FIN, 16.2.2010



záda mě bolí
div nechcípnu
a i toto přesvědčení
už mě začíná opouštět
jen za oknem brkoslav
který křídla má
soucitně hledí na tvora
který mít nebude

FIN, 13.1.2010


někdy
usínám s bolestí
ale už jsem si zvykl

pak do rána spím
jako tehdy
v kapce soli

BUBLINKY, 27.1.2010


Všechno je zmrzlé na kost
křehké a dýchavičné
Ojíněné slepé rameno prasklo
pod smíchem bruslařů

Ticho a mlhavo z úst stařen
dere se nosem ven

NANTHEI, 20.1.2010


Tři fragmenty na jedno téma

*

přítelkyně má dnes prádlo v jiném městě
to naše čerstvě spí
v nepovlečeném
než přejde hodina do zimního rána
nebude ho třeba

já bydlím v polospánku
ty přivřené oči
mi stejně sluší víc


*

když jsi naposledy prala
bylo na přelomu
nejen to léto

dnes mi nasněžilo
do ponožek
a ty už jsou radši na vyhození


*

nenosím vlasy a krátké sukně
ze stejného důvodu
prala jsi prádlo v jiném městě
jeho jméno jsem zapomněla
ze stejného důvodu

UNSEEN, 21.1.2010

21.01.10

a budeš-li mne potřebovat
tlím nedočkavě na půl cesty
celá ta léta
věčnosti

proč nepohřbívat stále znova?
hoď hlínou směle - nic se nestyď!
ať oddychne si u kostí
a budem hledat v chlebu vlasy
zas lovit rzivé nože z mléka

promrzlý fénix peří svléká
žádnou už jiskru nechystá si

tak beze změny - na půl cesty
pod hlavu bláto
navrch klestí

SORRYLOOKING, 13.1.2010

s hlavou obrácenou dolů

"Já mrtvy harlekýn
trvám i po smrti neochvějně na tom
že slunce zacházející za hory
je krásné"

Když několik dní nespím
a chodím s těžkou hlavou dostatečně nízko
umím vidět smrt

je taková, jakou jsem ji čekal
hubená jako kýl a šedobílá
jako žižkovská ulice

v uších neustále hučí
nad ránem
odněkud poblíž pouští
úryvky hořkého pláče

dost krátké na to
aby je nešlo vysvětlit

až dnes půjdete
lipanskou ulicí
budete myslet, že tam není

stačí jen
sklonit se o trochu níž.

MAEROR, 2.1.2010

…

nejdelším řeznickým nožem
má hříšná zvědavost načala nový rok
a z vyvrženého masa šedavě se páří
do ticha zasněžených polí

měl bych být asi rád
že ačkoli necítím jej na své vyděšené tváři
nějaké teplo ve mně přesto je
ale já bože žaluji
že mne ten pajšl zatraceně bolí

Nějak jsem zapomněla mapovat pro výběr - tedy zde náprava.


BUBLINKY, 24.11.2009

***

Noc z posledních sil
rdousí ticho

ve stejném okamžiku
láme svou páteř
o stydké kosti kopců.

Za okny tence křupe
jak krky holoubátek.

UNSEEN --- --- 13:20:04 18.5.2009

20.04.09

víš - tudy už se nechodí
nedýchá
málem neobcuje
vystydlé drobty z dračí sluje
prach z vyhořelých poschodí

přes chomáč vyschlých předsevzetí
dnes už se nelká
nemluví

tak smírčí kámen místo slova

spékáme soucit dozlatova
ale jen tiše

nevzbuď děti...

SORRYLOOKING, 12.3.2009


Na Nový rok

Na Nový rok
Ulice se propadly zas o trochu níž.
Daleko v centru se prohání Poe
a rabuje obchodní domy.

Poď dál a dej si čaj.
V plicích je bez tebe
moc místa.

Dopoledne snad bylo trochu světla.
Nebyl tu nikdo,
Kdo by si všiml.

BUBLINKY --- --- 20:48:00 3.3.2009 --- [00:02]
Zpráva z lučního rozhlasu:

Na vědomost všem obyvatelům naší louky se dává
že včerejší noci
těsně před západem slunce
spadl v severovýchodním okrese
vzrostlý smrk
čímž zcela zdemoloval
jedno z obydlí mravenců obecných
škody na životech se dohadují ve stovkách
vzniklá hmotná škoda do osmi kup jehličí
a sedmnácti listů nejrůznějšího stáří
mezi nimiž bylo i několik velmi starých a
vzácných exemplářů již neexistujích přírodnin
je tedy pravděpodobné že vzniklá škoda ještě
několikrát vzroste
Rádi bychom požádali všechny obyvatele
aby nevycházeli ze svých příbytků
pokud to není nezbytně nutné
televizní stanice Rosa bude nepřetržitě informovat
o dalším vývoji a postupech
v této záležitosti
krátce po poledni bude zasedat luční krizový štáb
připravujeme živé vysílání
ovšem jak i starousedlíci tvrdí
takovou invazi bezdomovců
v našem společenství
dosud nepamatují.

SORRYLOOKING --- --- 13:40:15 20.2.2009
Pravda věcí
Únor 20, 2009

Večer
Za tenkou hranicí tmy

Stačí rozostřit
Poztrácet tvary slov

Rozhovor ve vedlejším pokoji
Zní jako nářek.

Maeror
MOKRÁ ČTVRŤ MĚSÍCE

Prší
Na střechách nikdo není
Ulitý tesař hřeje se u topení
v zapadlé hospodě

Prší
Na střechách nikdo není
Andělé domů vrací se po setmění
Žaludek na vodě

Zmyjka
říjen, 2008, venku je mlha

žiju ve výseči pěti metrů
- občas ji protínají lidé -
můj pes se zjevuje a mizí,
prochází zdí

můj pes je bůh
- černý bůh s jantarovýma očima

když přijdeme domů,
lehne si na postel
a spí

můj pes je bůh
- jenom bohové klidně spí,
když svět
pomalu mizí

NANTHEI, 28.9.2008


zas nádech zimy


kdo by se vlastně smál
jenom sněží
a na obálce štempl splínu

den spolkl další jeřabinu
prý chutnám jimi

tobě

stěží