SPIELMANN: ja vedel ze odbornika zaujme..:-)

decka, drobny trip report. ja treba mam aktualne problem, ze muj muz na cosi velmi duleziteho sere a muze se to vazne dost posrat. Vzdala jsem intervence (nadavani mu, prosby, ...) a "prestala to resit". A dneska cely den nadavam jinym lidem, vc. fakt nevhodnym (manzelka sefa!, ...). Predpokladam, ze to delam misto nadavani muzi. Ale aktualne ten bezny vzteko-zoufalo-strach na muze vubec necitim, ted. Akorat proste kdyz nekdo demonstroje obdobny postoj (sere na neco co mne/nas muze ohrozit), tak ho spontanne servu na dve doby (jsem obecne dost impulsivni).

Muj dotaz/comment je: jak si vubec lidi muzou uvedomovat hlubsi priciny sveho jednani... kdyz bych nebyla takova analyticka jaka jsem, IMO bych vubec si nespojila, ze se ted nezlobim az tak na ty lidi, ale na muze.. vubec ho v tom ted necitim, ale urcite je to ono.

Chjo

KASTA: Ten je dobrej!:o)))))))

a znate tohle:

Psychoanalytik ma domluvenou schuzku s klientem a nemuze jit - tak vola kamosovi at to za nej vezme: "Ale ja tomu prece vubec nerozumim, co tam budu delat?"

"To je jednoduchy, sednes si proti klientovi, skrizis ruce a budes poslouchat co povida a jestli se ozve slovo OTEC nebo MATKA, reknes ´povezte mi o tomto prosim pordrobneji´"

LOOK:
SPIELMANN:

to jak "pracovat" s komplexem je urcite dost individualni, zalezi na typu cloveka, druhu komplexu, jak moc "obtezuje" ap. Ja to samozrejme predtim zjednodusil, takze souhlasim i se vsim tim co pisete - pochopeni - intelektualni - komplexu je asi ten nutnej prvni krok - aspon rozumem vedet proti cemu stojim.....:-) chtel jsem jen zduraznit, ze intelektualizovani samo o sobe nikam nevede, je to jen dalsi obrana ega a utek a myslim, ze vsichni zname ty pribehy, jak psychoanalytici tezi z "vecnych pacientu", jejichz problemy se "lepsi" treba 20 let behem opakovanych (placenych) sezeni.....:-)

Pak ty postupy jak se s tim vyporadat taky dost rozlisny, nejsem v tomhle odbornik mam jen nejake vlastni zkusenosti...:-) Ale urcite myslim urcity prijeti, Jung radi i dialog (povidejte si se svou neurozou...:-),asi mozna opak vseho toho, co mysl dela automaticky (tj. potlaceni, utek, nevnimani, neuznani....)

A ten konecnej pocit "prohry"... urcite muzou byt i jiny veci, uzas ap, zase jsem to (podvedome:-) omezil na vyrovnavani se s neprijemnym komplexem, necim co nechci aby tak bylo, potlacuju to, takze to zaleze do nevedomi a tam to sbira silu..... kazdopadne mel by tam byt ten urcity pocit ze zapojeni se do procesu "celym svym ja" ne jen jakysi rozbor zpovzdali....

LOOK: jak pises o tom, ze se ta druha osoba k ty integraci hodi, tak me prijde, ze je skoro nutna, byt neprimo. tohle nastavovani zrcadla imho funguje jako zaklad socialniho uceni a integrovani komplexu je nedilna soucast (kdyz pedofil ma chut na desetilety holcicky, bud komplex integruje nebo se mu to nepodari a spacha trestny cin...) nebo to tak neni? prosim, uved priklad...

TOOM: jj, jenze je prokazany ze pozitivni mysleni a snaha vec zmenit prispeje k rychlejsi lecbe .)

SPIELMANN: Njn. taxi vyleje řepu, zjistí, že kumpáni maj stejnej problém ( ujistí se, že za to nemůže) atakdál, furt dokola...


PETJULE: Tak, tak. Jenže to je imo stejné, jako např. neschopnost vědomě potlačit vir chřipky :o)

TOOM: to vyhybani se, aby se konflikt neaktivoval je podle me taky chozeni kolem horke kase, obava ega pred prijetim neprijemne pravdy, odkladani reseni problemu, neschopnost nahledu.... apod.

KASTA: Člověče, to bych neřek. Tedy - jenom intelektuální rozbor k integraci samozřejmě nestačí, ale jak se mi zdá, tak bez něj se to taky neobejde.

A s tou porážkou... taky mám za to, že ne nutně. Ten pocit přesahu může být spojený třeba i s takovým tím úžasem: "ty vole a tohohle všeho jsem já součástí!":-)))

TOOM: Ale to vysedávání s v hospodě je vlastně furt ten jeden komplex, který ho stejně dřív nebo později začne tlačit:-)))

PETJULE: No já bych řekl, že prosté podevědomé vyhnutí se situaci, jež by aktivovala komplex může mít za následek jistý únik z reality. Např. v tvém příkladě níže by si muž neuvědomil, že některé nepříjemné pocity, nejsou jen produktem nějaké asymetrie v přijímání partnera, a vyhybal by se třeba včasnému příchodu domů. Třeba tím, že bude večer vysedávat v hospodě :) Imo dost častý případ, počátek konfliktů ve vztazích, nejen v naší zeměpisných šířkách...

LOOK: No jasně, ego postiženého takové schéma už ani nevnímá nijak vyjímečně ( např. ve smyslu " to se dalo čekat, že to takhle dopadne")... Resp., člověk se opakovaně uzavírá v kruhu, reaguje nepřiměřené a neví , že problém je na jeho straně. Lidově řečeno- nepřipustí si to. Né, že by nechtěl, dozvědět se co, proč & jak. On to často imo prostě neumí přijmout.
Je to ještě srozumitelné? :o)

TOOM: mno, lidi maji komplexy a nevedej o tom, protoze si neuvedomuji chvile, kdy je ovlada komplex? he, to uz se dostavame trochu jinam a sice k otazce bdeleho vedomi. kolik casu behem dne jste si vedomi toho, co prave delate? :) pokud nejste, neovlada vase chovani Ja, ale nejaky komplex. i kdyz je to vetsinou komplex egem dlouhodobe akceptovany. jak uz tu nekdo rek, komplex je skoro vsechno. problemy delaji vytesnene komplexy.

KASTA: super, alespon me to pomohlo k lepsimu porozumeni. a napada me, jestli integraci komplexu nemuze prospet (stejne jako u integrace Stinu), vyjiti komplexu vstric na pul cesty a nejaka symbioza s nim. Tzn. prakticky bych to videl jako (opakovane) vedome prenechani vlady komplexu bez boje s nim a nastvanosti na nej.. i kdyz, mozna ne uplne a ne vzdy :)

YMLADRIS: jen doplnim, ze v tom procesu je slozity bod, kdy zjistujes, co za projevy komplexu opravdu stoji, teda co je komplex zac. tady se hodi nejaka dalsi osoba, ktera ti nabizi moznosti, protoze tebe kolikrat ty spravne nenapadnou. a prave pri tomto se uz da komplex castecne integrovat.

TOOM: imho pokud nedela cloveku problem, tak neni treba ho resit :) at si komplex zije a funguje svym zivotem ;)

PETJULE:
KASTA:
No a jak to funguje, když se ten komplex " šikovně" obíhá víceméně na nevědomé úrovni tak, aby se člověk nedostal do situací, kdy komplex přebírá vládu. Tzn. na vědomé úrovni si člověk není vědom konkrétního charakteru ( příčin) svého komplexu ( popírá ho, vytěsňuje?)
Mluvím konkrétně třeba o schématu jednání primárně silově kontrolovat a řešit životní situace? :)

dik

YMLADRIS: imho to jde asi takhle:
1, v urcitych situacich cl. proziva emoce, kt. nejsou adekvatni, coz mu prinasi nespokojenost
2, cl. pochopi, ze jde o zalezitost hlavne jeho nitra a z mensi casti vnejsich pricin
3, cl. ten dany soubor psychickych jevu zkouma ze vsech stran a ruznych uhlu pohledu
4, cl. hleda v jake poloze bude dany komplex zbaven sve sily
5, cl. trenuje tuto pozici
6, cl. se ma rad i presto, ze ne vzdy se mu povede komplex do teto pozice dostat, prijima to jako soucast sebe, smiruje se s tim

imho v casove posloupnosti to prichazi nasledovne: nejprve prichazi introspekce, pak musi ziskat clovek nahled a pak integrovat...

cil je v bode - kdy komplex bude prevazne neutralni (jakoby cl. vi, ze tam je, ale kociruje ho ale chape, ze nekdy se proste objevi s vetsi intenzitou...jenze tohle vedomi mu uz nesnizuje kvalitu zivota ....)

vymyslet priklad mi dalo zabrat, ale neco me napadlo, tak doufam, ze to neni uplne mimo ;)... : vzdycky kdyz kuprikladu chce zena muze obejmout, ma muz tendence jeji ruku odstrkavat. Prinasi jim to potize ve vztahu: zena si pripada nemilovana, muz je nastvany sam na sebe. Chape, ze situaci musi resit od sebe, protoze mu tenhle stav odstrkavani taky nevyhovuje. Kdyz ho zena chce obejmout, premuze se a necha ji. Pritom sleduje, proc a z jakych pricin mu v nitru vznika ta nevole. Mozna si mysli, ze musi byt porad velmi tvrdy a nedat najevo zadny cit. Mozna si mysli, ze si nezaslouzi prizen zadne zeny, protoze jeho matka ho preci porad kritizuje a nikdy ho neobejme, apod. Tyto pocity konfrontuje s opacnou situaci: on prece chce prijimat lasku a byt objiman a milovan. Predstavuje si, ze mu objimani prinasi prijemne pocity sounalezitosti a sam se snazi svou zenu jen tak nekdy obejmout. Vi, ze na to casto zapomina a dava mu to hodne zabrat, ale mysli na to, pracuje s tim a chce to zmenit..chape, ze ji jeste nekdy tu ruku odstrci, jenze vi, ze uz umi taky prijit a obejmout ji sam....

imho cesta integrace je pro kazdeho specificka, tezko to ukazat na jednom prikladu... ja to ze svy strany umim popsat jen na obecny rovine (viz bod 1 az 6)...

no a muzete mi nekdo formou pribehu napsat jak jste zaintegrovali nejaky komplex? ja to stale nechapu (sorry petjule odkaz jsem jeste necetla)

tak ja o spouste situacich/vecech vim, ze reaguju na nejake stare udalosti, ze reakce (emocni) je prehnana, ... u citlivych mist to je klidne fakt tak silne, ze "komplex ma mne" = "vidim rude". Rozumem to chapu, ale to jaksi nesnizuje intenzitu tech emoci v danem okamziku... v te chvili je to komplexove prozivani absolutne moje realita, ty pocity jsou samozrejme naprosto skutecne. Tim ze si reknu treba 'je to komplex, za hodinu to bude videt jinak' se nic nezmeni.
Co znamena integrovat?

a jeste me napadlo k ty INTEGRACI - proc neni intelektualni nahlidnuti a rozpitvani INTEGRACE? Mozna proto ze k integraci patri pocit PORAZKY - uznani ze ve mne je neco silnejsi, co proste nedokazu svoji vedomou energii zvaldnout a ovladnout - nahled toho ze JA NENI PANEM VE SVEM VLASTNIM DOME... zaziti tohohle stavu.........

.....zatimco intelektualni nahled udrzuje nadrazenost JA nad pozorovanyma vecma, protoze JA je preci dokaze popsat, "pochopit" a zaskatulkovat a tim "je mocnejsi"... ale je to jen vlastne dalsi obrana JA pred nevedomim.... doufam ze tomu rozumite, me to je celkem jasny ten rozdil, ale nedokazu to lip popsat

jeste me napadlo, s komplexy souvisi disociabilita psyche, vlastne JA je nejvetsi "hlavni" komplex (doporucuju to slovo vnimat v jeho puvodnim vyznamu KOMPLEX, KOMPLEXNI) a ostatni komplexy jsou "vedlejsi JA" schopny prevzit za urcitych podminek vladu - krasne je to videt u jedny psychicky poruchy (odbornici ji urcite pojmenujou...:-), videl jsem o tom kdysi film, celkem me dostal, jmenoval se tusim DVE TVARE EVY a bylo to o zene, ktera mela psyche tak rozstepenou, ze v ni existovala dve nezavisla a sebe si neuvedomujici JA, ktera prebirala stridave kontrolu.... fakt hustej film, pry na zaklade skutecny udalosti....