DACUBE: Člověče, máš to prohozený. Navíc domněnka o krystalických a tripózních stavech stojí na vodě. Pokud zanedbám energetické či duchovní aspekty, tak jen z chemického hlediska houby obsahují i další látky, které s tím mohou neznámo jak přesně účinkovat.


PALEONTOLOG: Jo. Už jsem to dohledal i TADY: "Recent experimentation on rodent tissue presented
more evidence for complete conversion of
psilocybin to psilocin before entering systemic
circulation.31 This assumption is also supported
by the finding that equimolar amounts of psilocybin
and psilocin evoke qualitatively and quantitatively
similar psychotropic effects in humans.32" (Passie et al. 2006, pp.359-60)


Zajímavé ale je, jak rychlá je metabolizace psilocybinu při intravenózním a perorálním podání. V prvním případě je poločas rozpadu asi hodinu a čtvrt a subjektivní účinky trvající jen kolem půl hodiny, u klasického perorálního pak poločas skoro tři hodiny.

Ale ano, stabilnější vskutku je psilocybin. Jenomže na "psilocybin stability" a podobná keywords jsem konkrétní data ani v těch ScienceDirectech a podobných nenašel.

BROZKEFF: já myslím, že naopak, čoveče. Psilocin je víc v čerstvých houbách a mění se na psilocibin třeba sušením. Psilocin je taky zodpovědný za "fyzické" pocity a nevolnosti. Nejvíc je psilocinu v bohemikách, něco v modrajících, nejméně je ho v semillanceátách, kde je zároveň hodně psilocibinu v poměru k sušině - proto kopinatky dávají krystalické až tripózní stavy

BROZKEFF: psilocin se v českých houbách nachází ve stopovém množství, v poměru k psylocibinu zpravidla méně než 1:10 a protože psychoaktivní dávku tvoří 3 - 30 mg obou z indolů, je přítomnost psilocinu v houbě zcela zanedbatelná; soustřeďme se na psilocybin