ZRK: Ale to přeci není o tom, že by měl z tebe prdel. On NEVÍ co po něm chceš. V novém prostředí se naučené chování vždy rozpadne, to je základní behaviorální poučka. Je to mimino, které potřebuje zkoumat prostředí a adaptovat se na nové podněty. Vyvaruj se základní chyby: nikdy neopakuj povel! Jeden povel - jedno chování. Tvoje nas....t nemá žádný efekt. Jediné co psa naučíš, je neposlouchat. 1. Pokud nemáš jistotu, že pes přijde, choď s dlouhou šňůrou. Je to pro jeho bezpečí 2. Je to pouze souboj motivací. Pokud je zajímavější čuchat v trávě než ty, musíš použít nějaký pádný argument, aby pes přišel A, buď bude chodit se strachu - škubneš šňůrou (nedoporučuji) nebo B, použiješ silnější motivaci - být tebou, jdu touto cestou. Pro tato plemena je obecně pamlsek mizerný argument, ale jak píše RAVNOS, aport je mnohem spolehlivější. Konkrétně bych doporučila hodně si hrát s přetahovacími hračkami (začít doma v obyváku, pak venku) a pak po každém přivolání následuje divoká, nadšená hra s přetahovadlem (míček na šňůrce, uzlík).
S cvičákem začněte hned!
Když z něj uděláš magora do hraček (bude to snadné), všechno už půjde jako po másle. Hry s přetahovadly ale musí mít svá pravidla.
1, Intenzivně rozvíjíš drive a tak je třeba aby měl pes dobrou sebekontrolu. Hru s hračkou často přerušuj a chtěj po psovi sedni, lehni...další cviky poslušnosti a po každém následuje další hra jako odměna.
2, Musíš psa naučit spolehlivě pouštět na povel. Uprostřed hry najednou úplně zmrzni a nabídni psovi za hračku mimořádně lákavý pamlsek (kuřecí maso, párek), pokud nebude z jeho pohledu tento obchod výhodný, nabídni mu druhou hračku stejné hodnoty (nejlíp úplně stejnou) - to je výměnný aport. Jakmile pes spolehlivě pouští jednu hračku, když se na scéně objeví pamlsek nebo druhá hračka, přidej povel "pusť". Ne dřív!
3, Jakmile se štěndo splete a omylem tě kousne do ruky, hra OKAMŽITĚ končí. Hračka se schovává a pes se ignoruje. Tak se velmi rychle naučí dávat si pozor a pochopí, že ruce do tlamy nepatří.