• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    RICARDERONAutorská poezie - Výběr
    NATASHA
    NATASHA --- ---
    BUBLINKY, 22.9.2011


    V lampách tepe
    když se procházíš

    za sebou vlečeš
    těžký závoj z tabáku
    dusíš vše okolo

    sebe též

    neseš těžce
    NATASHA
    NATASHA --- ---
    BUBLINKY, 21.9.2011


    Tvé ruce

    drny
    na ochranu ohniště
    jsou cítit vodou
    a zemí

    v prolukách mléčného ticha
    držíme i dech
    jako děti ve vaně

    s mokrými vlasy
    usínám
    NATASHA
    NATASHA --- ---
    BUBLINKY, 20:06:18 4.9.2011


    Noc jako povidla

    lepí se na patro
    v pokoji
    kde se každý zvuk
    zastaví o drapérii pod chodidly

    tělo se láme pod peřinou
    při představě
    jediné vůně
    NATASHA
    NATASHA --- ---
    MAEROR, 11.8.2011




    kulaté okno
    zatřené indigovou modří
    ještě nevstřebané vášně

    bojím se Tě

    od pecky nedá se uloupnout noc
    a přece mám ruce od třešní
    po lokty v Tobě
    NATASHA
    NATASHA --- ---
    BUBLINKY, 28.6.2011

    Kotce

    Skládáš si ruce do klína
    a pevně tiskneš nohy

    V nazrněném obličeji
    skoblina vleče strach

    Pod mokrou krustou sena
    šramotí duše
    zlodavců
    NATASHA
    NATASHA --- ---
    MAEROR, 10.4.2011



    ale já nevstávám

    alespoň ne tak
    aby bylo možné nazvat to vstáváním

    do uzlů zůstávám zapřažený
    do všech těch starých táhel a postrojů
    jako jateční kus s podťatýma nohama
    hrabu
    marně se hrabu

    tam
    kde měl jsem ještě nepřiznanou sílu
    leží jen odhodlání
    a stejně nevstávám
    alespoň ne tak
    abych mohl upadnout do podestlaného smutku
    z příliš velké výšky

    jsem zasažený host a nechce se mi jít
    ležím tu se zavřenou duší
    abych tě nepodťal
    NATASHA
    NATASHA --- ---
    FIN, 14.2.2011

    blues pro nahněvanou holku

    už jsem si párkrát vyhradil soukromý prostor
    a napil se z kohoutku vody
    už jsem párkrát zaspal velikonoce
    byl trapný
    nepřišel v obleku
    ignoroval všechny tradice

    zkrátka
    už jsem párkrát překročil lajnu
    a mí přátelé mě pořád mají rádi

    nevím
    jak dlouho
    to budou snášet
    vím
    co nesnesu já:
    tvou nepřítomnost

    nemůžu spát
    NATASHA
    NATASHA --- ---
    BUBLINKY, 7.3.2011


    Je slyšet řeku

    Neznámým jazykem
    cosi si mrmlá
    do kamenů.

    Za sebou na špagátku
    táhne jaro
    jako kačenu.
    NATASHA
    NATASHA --- ---
    BUBLINKY, 12.2.2011


    * * *

    Hustě prší
    dívka klopýtá městem
    s knihou jako nemluvnětem
    na prsou

    ze strachu téměř nedýchá
    NATASHA
    NATASHA --- ---
    NANTHEI, 30.1.2011



    pan taxikář
    má prý blonďatého syna
    a krásnou ženu ze Súdánu

    já ve snech
    sháním své stádo
    dětí tak tmavovlasých
    že ani pod svícnem
    mi je neuvěříš
    FIN
    FIN --- ---
    CORWEX --- --- 22:14:35 6.12.2010

    Litomyšl/Seškrtaná

    Máš ji jen v jedné noze
    kulháš fortnou
    Ráno vycení zámek
    zuby jak dřevoryt
    NATASHA
    NATASHA --- ---
    TOMASZ, 5.11.2010

    LISTOPAD

    Červánky.
    Rudé zámotky strachu,
    že se tak brzy stmívá,
    že svět bude jednou holý
    jako listopad.

    Absurdní okamžik.
    Vlažný vítr rve listí
    a nevíš,
    kde bude víc pršet:
    venku, nebo vevnitř.

    Po žlutém běhounu
    došel podzim
    k nejkrutější chvíli.

    Bojíš se,
    jestli bude za co žít.
    A já mlčím;
    nevím,

    jestli bude proč.
    MAEROR
    MAEROR --- ---
    SORRYLOOKING, 18.10.2010

    mikrofon

    „kdosi mi říkal
    že jednou do rakve mrtvému
    strčili mikrofon.“
    až se ticho bálo.


    pod tlakem zeměpisných fakt
    naposled zasténáš.

    nakoukne to vesmírem
    studeným –
    jako když na mě čekáš
    před domem a smráká se.

    ve svém pokoji tiše chodím
    někdy omylem šlápnu
    dovnitř tvé tmy.
    NATASHA
    NATASHA --- ---
    BUBLINKY, 13.10.2010


    Kaluže mezi pražci

    Jako rozbitý nákladní vlak
    líně a bez houkání
    drkotají lidi do stanic
    vypouští páru

    Úzkorozchodné koleje bytů
    jsou cítit po vodě a rzi

    Na dva prsty mělké kaluže
    mezi pražci synchronně tepou

    neviditelným srdcem
    FIN
    FIN --- ---
    HANNA, 21. 9. 2010

    budí mě chvění stolní lampy
    a drápky zaryté do peří
    ze společných nocí

    projížďky se staženým stropem
    zimomřivé lety do minulosti
    dýchavičná údolí mezi žebry

    kočka dnes v noci ukousla
    z lapače snů
    NATASHA
    NATASHA --- ---
    BUBLINKY, 22.6.2010


    ***

    Oblohu přikryla plst

    plátny Pollocka
    rozkvetly meze

    za deště
    plakat nelze
    NATASHA
    NATASHA --- ---
    NEMESIS, 1.8.2010


    Nina

    Mezi zelenou a zlatem
    jsou okna zatemněná
    a Nina ojíněna
    hraje tiché housle
    v místech, kde se mlčí
    kde stopy
    tmavnou hnědým blátem
    Tam
    mezi zelenou a zlatem
    v krajině před záchvatem
    se rodí nová jména
    NATASHA
    NATASHA --- ---

    MAEROR, 25.6.2010


    ...

    vlastně už dlouho jsme si v posteli nepovídali
    o něčem obyčejném
    vlastně už dlouho jsme si nepovídali
    v posteli vlastně už dlouho jsme
    neleželi spolu
    už dlouho jsme spolu nespali
    nepovídali si a nespali
    v posteli už dlouho
    spolu
    vlastně

    rozsvítil jsem
    abych se podíval, jak vypadáš
    a teď se bojím zhasnout
    RICARDERON
    RICARDERON --- ---

    LIPO --- --- 1:22:49 14.5.2010

    DECH JE NÁKLAD
    prázdných slov
    vyzvednutých ke stropu.

    DECH jsou obnažená břicha balónů
    naplněná obžérstvím tělesného.

    TEĎ je tvůj vzdech,
    TEĎ je SADISTICKÁ VÁŠEŇ
    svazující ruce i nohy
    milenky,
    abys ji nafouknul na úděl věci
    jako rybí měchýřek.

    Jen málo se budu divit,
    až naší posteli vyrostou šupiny…
    RICARDERON
    RICARDERON --- ---

    Lipo

    Je podivná otázka ve tmě za oschlými víčky: zasadit pomněnky do slepých důlků soch a přivonět si k nim.
    Je podivný úkol pro mladého kapitána: povážit jablka ve svých rukou.
    Je podivná žádost za koktajícím srdcem: nalepit plástve s medem na hřbety rukou a nastavit je k ulíbání.
    Snad ještě podivnější je němé přání, aby mlsný kapitán prokousnul kůži jako sklo přímo do nicoty...

    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam