my jsme treba klasickej pohreb nedelali, jednak to tata nechtel, z pohrbu v dnesni podobe se mu delalo tak akorat zle, takze jsme urcite ve statistice taky uvedeni jako ti, co tatu nenechali pohrbit. Tata mel takovou vizi, ze chce po smrti spalit a rozptylit do Malse, protoze pochazi z Budejc a u Malse prozil cely detstvi, tady v Praze nemel zadny vazby i kdyz tu zil vetsi cast svyho zivota. Tak jsme jeste tyz den zasli na pohrebni sluzbu, objednali zpopelneni a parte, ktery jsme hned poslali vsem pripuznym a pratelum, asi po tydnu jsme si mohli jit vyzvednout urnu, udelali mu v obyvaku takovy oltarik, kde byli vsechny mozny fotky, kondolence a par dalsich drobnosti, takhle tam s nama byl asi mesic, po mesici jsme si udelali vylet do Budejc, navstivili tatovu rodinu, vybrali vhodny krasny misto u reky a vecer, kdyz uz byla tma, jsme udelali rozptyl, zapalili lucernicku, pridali kvetiny a vsichni se rozloucili. Byl to nejkrasnejsi pohreb, kterej jsem kdy zazila nebo videla, nedokazu si predstavit, ze by nam pohreb pripravovala nejaka pohrebni sluzba. A to, ze se to takhle delat podle zakona nesmi nam bylo trochu jedno, znovu bychom to udelali uplne stejne.