PALO_FABUS: vzdyt to mas napsane primo v te vete, kterou jsi sam postnul :
For a long time, the idea that language might shape thought was considered at best untestable and more often simply wrong. Research in my labs at Stanford University and at MIT has helped reopen this question.

pokud bychom uz staleti vedeli, co udajne vime, pak by se nemuselo nic reopen.

a dokonce i v samotném pásmu vědy se mi zdá, že jsou kogn. výzkumy kritizovatelné...

no, kurva, samozrejme, ze ano. jinak by to nebyla veda, ale katechismus :-)

PALO_FABUS: řeknu to ještě jinak: mám zkrátka pocit, že kdyby se kogn. vědci obeznámili gramatologií, tak by museli velmi intenzivně zaváhat nad opodstatněním svého výzkumu, nemluvě o různých teoriích významu v anal. filosofii, které - zdá se mi - kogn. vědy redukují stejně jako kdybychom astrofyziku omezili na algebru

a dokonce i v samotném pásmu vědy se mi zdá, že jsou kogn. výzkumy kritizovatelné... totiž např. díky actor network theory se daji překročit veškeré determinismy, internalismus vs. externalismus si zas klade otázku, jestli je vědění ohraničeno lebkou nebo ne

LUBOB: sapir-whorfova hypotéza je z antropologie, tedy zase vědecká hypotéza, já mluvil o filosofii

lingvistickému determinismu by možná (zde trochu střílím od boku) odpovídaly nějaké formy filosofického skepticismu, ale samotný korelacionismus pramení už u Kanta, i Wittgenstein "kapituloval" u jazykových her

já v tom svém obvinění kogn. věd nemám vůbec jasno, natož, abych si jím byl jistý, taková ignorance mi prostě nejde do hlavy, nebo se možná pokouším o kvadraturu kruhu(sic!), ale zkrátka zdá se mi, že z celé post-kantovské epistemologie si kognitivní vědy vybírají nějaké zjednodušené pozitivní definice (tj. neempirické předpoklady empirického, viz Anzenbacher v záhlaví) jazyka a myšlení a pak na tomhle úzkém dvorečku dělají "zázraky"

nemluvě o tom, že ani korelace a kauzalita nejsou z pohledu filosofie tak jednoznačné koncepty, jak s nimi někdy věda pracuje .)

PALO_FABUS: ted ti nejak nerozumim. kognitivni veda se snazi ukazat, ze jazyk nedeterminuje mysleni. urcite je ovlivnuje, ale to ma k determinaci hodne daleko.

The Whorfian [Sapir-Whorf, pozn. lubob] interpretation is a classic example of the fallacy of confusing correlation with causation

LUBOB: no a můžeš to rozvést? o co se teda ta věda snaží, když jde o pravý opak?

PALO_FABUS: prave o tom ctu knizku :

http://www.amazon.com/Stuff-Thought-Language-Window-Nature/dp/0670063274

tam je tenhle "lingvisticky determinismus" rozebran velmi peclive.

& mam dojem, ze kognitivni veda se snazi o pravy opak toho, co tu naznacujes - vyvratit 'politicky stavnate' dogma.

NIMUI: Terminologií, bibliografií a tak... :)

KOMATSU: postmoderní? :-) v čem například?

NIMUI: Jojo, jsem filosof. :)
Americké to je bezesporu, ale to nemusí být na škodu. Text mi naopak místy docela zajímavý přišel, byť místy je na můj vkus až příliš postmoderní. :)

KOMATSU: zajimave tema to je, ale co jsem videla uryvky, tak je to porad dost "americke". ten text sam o sobe zajimavy neni, spis jeho forma v souvislosti s oborem autora - mas jako obor primo filosofii? Mohlo by to byt zajimave srovnavat s Camusem...

myslím, že taky eutanázie se prosazuje s argumentem, který říká, že vlastní volba smrti je etalonem svobody

KOMATSU: možná by dobrou inspirací bylo extrémní umění... sebevraždu jako um. dílo provedl myslím jeden Číňan... dobrý zdroj inspirace by byl možná Jozef Cseres, který v Pekingu na toto téma přednáší

JAKKILLER: Nakolik vím, tak zrovna Schopenhauer je v tomhle ohledu značný pesimista a za východisko z určité neuspokojivosti života považoval sna umění, génia, filosofii nebo tak něco.
Jistě, člověk má shopnost zabít se, ale využití této svobody záleží na svobodné vůli.

KOMATSU: Mě zas napadá, že to s naší svobodou a autonomií není zas tak horký. Osobně bych to nazval spíš schopnost zabít se nebo schopnost k něčemu, než jasně autonomním jednáním. Neřešil tohle téma už Schopenhauer se svojí Vůlí k životu? To tam mimochodem taky cituje.

Jinak napadá mě k tomu mimochodem obhajující myšlenka - proč by člověk (jakožto řekněme svobodná a ze sebe jednající autonomní bytost) neměl být pánem i nad svou smrtí a namísto toho, aby okamžik konce svého žití ponechal na osudu, přírodě, vnějších okolnostech apod., by se svobodně rozhodl pro svou svou vlastní smrt, která je jeho "právem"? :)

JAKKILLER: No ono by se jeho dílo dalo skoro pojmout jako svého druhu filosofický "systém" jehož je sebevražda součástí...

KOMATSU: Už to čtu, jen první argument proti relevanci toho textu. Z hlediska filozofie, proč se ochuzovat o debatu týkající se té jeho práce sebevraždou? To pak vypadá právě spíš jako manifest nebo snaha přidat té práci hodnotu činem.

JAKKILLER: To se sice nabízí, ale nejsem si tím tak jist. Jeho filosofické vyznání je nihilismus pojímající život jako experiment nihilismu a svoji sebevraždu, dle jeho známých, měl poměrně pečlivě promyšlenou. Už kdesi v úvodu píše, že z filosofického hlediska mezi životem a smrtí není žádný kvalitativní rozdíl s tím, že domnívat se opak je jistou formou společenského pokrytectví ("If reason is incapable of deducing ultimate, nonarbitrary human ends, and nothing can be judged as ultimately more important than anything else, then freedom is equal to slavery; cruelty is equal to kindness; love is equal to hate; war is equal to peace; dignity is equal to contempt; destruction is equal to creation; life is equal to death and
death is equal to life." s. 21 a "There is a very popular opinion that choosing life is inherently superior to choosing death. This belief that life is inherently preferable to death is one of the most widespread superstitions. This bias constitutes one of the most obstinate mythologies of the human species." s. 22). Nadto se zdá být jeho práce testem liberálně-demokratické společnosti - no stačí se začíst. :)

KOMATSU: No, ale tohle je možná spíš psychologický problém ne?
Musel bych číst tu jeho práci abych věděl.