• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    KAATHAPostmoderni Filosofie
    PALO_FABUS
    PALO_FABUS --- ---
    intelektuální xenofobie? :)
    FATSEXBOT
    FATSEXBOT --- ---
    Snad až na to, že to byl Francouz, vcelku nic.
    PALO_FABUS
    PALO_FABUS --- ---
    připomeňte mi, co je vlastně za problém s tím Lyotardem?
    FATSEXBOT
    FATSEXBOT --- ---
    Mám taky jeden: "postmoderní kreténismus": "lyoretardismus" a s tim souvisejíci "lyoretard".

    Pánové prominou.
    SILENA_VIKTORKA
    SILENA_VIKTORKA --- ---
    MAFTIK: taras
    DUNAR_
    DUNAR_ --- ---
    MAFTIK: vtipné, i když se mi to moc nelíbí...
    MAFTIK
    MAFTIK --- ---
    Víte, jak se slovensky řekne "postmoderně kecat"?

    lyotárať
    POIROT
    POIROT --- ---
    Pero mě je dlouhá až moc.
    LUBOB
    LUBOB --- ---
    PALO_FABUS: opet si nejsem jist, zda spravne rozumim tem tvym formulacim.
    věda to neví, protože věda ví jenom to, co může empiricky dokázat
    unika mi ta spojeni (nevi, protoze vi jen kdyz..). tim postulujes nejaky axiom, ze zminena vec (lingvisticky determinismus) je empiricky nedokazatelna? (pozn. spis bych rekl, ze je empiricky vyvratitelna, kdyz uz hovorime o vede).

    sapir-whorfova hypoteza neni z antropologie. je to zalezitost lingvisticka. ale at uz chceme nebo ne, je to porad empiricka zalezitost.

    & kdyz se vratim k filozofii (tedy k filozofum), tak k lingvistickemu determinismu :

    nietzsche - we have to cease to think if we refuse to do it in the prisonhouse of language

    wittgenstein - the limits of my language mean the limits of my world

    heidegger - man acts as though he were the shaper & master of language, while in fact language remains the master of man

    barthes - man does not exist prior to language, either as a species or as an individual

    JAKKILLER
    JAKKILLER --- ---
    POIROT: Pardon já musim, IMPERATIV.
    KOMATSU
    KOMATSU --- ---
    POIROT: Tak od Kanta k postmoderně nevede zas tak dlouhá cesta. :)
    POIROT
    POIROT --- ---
    Ve škole jsem s bídou dal Kantův kategorickej inperativ. Tohle tady je na mě asi trochu moc. Ale bude se tím pilně prokousávat. Času dost. Ale nevím nevím.

    PALO_FABUS
    PALO_FABUS --- ---
    LUBOB: věda to neví, protože věda ví jenom to, co může empiricky dokázat (zjednodušeně řečeno, i když...), věda se totiž zapomíná vracet ke svým filosofickým východiskům (což je asi ve zkratce to, co se tady celou dobu snažím říct :)

    ta věta, ke které se vracíš, je věta vyřčena vědou, filosofie nepoužívá slova jako "untestable" :) tzn. že zde věda má jasno v tom, o čem nás filosofie za posledních sto let naučila tak sofistikovaně pochybovat (rozuměj: myslet onen problém s vysokým rozlišením)

    a ad ta kritizovatelnost... je fakt nutné dodávat, že jsem nemyslel falzifikovatelnost, jak se domníváš? :/


    stále víc se mi zdá, že kognitivismus je prostě bublina, která těží z toho, že z oněch tří zdánlivě rovnocenných epistemologických domén, totiž filosofie, umění a vědy, byla věda vždy nejsrozumitelnější, nejprezentovatelnější a tedy nejpopulárnější... v případě kognitivismu nalezla věda pro své hrady z písku téma, které filosofie rozpracovala do katedrál, ale které zůstaly pro vědu a pro ty, kteří vědě přisuzují tak velký status, neviditelné protože to, co má věda za východisko, má filosofie za cíl, takže vědecké poznatky cirkulují snadněji než ty filosofické, kterak filosofie jenom velmi obtížně reprodukuje svůj řádově vyšší epistemologický status a většina lidí holt tak vysoko nedohlédne, takže má dojem, že výš než empirický důkaz, už nic není

    aneb jak bylo křesťanství platonismem pro masy, tak se zdá být kognitivismus filosofií vědomí pro masy (vědců) :)
    LUBOB
    LUBOB --- ---
    PALO_FABUS: vzdyt to mas napsane primo v te vete, kterou jsi sam postnul :
    For a long time, the idea that language might shape thought was considered at best untestable and more often simply wrong. Research in my labs at Stanford University and at MIT has helped reopen this question.

    pokud bychom uz staleti vedeli, co udajne vime, pak by se nemuselo nic reopen.

    a dokonce i v samotném pásmu vědy se mi zdá, že jsou kogn. výzkumy kritizovatelné...

    no, kurva, samozrejme, ze ano. jinak by to nebyla veda, ale katechismus :-)

    PALO_FABUS
    PALO_FABUS --- ---
    Enaktivní přístup [v kogn. vědách] vyvozuje z neexistence předpokladu omezení sebemodifikace neexistenci předpokladu základní nemodifikovatelné roviny poznávání. Z filosofického hlediska jde o neexistenci jakýchkoliv předem definovaných předpokladů, určení, substance či základu (ground) poznávání.

    k čemu potřebujeme vědu, aby nám laboratorně dokazovala to, co víme už nějaké to století? :) navíc mám dojem, že to, co dokáže filosofie zkoumáním "pouhých" předpokladů, objevuje věda směšně velkým obloukem a zcela ignoruje, že ten pevný bod, ze kterého sama vychází není jí samotnou, ale vždy již filosofií... tzn. že z filosofických předpokladů se přes vědeckou metodu dostaneme k filosofickým závěrům... a mě se v kapse otevírá Occamova břitva :)))
    PALO_FABUS
    PALO_FABUS --- ---
    PALO_FABUS: řeknu to ještě jinak: mám zkrátka pocit, že kdyby se kogn. vědci obeznámili gramatologií, tak by museli velmi intenzivně zaváhat nad opodstatněním svého výzkumu, nemluvě o různých teoriích významu v anal. filosofii, které - zdá se mi - kogn. vědy redukují stejně jako kdybychom astrofyziku omezili na algebru

    a dokonce i v samotném pásmu vědy se mi zdá, že jsou kogn. výzkumy kritizovatelné... totiž např. díky actor network theory se daji překročit veškeré determinismy, internalismus vs. externalismus si zas klade otázku, jestli je vědění ohraničeno lebkou nebo ne
    PALO_FABUS
    PALO_FABUS --- ---
    LUBOB: sapir-whorfova hypotéza je z antropologie, tedy zase vědecká hypotéza, já mluvil o filosofii

    lingvistickému determinismu by možná (zde trochu střílím od boku) odpovídaly nějaké formy filosofického skepticismu, ale samotný korelacionismus pramení už u Kanta, i Wittgenstein "kapituloval" u jazykových her

    já v tom svém obvinění kogn. věd nemám vůbec jasno, natož, abych si jím byl jistý, taková ignorance mi prostě nejde do hlavy, nebo se možná pokouším o kvadraturu kruhu(sic!), ale zkrátka zdá se mi, že z celé post-kantovské epistemologie si kognitivní vědy vybírají nějaké zjednodušené pozitivní definice (tj. neempirické předpoklady empirického, viz Anzenbacher v záhlaví) jazyka a myšlení a pak na tomhle úzkém dvorečku dělají "zázraky"

    nemluvě o tom, že ani korelace a kauzalita nejsou z pohledu filosofie tak jednoznačné koncepty, jak s nimi někdy věda pracuje .)
    LUBOB
    LUBOB --- ---
    PALO_FABUS: ted ti nejak nerozumim. kognitivni veda se snazi ukazat, ze jazyk nedeterminuje mysleni. urcite je ovlivnuje, ale to ma k determinaci hodne daleko.


    The Whorfian [Sapir-Whorf, pozn. lubob] interpretation is a classic example of the fallacy of confusing correlation with causation

    PALO_FABUS
    PALO_FABUS --- ---
    LUBOB: no a můžeš to rozvést? o co se teda ta věda snaží, když jde o pravý opak?
    LUBOB
    LUBOB --- ---
    PALO_FABUS: prave o tom ctu knizku :


    http://www.amazon.com/Stuff-Thought-Language-Window-Nature/dp/0670063274


    tam je tenhle "lingvisticky determinismus" rozebran velmi peclive.


    & mam dojem, ze kognitivni veda se snazi o pravy opak toho, co tu naznacujes - vyvratit 'politicky stavnate' dogma.

    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam