KONTRAPHUNKA: Každý jazyk má vlastní konvenci na psaní uvozovek. Angličtina se kromě zmiňovaného označování začátků odstavců vyznačuje i jiným typografickým zápisem pro uvozovky.

ASHRAK: Když jsme u toho - čtu dona Quijota v Černého překladu a zmiňovaná situace je tam řešena tak, že na konci odstavce uvozovky končí a na začátku nového opět začínají, ačkoliv se jedná o promluvu stále stejné osoby - je to špatnou redakcí knihy, nebo za první republiky byla jiná konvence?

ASHRAK: jojo, o toe mi jde. že v anglčitině tam mají přesto na začátku každého odstavce tohle ", asi aby člověk nezapomněl že je to přímá řeč

KONTRAPHUNKA: nevím, jestli to správně chápu, ale pokud je je ta řeč plynulá na několik odstavců, tak budou uvozovky na začátky a na konci, nehledě na odstavce

prosím vás jak se píšou uvozovky, když přímá řeč stejného člověka pokračuje ve druhém odstavci, tj. když jde o delší vyprávění? v anglickém originále to je tak, že na konci prvního odstavce tu přímou řeč neukončí, ale na začátku dalšího ji zase začnou...

ASHRAK: jak rika LICINDA, obcas se to takhle vyskytuje

LICINDA: pokud to nesedi vecne, tak je to jasne (a tedy spatne), ja sel jen po gramatice. tam to muze fungovat, pokud je DNA stredniho rodu.

LICINDA: já jsem to ještě neslyšel...

jde o to, ze DNA je chromosomalni a je plasmidova - kazda jina.. (v jiny casti bunky)

ASHRAK: tak casto se o nem (o ni) tak mluvi.. TO DNA.. ale vzhledme k tomuu, ze to je kyselina...

SILENT: jako že by DNA pak bylo středního rodu?

SILENT: tady to je evidentne spatne napsany - podle smyslu. jiny smysl to mit nemuze..

LICINDA: nebo jde jen o postmodifikaci fragmentu, ale zni to pak lehce archaicky

ASHRAK: díky!

гаварыць a сказаць

Gavaríť a skazáť? (Jestli je běloruština podobná ruštině...)

LICINDA: asi to tak bylo myšleno

ha, narazila jsem na urcitou hlasku:

Pri transdukci u bakterii muze byt prenesen: jak fragment chromosomální tak plasmidove DNA.

Neni to ponekud zavadejici?? Nemelo by byt: muze byt prenesen fragmnet jak chormosomalni tak plasmidove DNA.... ??

ASHRAK: zase s tímhle na mě nechoď :-)

SCHWAB: jelikož se běloruština liší od ruštiny jen fonetikou a občas slovní zásobou, tak to má stejně:
Скажи ему это! -> Это ему не говори!

INUSHKA: nakonec jsem k něčemu podobnému došel. Že "mluvit" je hejbat pusou a vydávat slova, v angličtině to má nejblíž k "talk". A "říci"/"říkat" je spíš vázaný s předáváním informace, spíš takové "say".


THOMASMORTA: právě takhle mi došlo, že tato synonyma mu dělaj problém, když místo
- Já jsem ale neřekl/neříkal, že to tak je.
- Já jsem ale nemluvil, že to tak je.



btw ASHRAK: "v slov. jazycích se pro negaci dokonavého slovesa neutrálně používá nedokonavé (Řekni mu to! -> Neříkej mu to! "Neřekni mu to" už má trochu jiný význam, klade se velký důraz na neprovedení děje)" - tzn. že bělorus to má taky tak, nebohodně podobné?


každopádně se asi s něčím podobným ještě objevím, takže jestli je někde na nyxu nějaký spíše výkladový/významový koutek, nechám se klidně přesměrovat tam :)

každopádně díky za konzultaci:P

THOMASMORTA: jsou tu nějaké lehké narážky na význam vidů (a píše se na rozdíl)

INUSHKA: pavda je, že říkat/říct musí mít vždycky předmět, na rozdíl od mluvit... ale mluvit ho může mít taky (říkat pravdu / mluvit pravdu)

no a pak se samozřejmě liší ve vazbách: mluvit s kým, mluvit na koho, mluvit ke komu, mluvit jak, kde, mluvit o čem...
říkat jak, říkat komu co (předmět nebo věta předmětná/obsahová), říkat komu nějak, říkat komu oč...
to lze vyhledat v každém slovníku...


THOMASMORTA: a co se týče použití vidů vě větách, i záporných, je k tomu určitě nějaká literatura:
Říkal jsem vám to!/Neříkal jsem vám to?
Řekl jsem vám to!/Neřekl jsem vám to?
Neříkej mu to!
Hlavně mu to neřekni!
v slov. jazycích se pro negaci dokonavého slovesa neutrálně používá nedokonavé (Řekni mu to! -> Neříkej mu to! "Neřekni mu to" už má trochu jiný význam, klade se velký důraz na neprovedení děje)

SCHWAB: Když jsem nad tím chvíli přemýšlel, tak to na mě působí následovně:
MLUVIT je nějaká soustavná činnost, značí průběh; narozdíl od ŘÍCT můžete mluvit spekulativně, uvažovat o něčem - můžete si mluvit pro sebe, tedy o něčem přemýšlet
ŘÍKAT na mě však působí spíše jako opakovaná činnost, konkrétně opakované ŘÍCT; pokud byste si něco pro sebe říkali, pak si to bude pravděpodobně opakovat, abyste to nezapomněli nebo se to naučili

ŘÍCT je dokonavé, vnímám ho jako sdělení jedné myšlenky, nebo nějaké informační jednotky.

Příklad: Oblíbená věta zneuznaných hrdinů ve filmu: "Říkal jsem vám to!" značí, že to dotyčný hrdina několikrát řekl - tudíž upozornil na to, že jeho názor je, že to skončí průšvihem. Kdyby o tom mluvil, tak by rozebíral proč si to myslí, co ho k tomu vede...

Ale jak jsem řekl (jedna věta úplně nahoře), je to jenom můj subjektivní dojem, třeba tu plácám nesmysly.