ARGANNAH: http://www.bibliohelp.cz/knihy/aktivni-imaginace-prace-s-fantazijnimi-obrazy-jejich-vnitrni-energii


"V okamžicích důležitých rozhodování, krizí či konfliktů člověk mnohdy vyhledává radu nebo pomoc. Praktický zdroj, ze kterého lze v těchto chvílích čerpat, představuje metoda aktivní imaginace, kterou rozpracoval zakladatel analytické psychologie C. G. Jung.

Autoři knihy na základě osobních zkušeností i mnohaleté psychoterapeutické praxe názorně a s pomocí řady příkladů ukazují, jak lze s touto metodou pracovat. Popisují, jak lze aktivovat a využívat vlastní duševní síly, a jak pomocí technik imaginace dospět k většímu zklidnění a porozumění vlastnímu životu."

LIESKOVEC: i geneticky.

ALL: jde o to, ze kolektivni nevedomi je teoreticky konstrukt, nevi se, kde se bere, jen jak se projevuje (archetypy etc). snaha tohle napojit na tvrdou vedu zustava na rovine popularne vedeckych spekulativnich knizek a kazdy tvrdy vedec se ji vysmeje. proto bych udelal fenomenologickou caru a resil jen tu psychickou cast, a, pokud mozno, jungiansky pristup k ni.

LIESKOVEC: ad rozvody - jasna vec, cely ten muj quest je spis odpoved na prvotni Revanovo Zeny zamyslete se! a neberte detem tatinky!! jako by parchantky byly vyhradne ony, ale mas pravdu, vzdy je to komplikovanejsi.

Co se tyce rozumu. Zkusim se upresnit. Vyvstala mi k tomu ale analogie s formalni logikou, coz nevim zda jsi obeznamen a analogie neco zilustruje. Tedy, logika (takova ta vysokoskolska) je dost slozity system ("stroj"), ktery dokaze odvozovat z tvrzeni jina tvrzeni, hledat rozpory, hledat shody atd. Je to monumentalni vydobytek lidske mysli, protoze to dovede udelat poradek, vyjasnit zamotanosti. Ale pri formalizovani takove te selske logiky se prislo na to, ze nedaji se odvodit uplne zakladni pravdy. V logickem systemu se neda rict, co je pravdive. Nejdriv musis nejake zakladni veci zvolit (tzv. axiomy) a logika dela to, ze cokoliv slozitejsiho dokaze dat do vztahu k tem axiomum. To prvotni 'rozhodnuti' logika udelat nemuze.

A stejne vidim roli rozumu. Rozum je neco skveleho o tym zadna. Ale, kdyz budes zkoumat svuj rozum peclive, uvidis, ze vzdycky dojdes do bodu, kdy uz se neda rozhodovat rozumem. Rozum je totiz na delani poradku, na davani veci do vztahu mezi sebou atd. Ale kdyz to cele usporadas, tak pak rozhodnuti, zda teda chces jit vpravo nebo vlevo, to nemuze rozum udelat. (Pokud muze jeste neco dalsiho okomentovat, tak jsi to jeste neusporadal uplne.) Dejme tomu trivialni priklad, chces se rozhodnout zda Anna nebo Bozena. Muzes si to dokonale rozebrat, vyhody, nevyhody, dusledky, souvislosti ... ale nakonec, jsi-li poctivy, konstatujes, ze proste Anna je divoka ziva prekvapiva, Bozena hodna verna pracovita. Ale ze rozum nemuze rozhodnout, jaka 'ma byt' tvoje manzelka. Rozum te jen informuje ze napr. v nasi kulture Manzelky byvaji spise urciteho typu, pomuze ti rozebrat manzelky okolo tebe, a jak funguji, ... ale v konecnem dusledku, to, zda te vice oslovi Manzelkovitost divoka nebo povolna, to neni vec rozumu. Je to vec archetypu v tobe, jake pritazlive sily se v tobe silneji konsteluji. Neda se to rozhodnout logicky. Logika jen uchopi axiomy v tobe (chci divokou/poslusnou Manzelku) a odvodi z nich, zda mas jit za Annou nebo Bozenou.

Jeste se to muze zkomplikovat tim, ze jakozto muz asi dost zijes sveho Anima, ktery je s myslenim docela propojen a muzes se prozivat jako ze rozum ti dava jasne odpovedi (rozhoduje), protoze v tobe kona ten Animus. To ja nevim, asi to tak nekdo muze mit.

Kazdopadne jsem neminila rozum jako nastroj nijak snizovat.