onehdy ptal neteře (v té době asi 20 leté), jestli jí to taky trhá oči, tak na mě koukala jak na zjevení, že nechápe, o čem mluvím, že tam nic špatnýho nevidí. Musel jsem jí to popsat a vyloženě prstem na obrazovce ukázat, co mi vadí a kdy se to děje. Jakmile jsem jí to ukázal, už to začala vidět taky :) Stejný problém jsem měl btw s DLP projektorem a nechvalně známým rainbow efektem u jednočipových.

Kdyby to nebylo ilegální, tak ty dva soubory někam hodím a každý si to můžete porovnat na vlastní sestavě a uších. Takhle vás může leda odkázat na google a při troše snahy na ISO soubor Simple Minds - The Best of [SACD] narazíte.

MATT: player neni, do vyznamne miry, ani hluchy ani slepy, takze vidi a slysi (prave i na tom videu), ze leva bedynka nesumi. Trosku s tim trollingem zaber, vic originality, ze se dekuje :)

PLAYER: kde se tam ten šum bere? není to spíš probém těch geniusů? proč jsi testoval banán na bedýnkách za tisícovku a ne opravdovém hifi?! Kdybytě slyšel player, tak by se ti vysmál..

HOWKING: pokud neslysis vyrazne nizsi hlasitost a silny brum/sum oproti kabelu (ktery ma navic nevhodnou konstrukci), tak se s cistym svedomym muzes povazovat za nahluchleho :)

NOKOS: Jistěže, při použití na střídavý proud, zde NF oblast, má banán impedanci, není to jen čistý odpor, je tam i kapacitní popř. indukční složka.

NOKOS: Samozřejmě že má - od čistého odporu se liší od 0.0000000001%, ale PLAYER to třeba slyší!

SVANC: banan ma imedanci, jo? to je mi novinka....

MARASAN: OK, ale na principu to nic zásadně nemění, ten zesík je tvořen v podstatě jen švábem, který je dvoukanálový, ale lze jej nakonfigurovat do můstku, kde má na dvakrát větší impedanci dvojnásobný výkon. Pro stereo pak dva šváby, každý v můstku.

SVANC: tenhle je prave ze dvou integracu, clastne 2 monobloky a to asi pekne uzije s balanced vstupem.