DIDGENAUT: ne nutně všechny archetypy jsou antropologicky konstantní, ne nutně jsou biologické podstaty (Jung tvrdil, že je to pud nebo puzení, ale třeba archetypální psychologové na nějaký biologický základy tentonononc...). Ono je lákavé to naroubovat na dna nebo nějaký další něco, ale proč to dělat, že?
No tak to má religionistika buď blbý nebo hodně práce, to bude asi tak podobně, jako psychologický výzkum... to je vždycky 50 let vyhozených prachů a času a pak se řekne že je to šul nul.
A nebo to můžeš otočit a ptát se povyvrácení archetypů jako je Matka nebo Smrt, copak žije někdo, kdo nemá/neměl matku, copak existuje rodina, ve které nikdo neumřel?
(hehe, tohle Ti asi ve vědě neprojde, ale to je přesně ten důvod, proč dávám od vědy ruce pryč, protože je to děsná ztráta času dokazovat něco co vůbec netřeba dokazovat a dokazovat to často někomu, kdo za to vůbec nestojí, aby Ti ve výsledku řekl, že jsi šikovná opička a umíš pěkně metodologii a tady máš banán.)
Nemyslím to zle byť jsem sarkastický, ale věda je v současnosti mnohem víc o tom, aby zabila mozky a zaplnila je zbytečnostmi, udělala z nich narrow minded vopice co se pro doktorát a grant můžou přetrhnout a přehání se v rektálním horolezectví... .)
(*věda - sociální a humanitní obory mám na mysli -- chtělo by to úplnej paradajm shift, třeba právě psychoanalytický myšlení je hodně silný a přitom poměrně "jednoduchý" na aplikaci, málo pouček, velká explanační síla, žádný záseky na důkazech žádná nerdovská snaha o teorii všeho, ale poctivá práce na léčení druhých, tak to má imho být). Navíc je to mnohem hravější a zábavnější (viz třeba Stern) než klasická sociální věda, kde je to samá verifikace, reliabilita, standardní deviace, split half metoda a lidství by ses v tom nedořezal...