YMLADRIS: No je to rozdíl docela podstatný. Hmmm... je to jako kdybys zaměňovala plán domu (archetyp) a vybavení jednotlivých místností (komplex).
CONTINUITY: To, že intelektuální pochopení nějakého problému má žádný účinek - to je dost odvážné tvrzení:o) Ale abych neslovíčkařil, myslím že vím co máš na mysli - jsou případy, kdy může člověk říci: "jojo, vím že mne matka v dětství způsoba trauma a mám negativní mateřský komplex, ale co s tím???" Což je otázka na kterou se snaží odpovědět celá psychoterapie:o)
KASTA: Jo, svým způsobem s tou tvou definicí projevů anima souhlasím (nebo spíš abych byl upřímný: mám pocit, že jsem to někde u Junga četl). Ale nemůžu si pomoct - přijde mi, že ten stav, který popisuješ tj.
ze ona dotycna ma na veci "jasne rozumne nazory" může být výsledkem projevů Anima, ale stejně tak persony, kolektivního vědomí či (a to podle mne především) komplexu (ano, vím že se opakuji:o). Totiž ono, "já vím jak to je", mi přijde jako typicky komplexové jednání...
Jung je na čtení docela náročný. Podle mne jde o to, že se v knihách ani tak nezabýval terapeutickou praxí (tj. těmi komplexy za které tak brojím:o), ale spíš tím, co z toho vyplívá (nebo by mohlo...). Je to jako kdybychom studovali co obsahují plány auta (týjovka, vono to má motor!!! Hele čum, VOLANT!!!!) a hledali souvislosti mezi plány Volva a Toyoty, ale nevěděli nic o řízení (nebo spíš ne že bychom neuměli řídit, ale neumíme jezdit abychom nebourali:o) ... Tohle přirovnání se mi začalo docela líbit, posychoterapie jby pak byla autoškola, kde nás učí jak nenabourat:o)))