Koukate vubec nekdo na nastenku?
Fenomén modrání představuje charakteristický znak druhů tvořících psilocybin. Přesto nemusejí některé houby nebo některé sběry běžně modrajících druhů vykazovat žádné barevné změny, i když účinnou látku obsahují. Některé houby například modrají teprve po první vlně plodnic (ty se objevují opakovaně většinou v týdenních intervalech). Z druhů, které zkoumal Gartz, modrala nejvíce Psilocybe bohemica. Skvrny na klobouku se při otlačení vytvářejí u této houby velmi rychle (již po 20 minutách). U jiných druhů, které také silně modrají na třeni, jako je Stropharia cubensis, modravé skvrny na klobouku naopak nevznikají. Psilocybe semilanceata, Conocybe cyanopus a Inocybe aeruginascens se naproti tomu zbarvují na otlacích na třeni jen málo, a až po delší době. Gymnopilus purpuratus stojí v rychlosti a intenzitě modrání mezi těmito dvěma extrémy.
Barvy mají rozsah od zelené až do tmavomodré, která u Stropharia cubensis může získat až černomodrý nádech. Zbarvující mechanismy v houbách dosud nebyly prozkoumány. Již zde byl uveden Cookův předpoklad z počátku minulého stolení o významu modrání u Psilocybe semilanceata. V padesátých letech především Singer a Smith poukázali na to, že zbarvování psychotropních druhů rodů Psilocybe a Panaeolus musí mít přímou nebo nepřímou vazbu s účinnými látkami. V roce 1958 vydali A. Hofmann a kolektiv zprávu o izolaci účinných látek a prvním pozorování, že čistý psilocin je vůči oxidantům, jako je vzduch, nestabilní a že roztoky alkaloidu, zejména v alkalickém prostředí, se zbarvují modře. Tím bylo dokázáno, že modrání je výsledkem oxidačního rozkladu účinných látek v houbě. Od roku 1960 zkoumali Blaschko, Levme a Bocks, a také Horita a Weber biochemické reakce psilocybinu a psilocinu in vitro. Obě skupiny shodně objevily, že modré zabarvení vzniká jenom oxidací psilocybinu. Bezprostřední oxidaci alkaloidu zamezuje fosfátová skupina na psilocybinu. Fenomén typického zmodrání nastupuje po oddělení této ochranné skupiny enzymy, jako jsou různé fosfatázy, které jsou běžné jak v tkáních hub, tak v tkáních člověka. Odpovídající modravé reakce nalezl Gartz i po odštěpení fosfátů od baeocystinu.Výsledky pozorování z pokusů in vitro vysvětlují, proč Psilocybe bohemica silně modrá: Zřejmě probíhá velmi rychle enzymatické odštěpení fosfátů od psilocybinu. Bezprostředně nato se psilocin, vzniklý tímto způsobem při poranění plodnice, rozkládá za vzniku modravých produktů. Rovněž byly nalezeny enzymy, jež oxidaci psilocinu urychlují. ...