KONTRAPHUNKA: Každý jazyk má vlastní konvenci na psaní uvozovek. Angličtina se kromě zmiňovaného označování začátků odstavců vyznačuje i jiným typografickým zápisem pro uvozovky.

ASHRAK: Když jsme u toho - čtu dona Quijota v Černého překladu a zmiňovaná situace je tam řešena tak, že na konci odstavce uvozovky končí a na začátku nového opět začínají, ačkoliv se jedná o promluvu stále stejné osoby - je to špatnou redakcí knihy, nebo za první republiky byla jiná konvence?

ASHRAK: jojo, o toe mi jde. že v anglčitině tam mají přesto na začátku každého odstavce tohle ", asi aby člověk nezapomněl že je to přímá řeč

KONTRAPHUNKA: nevím, jestli to správně chápu, ale pokud je je ta řeč plynulá na několik odstavců, tak budou uvozovky na začátky a na konci, nehledě na odstavce

prosím vás jak se píšou uvozovky, když přímá řeč stejného člověka pokračuje ve druhém odstavci, tj. když jde o delší vyprávění? v anglickém originále to je tak, že na konci prvního odstavce tu přímou řeč neukončí, ale na začátku dalšího ji zase začnou...

ASHRAK: jak rika LICINDA, obcas se to takhle vyskytuje

LICINDA: pokud to nesedi vecne, tak je to jasne (a tedy spatne), ja sel jen po gramatice. tam to muze fungovat, pokud je DNA stredniho rodu.

LICINDA: já jsem to ještě neslyšel...

jde o to, ze DNA je chromosomalni a je plasmidova - kazda jina.. (v jiny casti bunky)

ASHRAK: tak casto se o nem (o ni) tak mluvi.. TO DNA.. ale vzhledme k tomuu, ze to je kyselina...

SILENT: jako že by DNA pak bylo středního rodu?

SILENT: tady to je evidentne spatne napsany - podle smyslu. jiny smysl to mit nemuze..

LICINDA: nebo jde jen o postmodifikaci fragmentu, ale zni to pak lehce archaicky

ASHRAK: díky!

гаварыць a сказаць

Gavaríť a skazáť? (Jestli je běloruština podobná ruštině...)

LICINDA: asi to tak bylo myšleno

ha, narazila jsem na urcitou hlasku:

Pri transdukci u bakterii muze byt prenesen: jak fragment chromosomální tak plasmidove DNA.

Neni to ponekud zavadejici?? Nemelo by byt: muze byt prenesen fragmnet jak chormosomalni tak plasmidove DNA.... ??

ASHRAK: zase s tímhle na mě nechoď :-)

SCHWAB: jelikož se běloruština liší od ruštiny jen fonetikou a občas slovní zásobou, tak to má stejně:
Скажи ему это! -> Это ему не говори!

INUSHKA: nakonec jsem k něčemu podobnému došel. Že "mluvit" je hejbat pusou a vydávat slova, v angličtině to má nejblíž k "talk". A "říci"/"říkat" je spíš vázaný s předáváním informace, spíš takové "say".


THOMASMORTA: právě takhle mi došlo, že tato synonyma mu dělaj problém, když místo
- Já jsem ale neřekl/neříkal, že to tak je.
- Já jsem ale nemluvil, že to tak je.



btw ASHRAK: "v slov. jazycích se pro negaci dokonavého slovesa neutrálně používá nedokonavé (Řekni mu to! -> Neříkej mu to! "Neřekni mu to" už má trochu jiný význam, klade se velký důraz na neprovedení děje)" - tzn. že bělorus to má taky tak, nebohodně podobné?


každopádně se asi s něčím podobným ještě objevím, takže jestli je někde na nyxu nějaký spíše výkladový/významový koutek, nechám se klidně přesměrovat tam :)

každopádně díky za konzultaci:P

THOMASMORTA: jsou tu nějaké lehké narážky na význam vidů (a píše se na rozdíl)

INUSHKA: pavda je, že říkat/říct musí mít vždycky předmět, na rozdíl od mluvit... ale mluvit ho může mít taky (říkat pravdu / mluvit pravdu)

no a pak se samozřejmě liší ve vazbách: mluvit s kým, mluvit na koho, mluvit ke komu, mluvit jak, kde, mluvit o čem...
říkat jak, říkat komu co (předmět nebo věta předmětná/obsahová), říkat komu nějak, říkat komu oč...
to lze vyhledat v každém slovníku...


THOMASMORTA: a co se týče použití vidů vě větách, i záporných, je k tomu určitě nějaká literatura:
Říkal jsem vám to!/Neříkal jsem vám to?
Řekl jsem vám to!/Neřekl jsem vám to?
Neříkej mu to!
Hlavně mu to neřekni!
v slov. jazycích se pro negaci dokonavého slovesa neutrálně používá nedokonavé (Řekni mu to! -> Neříkej mu to! "Neřekni mu to" už má trochu jiný význam, klade se velký důraz na neprovedení děje)