DIDGENAUT: Aha, tak ona je religionistika pokusem o "objektivní vysvětlení skutečnosti, kde je podmínkou intersubjektivní verifikovatelnost a falzifikovatelnost." No vida, to jsem nevěděla. ;)
Teď vážně. Religionista, který si namlouvá, že "objektivně vysvětluje skutečnost" a pracuje podle jakéhosi
tertium non datur, žije v nějaké hodně velké a hodně smutné iluzi a je odsouzen být vyvrácen, ev. vyvracen, a mít z toho depresi, protože nebude vůbec chápat, proč je kritizován. Kolik lidí, tolik možných interpretací náboženství, které ti lidé vyznávají, v náboženství může být simultánně pravda deset různých, vzájemně se vyvracejících věcí a otázky po objektivní skutečnosti nevyhnutelně končí konstatováním "ten si myslí to a ten zas ono, ale jinak nevíme". Přesně k takovým konstatováním dochází např. i Pascal Boyer, matador to kognitivní "religionistiky" (používám to slovo v souvislosti s ním jen v uvozovkách a s velkým zdráháním).
A i kdybychom nákrasně zjistili, kde v mozku jsou archetypy "uloženy", co přesně tím zjistíme? Objevíme shluk jader, který je zodpovědný za náboženské myšlení, ale jak nás to posune k lepšímu pochopení náboženství, to mi naprosto není jasné.
DARJEEL: Hele, je to věru krásně alternativní plamenná řeč, ale nemá smysl posuzovat vědce podle administrativních nároků univerzit na ně, stejně jako nemá smysl posuzovat středoškoláky podle osnov ministerstva školství. ;)