REVAN: Stín:-)

KASTA: O silnem konstelovani animy u muže jako důvodu k zženštilosti nebo homosexualitě píše Jung zde:

Jung, Carl Gustav: Archetypy a nevědomí: Výbor z díla II. Str.142

(psal sem to do jedné práce a knihu doma nemám, nemůžu tudíž citovat)

KASTA: Já si tedy popravdě také nevzpomínám, že bych to u Junga někde četl jinak než žena-animus, muž-anima. Jenže ten fenomén ženství v ženě prostě existuje. Jak by ho tedy Jung nazval? Co z Jungových archetypů by mu odpovídalo?

JEHNECI: to s animou u zeny x animem u muze - ja si uplne nejsem jistej ze to Jung takhle vubec nekde resil - nebo aspon ja to nikde nezaznamenal. Nabizelo by se to napr u homosexuality, ale mam pocit, ze ani tam to nevidel "prohozeny", spis popisoval vseobecne charaktery muzu podle toho jak silne je konstelovan archetyp animy a charaktery zen zase podle toho jak silne je konstelovan animus...

KASTA: hmm, sakra... když na to teď koukám, je možné, že to je o muži. Všude se tam hovoří jen o "snící" a nikde není konkrétně řečeno muž/žena. Byla jsem tenkrát dost unavená a asi jsem se pořádně nesoustředila. Ale i tak to byla přínosná diskuze, bez toho překouknutí by mě ani nenapadlo hledat animu u ženy.

JEHNECI: původní Jungovo pojetí bylo tak jak píšeš, nicméně Jung své myšlenky během života redigoval a nakonec tvrdil, že muži i ženy jsou formování oběma archetypy.
Ono obecně, nejen u Junga, ale i Freuda, Lacana a vlastně i jiných myslitelů je dobré se dívat, z jakého období je daná myšlenka, neboť všichni své myšlenky a názory prohlubují a mění a zvlášť třeba u toho Lacana je zajímavé, jak některá pojetí docela dost během svého života změnil.

JEHNECI: jen fakticka poznamka/dotaz - je snici z toho citatu opravdu zena, neprekoukla ses? - se mi zda, ze je tam v tom citatu pouzitej muzskej rod "naň" = na něj. Tu knizku jsem necetl, pokud je to opravdu u snici zene, je to zajimavy, muzes sem treba dat nejaky dalsi podrobnosti o ty "pacientce" jestli jsou v knizce zmineny...?

YMLADRIS: jo, ta fascinace (hrozně to chce, zamiluje se bezhlavě) "druhým pólem"... to zní archetypálně:))

uvažuju, kam (jak) se to podělo u mě.

jeste doplnim ze si to cele predstavuju takhle (system) (to uz mluvi animus)

Dvoulety clovek zira kolem sebe a deje ktere se mu jevi muze chapat ("chapat se jich chapavym mozkem/chapavym ocasem") jako ze dvema ruznymi zpusoby. Budto systematicky stavet urcite soustavy, konstruovat, formulovat a sledovat pravidla, predpovidat budoucnost = pritomnost si podmanovat tak aby se tvarovala do nejake predem vymyslene budoucnosti. Muze treba stavet hrad z pisku nebo si hrat s necim co muze ridit atd.

Anebo muze jako by se vic angazovat v jakemsi celostnim pingpongu s tim, co se deje, "aniz by to nutne nekam vedlo", spontanne reagovat na stale se promenujici situaci. Prehravat s panenkama zivotni situace proste pro ten proces samotnej, panenka jde k doktorovi, panenka vari obed, panenka si hodiny povida s jinymi panenkami. [ Nejdou mi napsat dobre priklady, protoze animus toto ani nechape proste. ]

Casem clovek zpravidla zjisti, ze jeden ten typ aktivit je vice odmenujici pro nej a cim dal vic ho uprednostnuje. V drivejsi spolecnosti kde byly vice rozdelene role ho hafo tlacila i vychova. Nakolik je ta inklinace dana pohlavne, to je nekonecna feministicka ap. debata.

Problemy jsou, kdyz jeden typ zachazeni se situacemi je nejak extremne potlacen a vyskakuje nejak dramaticky - napr. muz vubec nevi co by to bylo jednat "spontanne, bezcilne, intuitivne, vasnive, ..." a kdyz to vidi u zeny, hrozne to chce a zamiluje se bezhlave. Jung lidem ordinoval protijed ve forme zamerte se na svou protikladnou stranku.

ja jsem lina si zjistovat, jak to presne chapal/ilustroval Jung. (to urcite doplni/zopakuje nekdo kdo je vice systematicky zameren = projevi se animus ;)).

cili jen tak blabolim, resp. mluvim o tom jak se jakasi polarita jevi mne.

anima je pro mne napriklad to, co kouka odsud



pouceni tez uvitam ;)

YMLADRIS: prostě neumím posoudit, nakolik je psýché propojená s kulturou.
nevím, jak se dívat na anima/animu dvouletého člověka.

animu považuju za víc, než individuální koncept ženství (který s ní může být v rozporu)...

poučte mě, prosím vás:)))

ja to neumim vyjadrit (anima se vzpira ovladnuti animem), ale nejaka tloustka, to mi pripada hrozne prvoplanove. Muze byt anorekticka hubena carodejnice ze ktere bude -anima- tryskat takovym zpusobem ze chlapi pujdou do kolen nebo ji radeji upali

pro mne to s pohlavni diferenciaci prave uplne nesouvisi, leda by se teda reklo zena = nekorigovana energie, muz = rozum

čili by se to dalo shrnout asi tak, že žena ztrácí kontakt se ženstvím, animou, když se ženství, animě vzdaluje.
anima/animus mi přijdou jako pracovní názvy pro nějaký fenomén, který tak nějak postupně vyvstává s pohlavní diferenciací etc, atp.

ARGANNAH: To je dané zcela a pouze, řekněme, civilizačně. Představa štíhlé ženy jako krásné je masově vsugerována médii, propagací anorektických modelek, a vyretušovanými fotkami v časopisech. Není to dokonce ani fyziologické. Nebylo tomu vždy tak, vzpomeňme baroko nebo věstonickou venuši - a to existují venuše, proti nimž je ta věstonická vyhublá :)
Osobně tento trend považuji za velmi hloupý a nezdravě vyhublé modelky se mi nelíbí. Většina chlapů uzná, že i tlustá žena může být krásná, pokud plně prožívá svoji ženskost.

(Nebo když se subjektivně cítí ošklivá nebo tlustá)

REVAN: Na to ani ženská nemusí být "emancipovaná", stačí když je tlustá nebo ošklivá. Protože správná žena je přece mladá, krásná a křehká, že? Ty ostatní moc ženské nejsou.

YMLADRIS: Souhlas. Dodám pro JEHNECI:, že v nevědomé manifestaci, k jaké dochází ve snech, se uplatňuje především ta část, kterou má snící méně vědomou, méně integrovanou. Bývá to u mužů anima a u žen animus. Ale jak Ymladris naznačuje, emancipace má za negativní následek to, že mnoho "emancipovaných" žen ztrácí svůj kontakt se svojí ženskostí - a potom se jim anima ozve ve snech.

YMLADRIS: děkuji!