NICO_PSYCHE: Docela chápu, pro mne byla jedna z přelomových knih právě ty Jungovy "Tavistocké přednášky". Optimismu mi tedy nevlily, spíš docela zamíchaly světem, názorama. A hned na to to dorazil J.P.Sartre: Slova. To už optimismu vůbec nevlilo - snad nejdepresivnější knížka jakou jsem kdy četl, ale Sartre má svoji drsnou, jednoúhlově nahlíženou, ale pravdu. Kombinace těch dvou mne tehdy hodila do depresí, ale zároveň na správnou cestu ze všech problémů ven.
Trošku opačně jsme to měli, co? Ale s podobným výsledkem :-)