Neurophenomenology is a hybrid scientific methodology that combines neuroscience with phenomenological philosophy in order to study consciousness.

Many scientists studying consciousness believe that the exclusive utilization of either first or third person methods will not provide answers to the questions of consciousness. Some neurophenomenologists, such as the Biogenetic Structuralism group, suggest that invariant patterns and structures discovered in first person explorations of consciousness may find their explanation in the physiology and functioning of the brain.

Varela was a proponent of the embodied philosophy which argues that human cognition and consciousness can only be understood in terms of the enactive structures in which they arise, namely the body and the physical world with which the body interacts. He introduced into neuroscience the concepts of neurophenomenology, based on the phenomenological writings of Edmund Husserl and of Maurice Merleau-Ponty, and on "first person science," in which observers examine their conscious experience using scientifically verifiable methods.

takze tak....

DARJEEL: :-)) No hele od fenomenologie mam odstup, ale jakmile slysim tuhle vetu: 'je to tim, ze to vetsina lidi proste nepochopila, nebo pochopila spatne' tak si vetsinou (ne vzdycky!) zacnu rovnou balit cigaro na cestu ;-)

ALBERTO: Asi to je spis mysleny tak, ze tyhle veci jsou vzajemne propojeny.. jenom to Darjeel takhle blbe prepsal.. si myslim..

Ale jestli je neurofenomenolog i Damasio, pak už trochu tuším, kam to míří: k syntéze našeho prožívání (fenomenologie) a podrobných souvislostí s naší neuronovou tkání (neurologie).

(jenže to už by se ta knížka asi tak dobře neprodávala)

"psyche a charakter prozizku a mysli je dan telesnou vystavbou a vubec tim, jak nase telo "vypada"" ... to by fenomenolog nemohl říci, neboť nejprve je tu vědomí, jemuž se jakékoli zkoumání neuronů (fenoménů) jeví, a tato zkušenost je to první, co máme a o co se můžeme opřít. Neurofenomenologie podle věty v uvozovkách vypadá na pěkný protimluv - něco jako "dietní bůček". Idea první věty se přeci odjakživa nazývala materialismus.

DAW: chich, no ja ti knizku prave zatim nechapu... pac ma v podnazvu kognitivistickej pristup, ale pritom ten typek je razenej pod neurofenomenologii, stejne jako damasio... jinak chapu, ze fenomenologie vyvolava ambivalentni pocity.. nedavno sem se o tom bavil se svym budoucim skolitelem a rikal, ze si mysli, ze je to tim, ze to vetsina lidi proste nepochopila, nebo pochopila spatne.. =)

DARJEEL: Aha.. vidis, taky zajimavej pohled.. ja jsem si to vykladal zase uplne jinak ;-) ... Hele tak nezapomen pak fakt poreferovat.. zni to moc zajimave, ackoliv musim rict, ze po predchozich zkusenostech zacinam mit celkem odstup od vseho, co nese nalepku 'fenomenologie' ;-)

DAW: ja si myslim, ze telo je mikrokosmos, nevedomi, podvedomi, whateva... lidi funguji ve "strednich rozemerech" newtonska fyzika krasne slape atp. ale pak se da vystoupit "do nebes", tedy sjednotit sve vnimani s hvezdnou soustavou, galaxiemi apod. najit NADvedomi, nebo sestopit dolu, na tkanovou, bunecnou, molekularni uroven a ta je v mysli reprezentovana jako PODvedomi.... jinak k tomu freudovi nevim, pripomina mi to kizku co tedka ctu, ale sem uplne na zacatku, takze poreferuju az za cas: antonio valera- -je to neurofenomenologie a tam to on s kolektivem autoru taky tvrdi, ze psyche a charakter prozizku a mysli je dan telesnou vystavbou a vubec tim, jak nase telo "vypada", takze to by mohlo sedet...

SPIELMANN: Mmmm ale tohle vypada dobre ;-)

DAW: ty tituly co uvadis neznam, ale ta I. jako prostor .. je skutecne zase uvod; vysvetli oc jde a pak to ilustruje na seriich obrazu svych pacientu.

DAW: http://www.kosmas.cz/knihy/134971/katatymne-imaginativni-psychoterapie/

Není to přímo Jung, ale co o tom vím, tak by to mělo být dobrý:-)

Ted jsem na to koukal a z kratkeho popisu na internetu to vypada zase spis na dalsi 'uvod' do problematiky.. bych spis potreboval neco hlubsiho..

YMLADRIS: A je to dobry? Zatim jsem precet 'Aktivni Imaginace' a 'Imaginace a jeji patologie' a ani jedna me prilis neoslovila.. V kazde bylo nekolik zajimavych casti, ale zbytek byl takovej nijakej.. Prvni knizka byla hrozne melka, az ke konci se konecne propracovala k nejakym hlubsim vecem, ale pak najednou skoncila.. Ta druha byla zase sbirka fenomenologickych eseju a vetsina z nich mi pripadala docela 'mimo misu'..

od junga nevim ale Verena Kastova : Imaginace jako prostor pro setkani s nevedomim

YMLADRIS: Muzes mi doporucit nejakou jeho knizku, ve ktery se venuje konkretne imaginacim a praci s nimi?

DAW: Mne pak jeste napadlo, ze terapeuticky on to asi resil tema imaginacema - to znamena setkavat se s tou komplexovou postavou nebo situaci vnitrne a nechat situaci se vyvijet = serie imaginaci, serie snu atd. Coz je v podstate zase to samy - snazit se otevreny pribeh, ktery se furt cykli, aby se nejak uzavrel a premenil v neco noveho.

YMLADRIS: Dobry.. ;-) .. K tomu zaveru: mozna, ze Jungovi to takhle fungovalo, ponevadz uz mel nejakou praxi a jeste k tomu i znalosti ve spiritualnich oblastech, ale u obycejnych lidi to imho bude spis tak, ze kdyz se posunou o ten jeden stupen dal, tak se znovu zaseknou, protoze jednoduse nebudou vedet, jak pokracovat..

jo tak nejak to vidi gestalt psychologie (kontaktni cyklus), pricemz "nedokoncene gestalty" chteji byt dokonceny, takze se porad znovu cpou do vnimani. muze to byt v mikrourovni (dokud se neujistim zda jsem kamarada tou vetou v telefonu neurazila, porad se mi k tomu mysl staci), nebo na vetsi urovni nebo az na casove obrovske urovni (epizody kontaktu s otcem nedospivaly az do 'uspokojeni' a 'stazeni', takze cely zivot hledam nejake chlapy kteri by mi venovali pozornost aby se mi to uzavrelo).

nedokoncene zalezitosti na sebe stahuji pozornost a energii. asociuje mi to treba s castanedou a jeho technikou rekapitulace, kde ma clovek vzpominat kde nechal co rozdelaneho a (vnitrne) to zakoncovat

co na to jung ani presne nevim. On myslim predpoklada, ze komplexy ztrati silu jednoduse tim, ze si uvedomime jejich existenci.. ?

Tohle taky neni spatny:
"Psychobiologicka existence je zalozena na cyklech potreb; cyklech kontaktu s druhymi lidmi a vecmi ve svete, abychom uspokojili sve potreby, a naslednem stazeni. V tomto procesu existuje rytmus; potreby periodicky vyvstavaji, jsou uspokojovany, prenechavaji misto jinym potrebam a za chvili vyvstavaji znovu. Cyklus kontakt-uspokojeni-stazeni ma urcitou celistvost a muze byt povazovan za 'jednotku zivota'.

Model kontaktu a stazeni:

|--------------------------Epizoda Kontaktu-------------------------------|

|--------Uvedomeni--------------| |---------------Vyjadreni-------------|
Chteni -} Vzruseni -} Emoce -} Akce -} Interakce -} Uspokojeni -} Stazeni


Psychopatologii definuji jako 'jakykoli vzorec navyklych zpusobu sebeprerusovani v cyklu kontaktu a stazeni' (Smith, 1979). Tyto navykle zpusoby sebeprerusovani zatemnuji vnitrni hlas sdelujici "moudrost organismu" a vedou ke stale narustajicimu sebeodcizeni.

Sebeprerusovani v kontaktnim cyklu je mozne uskutecnit v jakemkoli ze sedmi bodu cyklu. Takove sebeprerusovani zpusobuje, ze tok psychobiologickych zivotnich procesu proudi v kratkem obehu. Otazka zni, zda umoznuji prirozeny tok svych energetickych procesu, nebo zda nedbam moudrosti organismu a toto proudeni prerusuji. Rozhodnuti prerusit sebe sama znamena ponechat potrebu ci preferenci bez naplneni a tudiz nahromadeni 'nedokoncenych zalezitosti'. Prerusit sebe sama znamena vyhnout se: vyhnout se dalsimu kroku v cyklu, a nakonec se vyhnout plnosti zivota."

Edward W. L. Smith: "Telo v psychoterapii", Portal, 2007

YMLADRIS: No bude to asi to druhy.. dneska to je 17tej den, kdy jsem u klienta, kde ziju a staram se o nej, o dum a domaci zvirata.. (deda je po mrtvici) ..a tady se prirozene proste nic nedeje..
Pocit ze snu jsem mel takovej nijakej.. jako ze je mi to uplne jedno..