• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    YMLADRISJung - život, dílo, souvislosti, přesahy, ...
    KASTA
    KASTA --- ---
    S tou "rozmazlenosti", "nehrdinskosti" ap. - urcite na tom hodne je, jak to pisete - ale myslim, ze hodne se na tom podepsala i dost vyrazna zmena muzske a zenske role ve spolecnosti - jen zjednodusene: verim, ze spousta drivejsich "chlapaku" a "hlav rodiny" by dnes byla uplne mimo z zen, ktery maji svuj nazor, neposlouchaji jak hodinky, ani se jim nemuze obcas jedna vrazit pro upevneni autority.... a i zeny maji problemy se svoji svobodou - takze casto "nevedi co chteji ale nedaji pokoj dokud to nedostanou"...:-)))....
    KASTA
    KASTA --- ---
    SPIELMANN: ale pak jsem taky potkal jednu holku a to byl chodici priklad jednoho typu zen , popsaneho Jungem:) uz nevim, jak se to jmenuje, je to o neustale pritomne silne kritice vsech potencialnich partneru - hele, nekde to najdu a tam to sem - to byla fakt sila...

    Vcera jsem se nahodou dostal na prednasku Maria Jacobyho - Jungova zaka - bylo to super, ja psychologii nestuduju, tak to pro me bylo jako otevreni dveri do jineho sveta, ten duch jungianske svycarske skoly, sedovlasy psychoterapeut (na kterem byla jeho prace na PRVNI pohled videt....:) No super. Jmenovalo se to: Honba za stestim a individuace. Skoda ze jsem to nevedel driv, postnul bych vam to sem....
    KASTA
    KASTA --- ---
    SPIELMANN: ja neznam Lady DI :-(((
    Ale jinak - z jineho uhlu pohledu (i kdyz se to s tvym vysvetlenim nevylucuje, spis to pokryva jinou cast "spektra"), zensky se proste potrebujou v tomhle smeru "vykecat". V kazdym vztahu jsou problemy, vetsi ci mensi a pokec s kamoskou o tom, ktera z nich je na tom hur, je super terapie.....:-) tot aspon moje zkusenost....:-))))


    YMLADRIS
    YMLADRIS --- ---
    cili driv lidi z pocatku zivota museli mnohem vic "bojovat" a nasledne jako "hrdinove" uz byli mocni a kompetentni k zivotu (i kdyz asi ne 'stastne az do smrti'). dneska maji lidi veliky skluz, protoze prvni tretinu zivota nemusi absolutne nic resit.
    YMLADRIS
    YMLADRIS --- ---
    jako ja k tomu interpretaci mam, ale muze to byt hodne zalozene na mem subjektivnim chapani zivota...

    drive: tezky zivot, kojenecka a detska umrtnost, s deckama se nikdo nemazlil, uz nevyzrali jedinci byli staveni pred nejruznejsi zivotni ukoly, prakticky kazdej proste byl 'hrdinou' (sve cesty) at chtel nebo ne. no ale kdyz dospel, vyzral, s draky se popasoval, tak pak uz v zivote treba celkem uspel - uz vedel co a jak (kdyz neumrel cestou).

    dneska: svym zpusobem zpocatku lehky zivot, deti jsou opecovavane a chranene, didaktika, pedagogika, psychologie, ochrana spolecnosti. navic k tomu byvaly rezim (doznivajici do ted), ktery obcana spise utvrzoval v detske pozici, tj. 'delej to co je podle nasich prirucek spravne a my te za to ochranime'. Jenze dite dospeje, vypadne v baraku -- a ma sok. Protoze zivot je mnohem tvrdejsi nez skola, protoze pravidla hry se casto meni, to co rikal otec o tom jak se ma zit davno neplati atd. Nasledek: casty tvrdy pad na zem, nadejne vyhlidky a zklamane iluze.

    Cili nevidim to genderove ale obecne. Chlapi denne vysedavajici u piiva a meditujici nad tim jak maji s tou megerou zivot v prdeli, a kde jsou jejich sny a cile, jsou myslim taky beznym zjevem.
    SPIELMANN
    SPIELMANN --- ---
    Včera ráno jsem měl prapodivné probuzení - bylo totiž velmi pomalé v onom podivném stavu mezi probuzeníma spánkem mi "dojížděl" sen...

    Zdálo se mi o tom, že přednáším na nějakém symposiu v angličtině (tento fakt uvádím spíš pro úplnost) o proměnách mýtu a pohádek. Jako příklad jsem uvedl příběh Lady Di, která je úplně ideální projekční plochou i dodnes. Spousta žen se s ní identifikuje. Dá se říci, že se pro ně stala jakýmsi ideálem - tak jako dříve když byly malé Sněhurka či Popelka. Ostatně má s těmito pohádkami spoustu společných prvků: svatba s princem, úklady okolí, krásnou laskavou chytrou hrdinku a pod. Jenže je zde mezi pohádkou a příběhem ze života, de facto mýtem (teda teď jsem si konečně přišel na to, jak se vlastně mýtus od pohádky liší), jistý rozdíl - pořadí událostí je zpřeházené a v podstatě končí špatně. Princezna dostala prince hned na začátku, aniž by vlastně ale pro to musela něco udělat. Zdá se, že zde vyvstala nerovnovážná situace, která se prostě musela vykompenzovat tím marastem poté. Vzhledem k tomu, že ze strany žen dochází k jisté, ač nevědomé, identifikaci s Dianou, dá se říci, že ženy vnímají svůj odsud velmi podobně. Bez přílišných komplikací najdou muže a pak se jim život "zesere". Vypadá to, že ani nelze jinak, jako by to takto bylo správné. Zajímalo mne (pokud je tahle úvaha alespoň pro určitou část populace pravdivá) odkud se vlastně tyto pocity vynořily. Tak nějak tuším, že přispívají tyto faktory: jistá zženštilost nebo spíš lépe řečeno nemužnost dnešních mužů (proč si myslím, že to tak je by bylo na dlouho a je to trochu jiné téma, ale klidně si s Vámi o něm pokecám), nátlak společnosti (dneska je prostě normální mít nemožného chlapa. Je to také vděčné téma k hovoru. Pokud žena svého muže nevnímá tak negativně jako ostatní, zjistí, že je vlastně vyloučena ze společnosti a pod. taky na samostatné téma. Ve zkratce Jungiánsky řečeno: žena má potřebu participation mistique se společenstvím, takže vnímání mužových negativních vlastností bude posíleno (na úkor pozitivních)), nátlak médií (podobně jak společnost, možná to i do toho patří, ale teď v psychologii dnes psali o mediální manipulaci ženských časopisů, tak to tady vypíchnu:o), výchova (a opakování životních příběhů rodičů), a last not least mýtus/archetyp sám.

    Abych pravdu řekl - tohle téma teď trochu přesahuje moje možnosti, cítím, jak je potřeba to domyslet, že se to samozřejmě nedá vztáhnout na všechny ženy a že se to taky nedá vztáhnout ani na konkrétní jedince. Přesto cítím, že to není úplně blbý. Takže by mne zajímalo: co si o tom myslíte?
    JAHRABAGAN
    JAHRABAGAN --- ---
    INANNA: Yup yup. Obecně beru Narcise a Goldmunda jako Hessovu (sebe)obhajobu smyslovosti oproti racionální duchovnosti. Smyslovost v tomhle úpojetí ale nejni nějakym požitkářstvím, na to jí (=Goldmundovi) chybí sobectví. A navíc je Goldmund celou dobu veden Erósem, tj. celá ta na první pohled cesta "bahnem" se pak vyjevuje jako celkem oduševnělá. A duchovní. A tou se stává právě díky červený niti, která se táhne celým Goldmundovým životaběhem, totiž vztahem k Animě. Nejdřív matka, pak ta cikánka, pak yx dalších bab, pak ta socha Panny Marie v kostele... A vzhledem k tomu, že se k ní Goldmund "psychologicky správně" chová, tj. nesnaží se ji přivlastnit jako Anakin Skywalker, nýbrž nechá ji maximálně promouvat do svého života, jeho napojení na nevědomí (viz. Anima jako prostředník mezi vědomím a nevědomím)je pak tak nějak "all right", tj. máme tu "sdostatek" duchovnosti, a já osobně po přečtení Narcise a Goldmunda nemohl říct, že se mi Narcisova cesta jeví jako ta "lepší", "morálnější", "duchovnější"... Jak pro koho, žejo...;) Nutno podotknout, že Goldmundova životní cesta je od začátku až do konce svým způsobem "ideální". Nemyslím, že někdy potkám člověka, kterýmu by se to všechno takhle od začátku "dařilo". A pač už začínám uvozovkovat, tak toho nechám, pač to je pro mě varováním, že se mi přehřejvá mozek a bojim se mluvit. A psát. V tom jsme si s Hessem podobní...;)))
    COLOMAN
    COLOMAN --- ---
    evad: hej, touz mam, potrebujem aj Jungove hladisko.. potom skusime neaku tu syntezu.. este bysom potreboval nejake artfilmy, basne /najma od Georga Trakla v cestine/, zivotopisy /trebars Darwinove listy k svojej sesternici/, popripade obrazy na danu temu.. tych mam malo.. ak viete, poradte prosim;;
    EVAD
    EVAD --- ---
    coloman: to skor freud
    LOOK
    LOOK --- ---
    COLOMAN
    COLOMAN --- ---
    viete poradit, v ktorych svojich dielach sa zaoberava najrozsiahlejsie o fenomene incestu???
    INANNA
    INANNA --- ---
    JAHRABAGAN: Muzes mi podrobneji popsat, jak to myslis s tim Narcisem a Goldmundem. Narazis na Goldmundovu cestu?
    EVAD
    EVAD --- ---
    a tu je o nom pekny clanok
    http://www.reflex.cz/Clanek20499.html
    VELDRANE
    VELDRANE --- ---
    BTW: vcera uplynulo prave 130 let od narozeni C.G.Junga - ehm jeste ze sou ty noviny ;-)))
    STRYX
    STRYX --- ---
    SPIELMANN: Nevim, jestli jsem na tu myslenku prisel, ale zacal jsem se ji zabyvat po zazitku vjemu okolniho sveta, v nemz jeho jednotlive casti nemeli vyznam a ani vzajemnou souvislost. Odluka mezi timto svetem a svetem predstav nabyla na zretelnosti. Prislo mi na mysl, ze tento materialni svet je z urciteho uhlu pohledu za a) bezesmyslny a za b) neskutecny. :o))

    Nemam ale dojem, ze by se tento svet jakkoliv kryl se 'svetem' kolektivniho nevedomi. Archetypy, a ideje vubec, nemaji v tomto svete co pohledavat. Tento skutecny materialni svet je nepristupny a daleko mene realny nez svet 'snovy', (tedy svet kontextualnich vjemu), v nemz bych spise hledal nevedomi.

    Posleze me napadlo, jake jsou klicove faktory, ktere formuji nas myslenkovy svet? Urcite jsou podminene konkretni podobou materialniho sveta. Ten nas preci jenom porad podstatnym zpusobem ovlivnuje. Naskytla se logicka otazka, ktera vsak muze byt take dost dobre pomylena. Proc nabraly lidske myslenky a potazmo i archetypy prave tu podobu kterou nabraly, kdyz v prapuvodu vychazi z vjemu materialniho sveta ryze neutralni povahy.

    poznamka na okraj: osobne shledavam hlavni kouzlo sveta vnimaneho skrze archetypalne ovlivnenou skutecnost prave v tom, ze ve svetle drive zminenych postrehu, je realnejsi nez svet materialni

    // kdybych byl moc ot, tak me utnete ;o))
    SPIELMANN
    SPIELMANN --- ---
    YMLADRIS: O tom jsme se tu přeci bavili se Stryxem. cca 50 příspěvků zpátky...
    YMLADRIS
    YMLADRIS --- ---
    a ten nekontextualni vesmir to je to, co popisujes v poslednich vetach?
    SPIELMANN
    SPIELMANN --- ---
    Nedá mi to a zase se vrátím do zpěněných vod jinozrozených nesmírů...

    STRYX: Jak jsi vlastně přišel na ideu nekontextuálního vesmíru? Totiž, mně osobně přijde mnohem zajímavější to, že vůbec takováto představa někoho napadne a co se s ní poté v lidské mysli děje (inu, přeci jen mám blíž k psychologii než filosofii:o)))

    Ostatně, stále se nedokážu zbavit pocitu, že představa kolektivního nevědomí a toho nekontextuálního vesmíru má mnohé společné. Zároveň se mi do tohoho motá antická metafora podsvětí, již zmiňovaný Pleromat, jeskyně s Platonem opékajícím si buřta... Jako by všchny tyto obrazy byly pokusem pospat cosi, co je v našem světě nemožné, ale přesto jsou jeho příčinou. Jako by lidstvo stále hledalo cosi, jakýsi prostor, kde ale není prostor, vládne tam bezčasí, obsahuje vše a nic, je mimo tento svět ale tento svět je tom obsažen... Zkrátka, mezi řádky na mne pomrkává myšlenkový tajtrdlík a pokřikuje: "archetyp, archetyp":o)))) Co mne však trápí za otázku je: "archetyp čeho?!"
    JAHRABAGAN
    JAHRABAGAN --- ---
    Eště k Johnsonovi: Předmluva von Franzové ke svému Psychologickému výkladu pohádek.
    U mnoha údajně jungovských pokusů o výklad můžeme pozorovat regresi k personalistickému směru.ů Interpreti posuzují hrdiny nebo hrdinky jako obyčejné lidské já a pohromy, které prožívají, jako obraz jeho neurózy. Jelikož se posluchač pohádky přirozeně identifikuje s nositelem děje, je tento způsob výkladu obecně přesvědčivý. Ignoruje však pravidlo, kterého podle Maxe Luthiho rozhodně u pohádky platí: její hrdinové jsou - na rozdíl od pověstí - abstrakce, tj. v našem jazyce archetypy.Jejich spletité osudy tedy nejsou neurotickými komplikacemi, ale zobrazují potíže a nebezpečí, jimiž nás zatěžuje příroda. Personalistický výklad léčivý účinek archetypového vyprávění přímo anuluje.
    Johnson se podle mě do tohoto přístupu místy zamotává a kombinuje tak obé, což dohromady vytváří dost nedůvěryhodnej guláš...
    JAHRABAGAN
    JAHRABAGAN --- ---
    Odpověď na Johnsonovo "vnitřní prožívání Animy - viz. veškerý dílo Hermanna Hesse, teď čtu Narcis a Goldmund. Nemá chybu. TO s Animou!:)))
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam