Naše sídlištní základka (Lužiny 06) byla teda stran pedagogického sboru za totáče celkem v pohodě, šlo spíš o jednotlivý excesy. Jedna teda, snad ani ne soudružka, tušim Bočková nebo Boučková, oslovovala snědého spolužáka laskavě „černoušku”, což ho myslim nemálo sralo a už tenkrát bylo tak nějak jasný, že je to poněkud přes čáru, ale jinak byla normální. Soudružka, co učila občanku, byla prostě jen UB (úplně blbá), vysloužila si, že na ní osmáci nastražli dveře vypadávající z pantů (socialistická zástavba, že), který na ni lehce spadly, když vzala za kliku. Rána jako kráva, pak krapet hysterickej řev a pak jsme o ní nějakou dobu neslyšeli. Na druhou stranu si taky pamatuju, jak jsme (v sedmý, osmý) jako sběrový referenti přišli něco oznámit do nějaký cca čtvrtý třídy, a ti čtvrťáci tam volně korzovali po učebně a starýho učitele Štolbu píchali kružítkama. To teda bylo už na sklonku socíku.
Mám teda celkově spíš takový normální vzpomínky, snad to trochu vyváží ty otřesnější historky.
(On je taky fakt, že součástí týhle instituce byla taky zvláštní škola, a ty bizarnější události se odehrávaly převážně tam.)