Některé zvyky, pravidla, nařízení....
Zde je něco střípků z toho jak to na dvoře chodí. Neexistuje žádný psaný kodex zákonů či pravidel a běh dvora je dán přehršlí nepsaných zvyklostí a odkazů na předešlé precedenty. Nutno podotknout, že existují mnohá, zde neuvedená rozhodnutí a pravidla, které si nepamatuje každý (třeba proto, že událost, která jim dala vzniku stala skrytě a je lepší o ní nemluvit).
• Král a královna mají moc nad smrtelností všech. Rituálu zbavení nesmrtelnosti se nemusí potrestaný zúčastnit a toto je bráno jako výslovné přání potrestaného, aby tohoto trestu nebyl nikdy zbaven.
• Šlechtic by měl být oslovován svým titulem, pokud tomu tak je, na obsah zbytku slov nebývá nahlíženo jako na urážku ať je jakýkoli (pokud se nejedná o oslovení osoby královského páru). Podle slov dobrého krále Aelora “Každý má právo na to, chovat se hloupě, nadělat si nepřátel a v budoucnosti za to trpět.“
• Je považováno za hrubou neslušnost provozovat v přítomnosti královského páru jimi nevyžádanou magii, rituály, souboje či vyhnání z lidského těla.
• Pokud baron z Rabštejna vynese rozsudek nad šlechticem, tak ten může žádat u vévody, aby přednesl jeho věc královskému páru. Výjimečně se stalo, že královský pár byl sporem tak zaujat, že rozhodl znovu. Někdy i k tíži dovolávajícího se šlechtice.
• Je-li přítomen královský číšník, tak si královský pár nikdy nenechal nalít či dolít od jiného ani sám si nenalil či nedolil.
• Neví se o tom, že by Královský pár vyjel na lov bez doprovodu dvorního lovčího.
• Na královském trůnu kromě královského páru a královského šaška doposud nikdo neseděl.
• Když královský pár jedná v rozporu s královskou radou, tak baroni nosí ve společnosti v klopě bílou květinu na znamení nesouhlasu. Jiné veřejné projevy nesouhlasu mohou být královským párem považovány za urážku.
• Neurozený musí v přítomnosti královského páru klečet a klopit zrak, pokud mu není nařízeno jinak. Od dvorního barda se to ale nevyžaduje.
• Rytíři mohou požádat vybranou dámu, včetně královny, o zástavu chystají-li se k nějakému rytířskému činu. Je-li čin hodný dámy, tak dámy rytíři vyhoví. Pokud je rytíř dámou odmítnut, tak může jiná nabídnout svou zástavu, ale rytíř již žádnou požádat nesmí. Jakmile dáma jednou odmítne, již rytíři svou zástavu nabídnout nemůže. Tento zvyk už způsobil u dvora mnoho nevraživosti.
• Vévoda zdraví královský pár poklonou hlavy, baron krátkou poklonou a ostatní šlechta hlubokou poklonou. Královský pár navzájem se zdraví pokývnutím. Šašek zdraví, nezdraví či paroduje pozdravy jak je mu libo za což bývá královským párem příležitostně pohlavkován.
• Na královského šaška smí vztáhnout ruku pouze královský pár. Není na újmu královské důstojnosti pohlavkovat či nakopnout šaška.
• Do místnosti kde dlí královský pár nikdo nemůže vstoupit aniž by se předem nechal ohlásit u ceremoniáře. Není-li ceremoniář přítomen tak je určena osoba pro ohlašování. Výjimku tvoří ceremoniář, vévodové, baroni pokud jednají jako rada a šašek.
• Na oficiálních akcích královského dvora není dovoleno zneužívat tabákových a podobných látek, přímou výjimku může poskytnout královský pár, dále se nedoporučuje nestřídmé zneužívání alkoholu s výjimkou vína, případně vyhlášeného moku.
• Královna miluje diamanty, květiny a drahé dary. Král nemá rád aromatické květiny.
• Je-li královský pár požádan vévodou o posouzení pře, již rozhodnuté baronem z Rabštejna, tak si nikdy nebere čas na rozmyšlenou, ať se děje, co se děje a rovnou odmítne nebo svolí věc řešit. Nikdy se nestalo, že by královský pár odmítl a později se rozhodl do věci vstoupit.
• Komtesy nosí do společnosti vždy rukavičky.
• Dámy se nikdy neúčastní soubojů, je-li vyzvána urozená dáma může požádat šlechtice aby ji hájil. Pokud ji všichni odmítnou, může žádat královský pár o určení jejího zástupce. Traduje se, že za komtesu z Poříčan, blahé paměti, jednou takto bojoval kohout. Nutno dodat, že tenkrát vyhrála, protože souboj byl na klování zrní.
• Královský pár si z komtes vybírá, která je bude obsluhovat u stolu, pokud není přítomen osobní číšník. Stalo se, že královna požádala rytíře, a tak veřejně projevila svou přízeň k němu.
• Člen lóže je obdařen výsadou, že může v přítomnosti královského páru klečet pouze na jednom koleni a může hledět zpříma.
• Slalo se, že jeden z členů lóže se při experimentech zdivočel a lóže musel pokorně požádat královy rytíře o pomoc. Král jim pomoc poskytl a dokonce ani žádný trest neuložil. To ovšem zdaleka není pravidlem při experimentech pokoutních mágů, kteří za své přehmaty bývají tvrdě trestáni.
• Pánové z Vlkova na zasedání královské rady nesmí: chrchlat, kašlat a plivat kolem sebe. Vyslanci cizích mocností nesmí plivat na zem.
• Většina neurozených spadá pod některého šlechticů. Zcela výjimečně se najde někdo neurozený, svobodný.
• Nestalo se, že by královský pár neztrestal ty, kteří by bez jeho výslovného svolení přivedly na světě na svět potomka krve své. Však stalo se, že byl takový přiveden na dvůr a shledán hodným a na něm hněv královského páru neulpěl. Jiní takového však tajili, nebo ještě hůře Divokého na svět přivedli. Tresty těch prvních byly vždy přísné, o trestech těch druhých se ani šeptem nemluví.
• I stalo se, že rytíř Džakalouš ze Zajochů za královnou zašel a jejího souhlasu si vymohl, když rytíř Kavkal z Kavky v té samé věci vymohl si souhlas krále. Nebylo možné aby se král či královna ve svém úradku mýlili a také ukázalo se nade vší pochybnost že chybou byl vinen posel, který jménem pána ze Zajochů list doručoval, věc pánovi z Kavky, shodou královského páru, přisouzena byla. A tak, za chybu svého posla byl pán ze Zajochů potrestán, neboť rozepři mezi královským párem způsobil. Však královský pár dobře se pobavil lstí pána ze Zajochů a tak za trest mu přikázal řád zlaté ratolesti nosit do konce jeho dnů.
Jiný, povzbuzen příkladem tímto rozepři královského páru způsobil, však věc svou ztratil a o hlavu byl připraven, neboť, jak shodl se královský pár, žádný vtip a potešení z jeho činů nevzešlo.
Pro mnohé již zapomenuto, a pro ostatní lépe nevzpomínat, stalo se, že královský pár shody nedošel. Blesky a hromy dobu delší než komukoli milou na dvoře létaly a pak při honu na lišku celá věc, k radosti prohnaného pána z Liškova, zapomenuta byla.
• Šlechtic za činy svých neurozených poddaných proti osobě urozeného namířených, odpovídá se, jako by sám je učinil.
• Šlechta obvykle soudí a trestá své poddané. Zatím se však nestalo, že by byl uvalen trest nevratného charakteru bez požehnání královského páru.
• Nikdo si nesmí mocí přát cizí titul, moc nebo narušit integritu rodu a krve šlechtice. Kdo takové přání mocí prosazuje, sám žádá svého soka aby proti němu jakýmikoli prostředky v obraně nutné a bezprostřední zasáhl a prosí královský pár o trest nejpřísnější.
• Poškozovat tělo a majetek hostitele druhého se stále více a více považuje za věc trestuhodnou. V pravdě většina sporů a trestů od uzavření opony je vedena o tyto věci pozemského rázu.
• Král určuje krále a královna královnu. Není li jednoho, druhý ho zastoupí. Nikdo z těch co zůstali si nepřeje aby nebylo obou.
• Šlechtic se k dámě chová dvorně a k sobě rovným s úctou a ctí.
• Šlechtic svou čest smí a musí hájit. Kdo je uražen vyzve svého soka na souboj. Je-li uražen královský pár, lenní pán či dáma, ctnostný rytíř vyzve škůdce na souboj. Poškození osobního oblíbence taktéž důvodem k souboji je.
• Kdo svou čest nehájí, může o ni přijít.
• Kdo odmítne čestný souboj, svou čest ztrácí.
• Kdo pozbyl cti, ztrácí s ní také všechny funkce. Rytíř již nadále krále zastupovat nemůže, baron v Radě nezasedá a přídomkem "Bezectný" se každý takový honositi musí. Takový se ani souboje čestného za sebe, či za jiného domáhati nemůže.
• Je to královna, kdo může určit kdo se čím a jak v soubojí bíti má a každý se jejího soudu může dovolávat. Velice často k neprospěchu svému i soupeřovu. A tak věci malicherné raději řeší štěchta souboji diskrétními.
• Každý kdo se domnívá, že nebyl vyzván na souboj po právu se může, před tím než souboj přijme či odmítne domáhat rozhodnutí královny. Královna nikdy nebyla přátelsky nakloněná přehnanému obtěžování jejího majestátu.
|