FIN: Doklady doma nemám, přít se nebudu:)

MALKE: peroutka prudil nezvala, a to sice proto, že...
Ferdinand Peroutka – Sluší-li se býti realistou | Sněhulák v parném létě
http://snehulakvparnemlete.wordpress.com/2009/02/03/763998-ferdinand-peroutka-slusi-li-se-byti-realistou/
... tedy spíše kvůlivá - jak on to viděl - samolibé samoúčelnosti.

MALKE: Dočtu-li se další perly, doplním.

MALKE: Ha!

A nyní se dostáváme k mým vědomostním průrvám. Považoval se Čapek, když to psal, za básníka?
Jestli on totiž nepeskoval druhé následkem vlastního prozření... *nadějeplník*

NATASHA: Říká ten, který rýmuje roní / do nich, nenapadlo / vpadl, ono / avionů, byly / mělo, kladl / vody či stroužek / neviditelné. Z oblasti grafické pak půvabné v Chartres / na Monmartru. Ďjó, krása slovního kmene:)

NATASHA: aby ne. čapkovu filipu proti rýmům špatným rozšířil na "proti rýmům" :-)

MAEROR: A jinak tedy s Tebou nesouhlasím, jsem zapomněla dodat. Samozřejmě.

FIN: Bestie :---)

MAEROR: No, nebyls v pondělí v Lese.

jako sladký med
vysoká je věž
na dolní kane ret
vzhůru pilně spěš
nocí temnou leť
dřímá v ní spáč
nejlépe hned teď
zaklet je poněvadž

doufám, že jsem dostatečně setřel usazeniny a zazářila fonetická krása :-)

NATASHA: "S přísnou hrůzou se varovati" je už passé. (Téměř) všichni současní básníci přišli na to, že opravdu kvalitní rým je neskutečná dřina, pročež pohodlně rezignovali a utekli se k volnému verši bez rýmů. Ne hrůza, ale lenost je tím hybatelem! Zůstali nám začátečníci, kteří ještě netuší, nadšenci, kteří nečtou Čapka, a Petr K. ;-)

Ale pěkné to je :-)

Pořídila jsem si v antikvariátu Čapkovy Poznámky o tvorbě.
Rozkošné.

Z kapitoly O řeč:

Především na vás, básníci, by bylo, abyste ve svých dílech povýšili grafický rozdíl na fonetický; aby vám např. slova "políbil" a "všudybyl" za nic na světě nezněla jako počestný a dovolený rým; abyste s přísnou hrůzou se varovali rýmovati "med" na slovo "ret", nebo "věž" a "spěš", "teď" a "leť", "spáč" a "poněvadž", "bez" a "dnes", "dub" a "lup", "bůh" a "hluch" a tak dále. Neboť jsou to nečisté, šupácké, ledabylé rýmy, rýmy, jež nejsou idealisací zvuku naší mateřštiny, rýmy, z nichž jste neotřeli šedivou usazeninu jazykové pohodlnosti, aby z nich zazářila fonetická krása slovního kmene.

A dále připomínám, že toto [ NATASHA @ AUTORSKÁ ČTENÍ A JINÉ LITERÁRNÍ AKCE A UDÁLOSTI ] je dnes a že vás tam ráda uvidím.

Mimochodem, v novém Tvaru (s Borkovcem na obálce, což ostatně je rozhovor, který jistě stojí za přečtení - čekala jsem ovšem větší rozsah, hmmm, konec závorky) nalézá se pochvalná recenze Stöhrovy poslední sbírky Smích ze snu, a sice od Jakuba Chrobáka.
Je přímo nadšená, po pravdě. Kniha se tu dokonce označuje za událost.
Četli jste?

Chovám vůči kladným recenzím na jedince pevně spojené s výraznými nakladatelstvími sympatie, není snadné je psát, a málokdo je vůbec může psát, aniž by se obviňoval z leštění klik.

NATASHA: Děkuju, Natasho, zkusím tedy HOST.

VANEK: Děkuju, pane Vaňku. Napsal bych sem víc, ale po tom, co tu obvykle předvádím (a co o Vás píšu v Deníku :-) by to působilo krajně teatrálně a nevěrohodně. Moc děkuju!

VANEK: A nyní, po plném dočtení: podívejme, nevybavuji si, že bych Tě kdy slyšela tak jásat.

VANEK: Aha, hezky Tě opakuji. Zas píšu dříve, než čtu.

PETR36: Ctihodným bardem (ha) bude Wernisch, ale tím vrtěti půjde jen stěží, a editor mi je dosud tajen s množstvím vědoucně zdvižených obočí.
Zkusila bych to třeba přes Host, tedy Stǒhra.