• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    RICARDERONAutorská poezie - Výběr
    NATASHA
    NATASHA --- ---
    ZMYJKA, 30.11.2009

    Santorium Nad hlubinou

    Madam Paerová kouří jako by brečela,
    v horké páře se ztrácí ostrovy:
    "A co ty stovky Židovek?"

    "To jsou manželky.
    Zachraňujeme jenom manželky -
    pořežte se, madam Paerová,
    a pojedeme spolu do Paříže."

    "Máte předstírat šílenství, madam Paerová,
    ne se tak chovat -
    tohle vám nikdo neuvěří."

    "Ještě na vás nezapomněli, pane senátore,
    i když...
    co by jim mohl udělat starý, chromý, mrtvý muž?"

    "Sem se posílají političtí nepřátelé a
    političtí přátelé politických nepřátel,
    a pak ti bezvýznamní, na které by se mohlo zapomenout,
    aby se na ně nezapomnělo -
    kdyby svatá Helena ležela ve Středozemním moři
    byl by tu s námi."
    NATASHA
    NATASHA --- ---
    Nějak jsem zapomněla mapovat pro výběr - tedy zde náprava.


    BUBLINKY, 24.11.2009

    ***

    Noc z posledních sil
    rdousí ticho

    ve stejném okamžiku
    láme svou páteř
    o stydké kosti kopců.

    Za okny tence křupe
    jak krky holoubátek.
    FIN
    FIN --- ---
    ZMYJKA --- --- 15:00:15 7.9.2009 --- [01:03 :: sledované diskuze]

    Umírání

    je jako loučení
    před dlouhou cestou:

    V očích máš dálku
    a já se snažím vypálit si do sítnice
    tvůj obraz,

    jak stojíš na prahu domu...

    jak odcházíš pěšinou
    ve stínu cypřišů...

    jak se u branky ohlédneš...

    Jako bys už viděl jinou krajinu,
    kterou já nevidím.
    FIN
    FIN --- ---
    UNSEEN --- --- 13:20:04 18.5.2009

    20.04.09

    víš - tudy už se nechodí
    nedýchá
    málem neobcuje
    vystydlé drobty z dračí sluje
    prach z vyhořelých poschodí

    přes chomáč vyschlých předsevzetí
    dnes už se nelká
    nemluví

    tak smírčí kámen místo slova

    spékáme soucit dozlatova
    ale jen tiše

    nevzbuď děti...
    NATASHA
    NATASHA --- ---
    SORRYLOOKING, 12.3.2009


    Na Nový rok

    Na Nový rok
    Ulice se propadly zas o trochu níž.
    Daleko v centru se prohání Poe
    a rabuje obchodní domy.

    Poď dál a dej si čaj.
    V plicích je bez tebe
    moc místa.

    Dopoledne snad bylo trochu světla.
    Nebyl tu nikdo,
    Kdo by si všiml.
    FIN
    FIN --- ---
    BUBLINKY --- --- 20:48:00 3.3.2009 --- [00:02]
    Zpráva z lučního rozhlasu:

    Na vědomost všem obyvatelům naší louky se dává
    že včerejší noci
    těsně před západem slunce
    spadl v severovýchodním okrese
    vzrostlý smrk
    čímž zcela zdemoloval
    jedno z obydlí mravenců obecných
    škody na životech se dohadují ve stovkách
    vzniklá hmotná škoda do osmi kup jehličí
    a sedmnácti listů nejrůznějšího stáří
    mezi nimiž bylo i několik velmi starých a
    vzácných exemplářů již neexistujích přírodnin
    je tedy pravděpodobné že vzniklá škoda ještě
    několikrát vzroste
    Rádi bychom požádali všechny obyvatele
    aby nevycházeli ze svých příbytků
    pokud to není nezbytně nutné
    televizní stanice Rosa bude nepřetržitě informovat
    o dalším vývoji a postupech
    v této záležitosti
    krátce po poledni bude zasedat luční krizový štáb
    připravujeme živé vysílání
    ovšem jak i starousedlíci tvrdí
    takovou invazi bezdomovců
    v našem společenství
    dosud nepamatují.
    NATASHA
    NATASHA --- ---
    BUBLINKY --- --- 22:07:46 28.2.2009

    Tak větrno

    i ptáci na polích
    vykolejili z brázd

    na mezi není k hnutí
    FIN
    FIN --- ---
    SORRYLOOKING --- --- 13:40:15 20.2.2009
    Pravda věcí
    Únor 20, 2009

    Večer
    Za tenkou hranicí tmy

    Stačí rozostřit
    Poztrácet tvary slov

    Rozhovor ve vedlejším pokoji
    Zní jako nářek.
    RICARDERON
    RICARDERON --- ---

    Maeror
    MOKRÁ ČTVRŤ MĚSÍCE

    Prší
    Na střechách nikdo není
    Ulitý tesař hřeje se u topení
    v zapadlé hospodě

    Prší
    Na střechách nikdo není
    Andělé domů vrací se po setmění
    Žaludek na vodě

    RICARDERON
    RICARDERON --- ---

    Zmyjka
    říjen, 2008, venku je mlha

    žiju ve výseči pěti metrů
    - občas ji protínají lidé -
    můj pes se zjevuje a mizí,
    prochází zdí

    můj pes je bůh
    - černý bůh s jantarovýma očima

    když přijdeme domů,
    lehne si na postel
    a spí

    můj pes je bůh
    - jenom bohové klidně spí,
    když svět
    pomalu mizí

    NATASHA
    NATASHA --- ---
    NANTHEI, 28.9.2008


    zas nádech zimy


    kdo by se vlastně smál
    jenom sněží
    a na obálce štempl splínu

    den spolkl další jeřabinu
    prý chutnám jimi

    tobě

    stěží
    MAEROR
    MAEROR --- ---
    NATASHA, 11.8.2008

    Zablesklo

    Já bych tě bouřil
    Až bys kanula

    Visela na kruzích pod očima

    Já bych tě kosou o ramena zkrátil
    Sušil natřikrát

    Ostřice!
    V pořezaných prstech
    Svítíš nad ránem -

    Koleny tě stisknout

    Píšťalo
    K prasknutí


    FIN
    FIN --- ---
    KID_MCHUTT
    haiku

    Kozu do vazu
       třískni tupou sekerou
                   hostina čeká
    PETR36
    PETR36 --- ---
    Dosažitelná
    Ricarderon

    Tak nízkou zeď nestavěli jen tak
    Mají v ní zazděna všechna přání
    aby jim mohla dělit čas
    na předtím a potom
    RICARDERON
    RICARDERON --- ---

    KID_MCHUTT

    Sny se vrací jako ptáci
    dva krkavci bez peří
    hloupý ptá se
    hloupý dává
    hloupý, kdo jim nevěří

    RICARDERON
    RICARDERON --- ---

    Nemesis
    Doznívání


    ještě to praská ve stromech
    - ten pocit po návštěvě

    ještě máš

    ještě máš

    mezi prsty mech

    jazyk jako medvěd

    a oči po jehličí

    je ti - cho

    je ti – cho
    jen v lese housle klíčí

    FIN
    FIN --- ---
    NEMESIS
    Emma Dešti nová (So 1. 3. )


    Emma očesala stromy
    a teď
    jí prší do vlasů

    Chodidla přes záhony
    nese roj počasů

    Emma
    se v keřích schová

    Déšť kouká podezřele

    Emma
    je Dešti nová

    a Emma

    maso

    mele.
    RICARDERON
    RICARDERON --- ---

    Zmyjka 18.2.
    Hadí

    Trochu mi vadí,
    když se svlíkám
    z kůže, z minula, z přání -
    že jsem slepá a zlá

    - hadí -

    a taky mi vadí
    prázdno mezi zítra a kdysi
    a hladové krysy

    - z těch mívám strach.

    NATASHA
    NATASHA --- ---
    NEMESIS, 16.2.2008


    Jak listy na podzim,
    tak zoufale zlátnu -
    a vím, že se opozdím
    v myšlenkách na tmu,

    v myšlenkách na noci...
    Než dojdu na dno, cit

    kočičích tlapek
    mnou teče, mnou kape.
    NATASHA
    NATASHA --- ---
    CORWEX, 12.2.2008


    ---

    Den je
    domino vteřin
    a noc sám po něm kráčet jak po laně.
    Jako ty kostky se spolu rýmujeme:
    jen zpola ano,
    zpola ne.
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam