• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    RICARDERONAutorská poezie - Výběr
    NATASHA
    NATASHA --- ---
    BUBLINKY, 20:06:18 4.9.2011


    Noc jako povidla

    lepí se na patro
    v pokoji
    kde se každý zvuk
    zastaví o drapérii pod chodidly

    tělo se láme pod peřinou
    při představě
    jediné vůně
    NATASHA
    NATASHA --- ---
    MAEROR, 11.8.2011




    kulaté okno
    zatřené indigovou modří
    ještě nevstřebané vášně

    bojím se Tě

    od pecky nedá se uloupnout noc
    a přece mám ruce od třešní
    po lokty v Tobě
    NATASHA
    NATASHA --- ---
    BUBLINKY, 28.6.2011

    Kotce

    Skládáš si ruce do klína
    a pevně tiskneš nohy

    V nazrněném obličeji
    skoblina vleče strach

    Pod mokrou krustou sena
    šramotí duše
    zlodavců
    NATASHA
    NATASHA --- ---
    MAEROR, 10.4.2011



    ale já nevstávám

    alespoň ne tak
    aby bylo možné nazvat to vstáváním

    do uzlů zůstávám zapřažený
    do všech těch starých táhel a postrojů
    jako jateční kus s podťatýma nohama
    hrabu
    marně se hrabu

    tam
    kde měl jsem ještě nepřiznanou sílu
    leží jen odhodlání
    a stejně nevstávám
    alespoň ne tak
    abych mohl upadnout do podestlaného smutku
    z příliš velké výšky

    jsem zasažený host a nechce se mi jít
    ležím tu se zavřenou duší
    abych tě nepodťal
    NATASHA
    NATASHA --- ---
    FIN, 14.2.2011

    blues pro nahněvanou holku

    už jsem si párkrát vyhradil soukromý prostor
    a napil se z kohoutku vody
    už jsem párkrát zaspal velikonoce
    byl trapný
    nepřišel v obleku
    ignoroval všechny tradice

    zkrátka
    už jsem párkrát překročil lajnu
    a mí přátelé mě pořád mají rádi

    nevím
    jak dlouho
    to budou snášet
    vím
    co nesnesu já:
    tvou nepřítomnost

    nemůžu spát
    NATASHA
    NATASHA --- ---
    BUBLINKY, 7.3.2011


    Je slyšet řeku

    Neznámým jazykem
    cosi si mrmlá
    do kamenů.

    Za sebou na špagátku
    táhne jaro
    jako kačenu.
    NATASHA
    NATASHA --- ---
    BUBLINKY, 12.2.2011


    * * *

    Hustě prší
    dívka klopýtá městem
    s knihou jako nemluvnětem
    na prsou

    ze strachu téměř nedýchá
    NATASHA
    NATASHA --- ---
    NANTHEI, 30.1.2011



    pan taxikář
    má prý blonďatého syna
    a krásnou ženu ze Súdánu

    já ve snech
    sháním své stádo
    dětí tak tmavovlasých
    že ani pod svícnem
    mi je neuvěříš
    FIN
    FIN --- ---
    CORWEX --- --- 22:14:35 6.12.2010

    Litomyšl/Seškrtaná

    Máš ji jen v jedné noze
    kulháš fortnou
    Ráno vycení zámek
    zuby jak dřevoryt
    NATASHA
    NATASHA --- ---
    TOMASZ, 5.11.2010

    LISTOPAD

    Červánky.
    Rudé zámotky strachu,
    že se tak brzy stmívá,
    že svět bude jednou holý
    jako listopad.

    Absurdní okamžik.
    Vlažný vítr rve listí
    a nevíš,
    kde bude víc pršet:
    venku, nebo vevnitř.

    Po žlutém běhounu
    došel podzim
    k nejkrutější chvíli.

    Bojíš se,
    jestli bude za co žít.
    A já mlčím;
    nevím,

    jestli bude proč.
    MAEROR
    MAEROR --- ---
    SORRYLOOKING, 18.10.2010

    mikrofon

    „kdosi mi říkal
    že jednou do rakve mrtvému
    strčili mikrofon.“
    až se ticho bálo.


    pod tlakem zeměpisných fakt
    naposled zasténáš.

    nakoukne to vesmírem
    studeným –
    jako když na mě čekáš
    před domem a smráká se.

    ve svém pokoji tiše chodím
    někdy omylem šlápnu
    dovnitř tvé tmy.
    NATASHA
    NATASHA --- ---
    BUBLINKY, 13.10.2010


    Kaluže mezi pražci

    Jako rozbitý nákladní vlak
    líně a bez houkání
    drkotají lidi do stanic
    vypouští páru

    Úzkorozchodné koleje bytů
    jsou cítit po vodě a rzi

    Na dva prsty mělké kaluže
    mezi pražci synchronně tepou

    neviditelným srdcem
    FIN
    FIN --- ---
    HANNA, 21. 9. 2010

    budí mě chvění stolní lampy
    a drápky zaryté do peří
    ze společných nocí

    projížďky se staženým stropem
    zimomřivé lety do minulosti
    dýchavičná údolí mezi žebry

    kočka dnes v noci ukousla
    z lapače snů
    NATASHA
    NATASHA --- ---
    BUBLINKY, 22.6.2010


    ***

    Oblohu přikryla plst

    plátny Pollocka
    rozkvetly meze

    za deště
    plakat nelze
    NATASHA
    NATASHA --- ---
    NEMESIS, 1.8.2010


    Nina

    Mezi zelenou a zlatem
    jsou okna zatemněná
    a Nina ojíněna
    hraje tiché housle
    v místech, kde se mlčí
    kde stopy
    tmavnou hnědým blátem
    Tam
    mezi zelenou a zlatem
    v krajině před záchvatem
    se rodí nová jména
    NATASHA
    NATASHA --- ---

    MAEROR, 25.6.2010


    ...

    vlastně už dlouho jsme si v posteli nepovídali
    o něčem obyčejném
    vlastně už dlouho jsme si nepovídali
    v posteli vlastně už dlouho jsme
    neleželi spolu
    už dlouho jsme spolu nespali
    nepovídali si a nespali
    v posteli už dlouho
    spolu
    vlastně

    rozsvítil jsem
    abych se podíval, jak vypadáš
    a teď se bojím zhasnout
    RICARDERON
    RICARDERON --- ---

    LIPO --- --- 1:22:49 14.5.2010

    DECH JE NÁKLAD
    prázdných slov
    vyzvednutých ke stropu.

    DECH jsou obnažená břicha balónů
    naplněná obžérstvím tělesného.

    TEĎ je tvůj vzdech,
    TEĎ je SADISTICKÁ VÁŠEŇ
    svazující ruce i nohy
    milenky,
    abys ji nafouknul na úděl věci
    jako rybí měchýřek.

    Jen málo se budu divit,
    až naší posteli vyrostou šupiny…
    RICARDERON
    RICARDERON --- ---

    Lipo

    Je podivná otázka ve tmě za oschlými víčky: zasadit pomněnky do slepých důlků soch a přivonět si k nim.
    Je podivný úkol pro mladého kapitána: povážit jablka ve svých rukou.
    Je podivná žádost za koktajícím srdcem: nalepit plástve s medem na hřbety rukou a nastavit je k ulíbání.
    Snad ještě podivnější je němé přání, aby mlsný kapitán prokousnul kůži jako sklo přímo do nicoty...

    NATASHA
    NATASHA --- ---
    FIN, 1.3.2010



    a pak jsi řekla
    "hele, už se přece známe
    napiš něco pro toho kluka
    kterýho teď chci sbalit
    nikdy mu to neukážu
    ale ráda bych věděla"

    bylo to neobyčejně kruté

    později jsme se smáli
    dolů z kopce
    jako blázni
    NATASHA
    NATASHA --- ---
    FIN, 16.2.2010



    záda mě bolí
    div nechcípnu
    a i toto přesvědčení
    už mě začíná opouštět
    jen za oknem brkoslav
    který křídla má
    soucitně hledí na tvora
    který mít nebude
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam