Ne ze bychom nenavideli prave vas.
Sociopsychologove a teoretici zabyvajici se popularni kulturou poukazuji na kazdorocni narust oblibenosti misogynskych zanru (napr. vyrazny uspech gang bangu, nasilnych sexualnich praktik a pornografie obsahujici bukkake) a zpravidla tvrdi, ze tohle vsechno znamena, ze jak zeny ziskavaji cim dal vetsi moc, muzi se citi tou moci cim dal vice ohrozeni, a proto zeny castuji cim dal vetsi nenavisti.
To neni pravda. Necitime k vam nenavist, citime vztek. Mame na vas vztek, protoze rikate, ze chcete, abychom s vami jednali jako s muzi, ale kdyz s vami jedname jako s muzi, obvinite nas, ze s vami takhle jedname jenom proto, ze jste zeny. Mame na vas vztek, protoze rikate, ze chcete, abychom se k vam chovali stejne, jako bychom se chovali sami k sobe, kdyz pritom mate na mysli, ze chcete, abychom se k vam chovali stejne, jako se chovate vy samy k sobe. Mame na vas vztek, protoze rikate, ze dokazete podnikat stejne jako my, a pak nam tvrdite, ze to, jak podnikame my, je "nepatricne". Mame na vas vztek, protoze rikate, ze chcete hrat poctive, kdyz pritom mate na mysli, ze chcete hrat nepoctive, chcete rict, ze nechcete, aby si vas kruti muzi podrobili, jako si podrobuji slabsi muze.
A tenhle vztek narusta. Protoze stale casteji slychame, jak rikate: "Vidite? Rikaly jsme vam, ze jsme si rovni. Rikaly jsme vam, ze uspejeme ve vasem svete, pokud budeme mit stejne hriste!" Ovsem my se domnivame, ze jste ve skutecnosti v nasem svete uspely, protoze jsme vas prestali brat za sobe rovne, protoze jsme vam to hriste zmenili.
Ne, nemame problem s nespravedlnosti jako takovou, mame problem s tim, kdyz rikate: Jsme stejne silne jako vy, a ted nas prestante takhle mlatit.

A prave kvuli tomu vas uznavame stale mene a mame na vas stale vetsi vztek. Protoze presne takove by byly nase pocity vuci muzum, kteri by porad dokola opakovali takovou vetu, a vy nam rikate, abychom s vami zachazeli stejne jako s muzi.
Tak proc to tedy trpite?, zeptate se. Z tehoz duvodu, jako tolik z nas snasi, ze musi pozadat o povoleni, aby si mohli vyrazit s kamarady, z tehoz duvodu, jako snasime skutecnost, ze tolik z vas prohlasuje, ze uz nechcete, abychom chodili do striptyzovych klubu, z tehoz duvodu, jako snasime a obetujeme tolik veci. Protoze i kdyz mozna nejste tak silne jako my, dokazete nas oslabit.
A prave proto jsou misogynske zanry cim dal oblibenejsi. Protoze cim dele drzime hubu, tim vic chceme ukazat sami sobe, ze nakonec, az na to prijde, jsme prave my ti, kdo vas ovladaji. Nechceme potlacit vasi rozvijejici se silu, ale poprit nasi trvalou poddajnost. Citime se ohrozeni ne vasi rostouci silou, ale nasi narustajici slabosti.
Neni pravda, ze bychom vas nenavideli.

(Uz to zde jednou bylo. Mam potrebu se repostnout.)

Filosofie je umění najít cestu ven tam, kde se všem zdá, že se ocitli v pasti. Zbavuje člověka jeho vrozené závislosti na jednoduchých odpovědích, nehledá nějaké třetí cesty, ale čtvrté a páté. Naznačuje, jak důležité je dokázat se srdečně smát tomu, co je směšné, a brát vážně to, co teprve přichází. To ale souvisí s tím, že filosofie byla vždy a dodnes je způsob kritického myšlení, to jest schopnost zastavit se, když běžím, a podívat se, netočím-li se v kruhu. Čas od času je totiž nezbytné zkoumat, zda složitě neredukujeme na příliš jednoduché a zda to, co dává smysl, není v tom, co jsme odmysleli. Pak možná zjistíme, že – zvláště u nás – žijeme v době velkého odmýšlení. Umíme zacházet jen s celými čísly. Dělíme-li, jsme nespokojeni, že nám vycházejí nějaké zbytky. Hned se jich snažíme zbavit (jsou nepřizpůsobivé), a neuvědomujeme si, že tyto zbytky, které odhazujeme, jsou způsob, jímž se nám naše doba snaží promluvit do duše. Filosofie je umění naslouchat tichu. Všem hlasům, které nejsou slyšet, protože je nelze směnit za jednoduchá hesla.

Miroslav Petříček: „Možná je to tak, že umění dotuje stát, ne naopak“
http://www.literarky.cz/politika/rozhovory/14073-miroslav-petiek-mona-je-to-tak-e-umni-dotuje-stat-ne-naopak#.UVhF1uRgj6k.facebook