KLERENC: Nedávno jsem měl v ruce publikaci "Místní jména a jak je správně užívat" a tam autorka vysvětluje, že je možné obojí, že to většinou vyplývá ze zvyklostí (např. na Mělníku nebo v Mělníku), ale obvykle je to dáno tím, že dané místo, kde někteří používají "na" bylo výše položené (též Vinohrady).

Co se týče Josefova, tam bych dal rozhodně "v", ale pokud místní používají "na", tak klidně kteroukoliv variantu.

Potřebovala bych rychlou radu. Napsali byste Bylo zbouráno židovské ghetto v Josefově, nebo na Josefově?
Myšlena je pražská čtvrť.

Děkuji!

MVEK: ""Jak se jmenovala ta brunetka, v češtině dabovaná Zuzanou Slavíkovou, která se tam starala o Clerence?""
Jak se jmenovala ta brunetka, která se tam starala o Clerence? Do češtiny ji dabovala Zuzana Slavíková.
Upozorňuji, že podle toho zda je Clerence postava nebo herec se ptáš na jméno postavy nebo herečky.

Dopustil jsem se nevhodného vyjádření na jiném diskusním fóru a vrtá mi hlavou, jestli je to jen nevhodné, nebo je to i vysloveně špatně:

"Jak se jmenovala ta brunetka, v češtině dabovaná Zuzanou Slavíkovou, která se tam starala o Clerence?"

Pochopitelně čárkou je oddělen přívlastek volný a vedlejší věta navazuje na hlavní větu, nikoliv na slova z přívlastku.

BOBASH: To nerozporuji. Jen jsem upozornil, že i mnou navržená formulace potřebuje doplnění, nebo opravu.

BTW S trochou nadsázky lze říct, že nejsou pravdivé zprávy. Jsou jen zprávy méně nepravdivé. :-)

ERGOSUM: Ano, ale zpráva v neoriginálním jazyce je nepravdivá častěji než ta originální, protože v překladech dochází k chybám, zvláště u médiií na úrovni Novinek.

MECIDIYEKOY: Hlavně je to polopravda.
...má často za následek neochotu vůbec vnímat mediální sdělení, ověřovat si jejich pravdivost, porovnávat vícero zdrojů, nebo dokonce dešifrovat původní zprávu v originálním jazyce.

BTW I tak tam zůstává lehká asociace, že zpráva v originálním jazyce by měla být pravdivá. To se ovšem často neděje.

MECIDIYEKOY: Já bych z toho škrtla slovo "chuť". Kombinace "má za následek neochotu dělat A, dělat B, natožpak chuť dělat C" mi nedává moc smysl. Když tam zůstane jen "natožpak dělat C", bude to podle mě jasnější.
Anebo vyhodit "natožpak" a přidat zápor - "má za následek neochotu dělat A, dělat B (a) nechuť dělat C". První varianta mi zní lépe.

MECIDIYEKOY: spíš bych nepsala čárku před až.

MECIDIYEKOY: Chybí tam čárka a "natožpak" do daného kontextu nepatří?

KOC256: Nerozumím, jak to souvisí s rozlišením části obce - i když je část obce Místek, obec není to před pomlčkou (Frýdek), alébrž zase Frýdek-Místek.

PISKVOR:

Pokud je v těchto spojeních alespoň jedna ze složek víceslovná, doporučujeme oddělovat pomlčku mezerami z obou stran (např. ..., souvislý dálniční úsek Lipník nad Bečvou – Bohumín-sever...

Z dříve zmíněné příručky...

AQUILA: Já si tu jen odložím Frýdek-Místek, a támhle vedle Brandýs nad Labem-Starou Boleslav.

KOC256: Ono jde spíš o to, že uživatel hledá organizaci podle IČO, aby si adresní a jiné údaje naimportoval jako obchodního partnera do své databáze, a je třeba, aby se údajesprávně identifikovaly, co je co a načetly do správného databázového sloupce (např Přívoz do Části obce).

KOC256: Ale je pravda, že nejvíc problémů způsobují právě úředníci změnou formátů a prováděcích předpisů. Třeba si nějaký čičmunda stěžoval, že z "Brumov-Bylnice" nepozná, jestli je to obec jménem "Brumov-Bylnice", nebo obec "Brumov", část obce "Bylnice".

KOC256: Tohle zrovna by měl řešit RÚIAN - entita má numerické ID, a jak se přesně jmenuje v číselníku, už je 1.fuk a 2.dohledatelne.

AQUILA:
Tak fakt to je nakonec takto dementní důvod jaký zmiňuješ. prostě si úředník vymyslel nový formát...

AQUILA:
Tak jestli má někdo v databázi uloženo "Ostrava-Přívoz" nebo "Ostrava, Přívoz" a není kvůli tomu schopen jedno nebo druhé dohledat tak to je demence - to je tak trochu můj obor, takže tomu rozumím. Od toho bych se oprostil.

To "registrace subjektu" bylo asi zbytečně zavádějící. Proste mi známý tvrdil, že s čárkou je to nyní správně.