DARJEEL: nic ve zlým, ale to jak Jung používal a "definoval" pojmy instinkt (pud) a archetyp by sis měl opravdu vyjasnit spíš ty.

Protože, když sem hodím odkazy na konkrétní stránku, stejně si to nikdo nenalistuje tak aspoň stručnej citát ze stránky 61, Výbor z díla II (od C.G. Junga, tedy ne od "jungiánů" ani "postjungiánů")

"Archetyp a instinkt tvoří největší myslitelné protiklady, jak můžeme snadno zjistit, když člověka jehož ovládá pud srovnáme s někým, kdo je uchvácen duchem....." ještě to pokračuje tak doporučuju přečíst celý :)

Já už tu ale nechci rozebírat a řešit pojmy, který si každej, kdo si dá tu práci, může v Jungových knížkách najít sám, původně jsem se jen pokusil odpovědět a v rámci svých možností poradit ACIDACIDovi...... jen prostě dávat rovnítko mezi pud a archetyp mi přišlo tak nesmyslný, že jsem musel zareagovat (proč by pak Jung vůbec pojem "archetyp" zaváděl, když by to bylo totéž co "pud"?)

Archetyp dle Junga obsahuje to nejnižší i to nejvyšší, dobro i zlo zároveň a to ve které poloze ho zrovna vědomě zachytíme na individuální úrovni, je myslím všechno v pořádku a všichni máme pravdu, protože to všechno jsou jen zlomky, které dokážeme pojmenovat rozumem ...celkové chápání archetypu (a pudu v Jungově pojetí) je imho spíše věcí intuice než rozumu...

taky si myslím, že v některých konkrétních situacích se archetyp ryze pudově fyziologicky klidně zobrazovat může...

i sám Jung byl dost opatrný ve vymezování pudu (a o tom, že s archetypem souvisí není pochyb, že) a jak se dotýká duše...

("Jak duch, tak pudy jsou pro mě
stejně tajemné a nemohu ani vysvětlovat jedno jako nepochopení druhého, neboť není
žádným neporozuměním, že Země má jen jeden měsíc: v přírodě neexistují žádná
neporozumění. Existují jen v oblasti toho, co člověk nazývá „rozumem". Pud a duch jsou v
každém případě mimo můj rozum, jsou to pojmy, které dosazujeme za něco neznámého,
avšak mocně působícího." Jung, Duše moderního člověka)

KASTA: na fyziologii to převádíš sám, protože máš v hlavě nějaký význam tohoto slova, který ale Jung nepoužíval. To, že se pojem pud používá v obecné psychologii pro označení některých základních organismických drivů ještě neznamená, že archetyp není dle Junga pudem ,)

KASTA: archetyp je podle Junga doopravdy pud .) nebere pud jen jako eros a thanatos (jako Freud) a chápe je víc sociálně a diferencuje, nicméně "puzení k určitému chování" to prostě stále je...

(viz třeba http://jung.sneznik.cz/soubor_slovnik/slovnik_archetyp.htm )


"Pud není ničím izolovaným a prakticky ho ani izolovat nelze. Vždy s sebou přináší archetypické obsahy duchovního aspektu, kterými se jednak zakládá a zdůvodňuje a jednak omezuje. Jinými slovy, pud se vždy a nevyhnutelně sdružuje s něčím, jako je světový názor, ať už by byl tento názor jakkoli archaický, nejasný a temný. Pud vybízí člověka k přemýšlení, a když o něm člověk nepřemýšlí dobrovolně, vzniká nutkavé myšlení, neboť oba póly duše, pól fyziologický a pól duchovní, jsou spolu nerozlučně spojeny."

ACIDACID: u zrození osobnosti stojí primárně archetyp hrdiny, který se svým způsobem "bouří" proti archetypu Matky. Matka je ale zase nekonečně schovívavá atd. S hrdinou přichází nutně jeho stín, jak tam m áš dobře poznamenaný.
Nezapomeň taky na bytostné Já ,)

Ono jako systematizovat archetypy, co to je za požadavek? :))))
Ještě je rozdílné pojetí Jung x jungiáni x archetypová škola, každá škola pojímá trochu jinak vztah archetypů a jejich důležitost.
Pokud Tě zajímá vývojový aspekt Jungova učení, pak existuje přímo analytická vývojová škola, tzv. britská:

Developmental

The developmental approach is primarily associated with Michael Fordham and his wife, Frieda Fordham. It can be considered a bridge between traditional Jungian analysis and Melanie Klein's object relations theory. Laings and Goodheart are also often mentioned. Samuels (1985) considers J. Redfearn, Richard Carvalho and himself (Andrew Samuels) as representatives of the developmental approach. Samuels notes how this approach differs from the classical by giving less emphasis to the Self and more emphasis to the development of personality; he also notes how, in terms of practice in therapy, it gives more attention to transference and counter-transference than either the classical or the archetypal approaches.

Analytical psychology - Wikipedia, the free encyclopedia
http://en.wikipedia.org/wiki/Analytical_psychology

ACIDACID: udělat soupis všech archetypů to snad ani nejde. Jung, aspoň co jsem četl, se hlavně zaměřoval na ty, cos vyjmenoval (stín, anima, animus, bytostné já) jako na nedůležitější postavy nevědomí a individuace + příležitostně řešil další archetypy, ale vždy "účelově" v souvislosti s nějakou teorií o nevědomí a o nějakej "seznam" se snad nikdy ani nepokusil, myslím, že se jich dá najít nepřeberné množství.

Tak buď se zaměřit na ty hlavní, nebo pokud to bereš z hlediska individuace, tak ty podstatný s tímto související, nevím.... snad ti někdo poradí líp....:(

SCHWEPZ: jsem si před pár dny půjčila v knihovně. baví mě to. dovolím si pasáž z kapitoly O vzniku osobnosti:

Gigantické katastrofy, které nám hrozí, nejsou elementární události fyzického nebo biologického rázu, jsou jsou to události psychické. V míře, která vzbuzuje hrůzu, nás ohrožují války a revoluce, jež jsou jen psychickými epidemiemi. Kdykoli může několik milionů lidí posednout nějaký kolektivní blud, a máte tu novou světovou válku nebo zhoubnou revoluci.

vysvětluje, jak žádoucí je býti osobností, tedy přibližovat se celistvosti - psýché je více odolná vůči podlehnutí kolektivnímu bludu