NATASHA: Já Ti nevím... Pověst může podle mne vzniknout převypravováním až v delším časovém horizontu (tj. tím klasickým, lidovým, přibarvovacím způsobem - aby to bylo dramatičtější, líbivější, nebo že už si to nikdo nepamatuje a každý si něco přidá a něco pozmění). Pokud z akce zůstaly "kresby, obrázky a fotografie, Šedá také připraví film a knížku," a navíc mluví o horizontu tří let, moc prostoru pro rozvoj pověstí tam nevidím. ("Tys už maminko zapomněla, že teta Bláža měla tu hroznou zelenou sukni a eště si jí roztrhla vo koště, jak zametala ten Milenyjum brič? Koukni na Rajče, Lumírek tam přece tehdá všecko fotil. Nebo máme někde ve skříni vod Šedý tu knížku, jak nám jí zadarmo dala i s věnováním, když se tu ten její film vloni promítal...")
Ale chápu tu věčnou touhu autorů: aby se o jejich díle mluvilo, aby nebylo zapomenuto... :-)
RICARDERON: Máš recht! Žádný peníze v tom nehledám, všichni (tj. i starci, ženy a děti) s ní jeli jen proto, že je ženská (byť snad pohledná)... :-))