• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    RICARDERONAutorská poezie - Výběr
    BUBLINKY
    BUBLINKY --- ---
    NATASHA, 27.2.2012

    Ale je tam někde duše

    Ale je tam někde duše,
    pod prachovkou,
    v zákoutí mezi činelkami
    a dřevěnou kočkou.

    V noci se plíží ulicí
    oděná jen šampónem,
    a chtěla by všechno,
    ale všechno nemají
    ve vietnamském obchodě,
    jen staré rohlíky
    a staré porno v polici.

    Ale je tam někde duše,
    civí jako vyoraná myš
    na muže, který se svléká,
    a začíná vždycky ponožkami.
    Sbírá ponožky
    a lepí je do alba,
    neboť nahota
    nesmí být zapomenuta,
    i když jde jen o palce.

    A snad by se dalo zaparkovat
    pod mostem,
    ale je tam někde duše,
    a do ní je třeba nenacouvat,
    to ona potom křičí
    a dělá i další potíže,
    mluví třeba o růžovém keři
    a že by chtěla k moři,
    letos konečně k moři
    a ne na Slapy.

    Ano, brzy bude jaro,
    a všechno se musí
    vyklidit ze skříní,
    ale je tam někde duše,
    a na tu pozor,
    tu neodřít.
    NATASHA
    NATASHA --- ---
    JANEQ, 20.2.2012


    Pokud jsou ty dveře zavřené a ďábel jsem já, tak jako ty bratře z rodiny
    a různých jiných pekel,
    nebuď zoufalý, pokud ty dveře zůstanou zavřené.

    Kdysi jsem po něm zopakoval,
    že se těším na to setkání,
    v kilech telecího si vzájemně vysmažíme do kůže znamení těch.

    Namítám, že v duši je mnohem více místa než se zdá.

    A sním ten sen dál,
    i bez tebe.
    BUBLINKY
    BUBLINKY --- ---
    NATASHA 5.2.2012

    ***

    Nešťastný, blázen a pes
    stojí na břehu řeky.

    Utopím se,
    říká nešťastný.
    Hele, oblázek, říká blázen.
    Pes je němý.

    Po chvíli nešťastný odejde k obědu,
    který by vynechal jedině blázen.

    Pes je pruhovaný sluncem
    a obavami ze hbitosti vodních ptáků.

    Jedině oblázek se utopí.
    NATASHA
    NATASHA --- ---
    FIN, 3.1.2012


    sedm

    I.

    i stalo se mi
    že jsem přestal být
    totiž, zůstal jsem
    ale již neprocházím
    jen se objevím
    na začátku
    na konci

    II.

    i stalo se mi
    že již neodplouvám
    ba dokonce dny
    jsou k smíchu
    jen pozůstávám
    v mrazivém
    tichu

    III.

    i stalo se mi
    že téměř nevidím
    tak poslouchám
    a simuluji zrak
    nestalo se nic
    věci stejně
    tak

    IV.

    i stalo se mi
    že voníš jak léto
    jako vzácná krajina
    sotva na dotyk
    tvé čelo slza
    a tvé rty
    vzlyk

    V.

    i stalo se mi
    žes jak oheň
    zkrvavená dáseň
    voda živá
    s večerem splývá
    a pak
    takové ticho

    VI.

    sedřel bych si prsty
    a kvůli tobě do krve
    ale nikdy ti to neřeknu
    spáváš totiž
    uprostřed ticha
    tak hebce, měkce
    na polštáři

    VII.

    i stalo se mi
    co jindy se nestává:
    ostrý střep
    rozřízl ret
    až to zabolelo.
    a ten měsíc
    sotva dýchá.
    NATASHA
    NATASHA --- ---
    TOMASZ, 9.1.2012


    Cigareta zapálená v dešti
    to jsou léta strávená
    přelézáním plotů

    voní jak tajné ohníčky
    domácí úkoly odložené na později
    a ustrašené pohledy k oknům

    že babka z druhého patra
    na nás už jednou opravdu zavolá
    esenbáky
    MAEROR
    MAEROR --- ---
    BUBLINKY, 7.1.2012

    A ty tu nejsi

    Prší na pavlač
    moknou nohavice
    pokojových psíků
    na dvoře

    A ty tu nejsi

    Nevidíš kapky na skle
    mého jediného okna
    mé oko v nich

    Dnešní nákup ve večerce
    162 korun
    včetně vína a cigaret
    bez čokolády
    a bez cigaret
    pro tebe

    Nejsi tu

    Tuším tě v sobě
    ale nejsi tu
    už ne opravdicky

    Po šíji přešlapují hodiny
    pomalu jako řeka
    teče mi po zádech
    když ležím na slizkých kamenech

    A ty tu nejsi!

    necítíš tu vůni
    zkažené vody ve džbánu
    dávno povadlých květin
    které jsi zapomněla

    v mém pokoji

    už nejsi


    Pod jazykem převaluji
    vzpomínku na průzračnou
    plodovou vodu

    NATASHA
    NATASHA --- ---
    BUBLINKY, 31.12.2011

    Pokoj se zaplnil tvým spánkem
    velikou divokou zahradou
    s pokřivenými hrušněmi
    a trávou po kolena

    Zatímco psi na pavlači
    kteří nikdy nespí
    si mohou duši vyštěkat

    Ty sedíš na zídce
    a po paměti doplňuješ barvy
    NATASHA
    NATASHA --- ---
    KONTRAPHUNKA, 11.12.2011

    bez sebe

    nad polem je ještě od včera pruh mlhy
    jako za anglickou vesnicí
    dívky si do ní malují své sny

    potkal jsem tam poutníka
    v začínajícím šerosvětle
    mluvili jsme jenom krátce

    ze sna se budím
    a do sna vstávám, říkal a pára stoupala z ušlapaných stébel
    přítomnost je moje jediná láska
    BUBLINKY
    BUBLINKY --- ---
    NATASHA --- --- 22:29:46 4.12.2011

    Byt v podkroví

    I.
    A budu mít byt v podkroví,
    bez koberce a telefonu,

    ale s klecí výtahu
    a klecí osamění
    ve smlouvě.

    Mám nos na místo.
    Mám nos namísto svědomí.


    II.
    Ano, v bytě v podkroví
    je třeba být sám,

    jen s krabicemi, kaktusy
    a modrým sýrem.

    Modrý sýr je dobrý společník:

    každý večer nabízí se
    za přerušení v polovině,

    za pohlcení
    nedokončené.


    III.
    V bytě v podkroví
    je milenec nutně nepokojný:

    nemůže se vypínat,
    je-li shora sledován bohem,

    nechráněný
    ostatními partajemi.


    IV.
    Z bytu v podkroví
    lze plivat nejlíp:

    slina se v letu mění v anděla,

    vlídně ulpí v kadeřích
    řvoucích kolemjdoucích.

    Přivolaný policista
    odstraní anděla kapesníkem.

    Přestupkové řízení bude zastaveno
    pro všeobecný nedostatek
    rozpaků.


    V.
    V bytě v podkroví nejsou výčitky
    ani krysy.

    Většina skončí v základním táboře
    domovnice z 1b.


    VI.
    Noční město je nejkrásnější
    z bytu v podkroví.

    Proto se zde vůbec nespí,

    jen čte
    a miluje,

    čte
    a lituje let promarněných

    v nižších podlažích.
    BUBLINKY
    BUBLINKY --- ---
    MAEROR 23:36:11 6.10.2011




    nahoře na půdě
    je horko z tajemství

    náhle máš odvahu
    že tě až napadne zabydlet matraci
    s propadlou pravou tváří
    protože
    nahoře na půdě
    vydechne z tebe touha
    sirotčím strachem

    to jenom dole
    čekají s večeří
    NATASHA
    NATASHA --- ---
    MAEROR, 30.9.2011



    někdy a s někým
    svá slova přibít na neznámá vrata
    jen kousek pod vlasy

    pod jedním deštníkem
    budu si schválně přát
    a pak se zase bojím -

    někdy a s někým

    do živého
    NATASHA
    NATASHA --- ---
    TOMASZ, 23.9.2011

    Nad věží kostela
    je nebe uhrabané
    pozlacený čas účtovat
    pochopit uzavřít
    dnes opravdu přišel
    podzim

    uznávám

    že ti nerozumím
    NATASHA
    NATASHA --- ---
    BUBLINKY, 22.9.2011


    V lampách tepe
    když se procházíš

    za sebou vlečeš
    těžký závoj z tabáku
    dusíš vše okolo

    sebe též

    neseš těžce
    NATASHA
    NATASHA --- ---
    BUBLINKY, 21.9.2011


    Tvé ruce

    drny
    na ochranu ohniště
    jsou cítit vodou
    a zemí

    v prolukách mléčného ticha
    držíme i dech
    jako děti ve vaně

    s mokrými vlasy
    usínám
    NATASHA
    NATASHA --- ---
    BUBLINKY, 20:06:18 4.9.2011


    Noc jako povidla

    lepí se na patro
    v pokoji
    kde se každý zvuk
    zastaví o drapérii pod chodidly

    tělo se láme pod peřinou
    při představě
    jediné vůně
    NATASHA
    NATASHA --- ---
    MAEROR, 11.8.2011




    kulaté okno
    zatřené indigovou modří
    ještě nevstřebané vášně

    bojím se Tě

    od pecky nedá se uloupnout noc
    a přece mám ruce od třešní
    po lokty v Tobě
    NATASHA
    NATASHA --- ---
    BUBLINKY, 28.6.2011

    Kotce

    Skládáš si ruce do klína
    a pevně tiskneš nohy

    V nazrněném obličeji
    skoblina vleče strach

    Pod mokrou krustou sena
    šramotí duše
    zlodavců
    NATASHA
    NATASHA --- ---
    MAEROR, 10.4.2011



    ale já nevstávám

    alespoň ne tak
    aby bylo možné nazvat to vstáváním

    do uzlů zůstávám zapřažený
    do všech těch starých táhel a postrojů
    jako jateční kus s podťatýma nohama
    hrabu
    marně se hrabu

    tam
    kde měl jsem ještě nepřiznanou sílu
    leží jen odhodlání
    a stejně nevstávám
    alespoň ne tak
    abych mohl upadnout do podestlaného smutku
    z příliš velké výšky

    jsem zasažený host a nechce se mi jít
    ležím tu se zavřenou duší
    abych tě nepodťal
    NATASHA
    NATASHA --- ---
    FIN, 14.2.2011

    blues pro nahněvanou holku

    už jsem si párkrát vyhradil soukromý prostor
    a napil se z kohoutku vody
    už jsem párkrát zaspal velikonoce
    byl trapný
    nepřišel v obleku
    ignoroval všechny tradice

    zkrátka
    už jsem párkrát překročil lajnu
    a mí přátelé mě pořád mají rádi

    nevím
    jak dlouho
    to budou snášet
    vím
    co nesnesu já:
    tvou nepřítomnost

    nemůžu spát
    NATASHA
    NATASHA --- ---
    BUBLINKY, 7.3.2011


    Je slyšet řeku

    Neznámým jazykem
    cosi si mrmlá
    do kamenů.

    Za sebou na špagátku
    táhne jaro
    jako kačenu.
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam