GIOMIKY: zvláštní je, že když ti odejdou rodiče, je člověk najednou sám. Už musí být jenom dospělý. Nemá v tomto ohledu za kým jít. Je to takový divný, no...
Mámě píšu dopisy, pořád. Dřív jsem psala denně, to teď už nedělám, ale píšu hodně. V podstatě deníky. Píšu jí, co bych jí normálně řekla (a teda i to, co bych jí asi neřekla :-) Já jí volala docela dost často. To mi chybí pořád.