FIN: Souhlas. Ale nejde přece o to, zda lze poznat dobrou poezii, nýbrž o to, zda vyhlašovat poezii nejlepší. Jestli tak ten přiznaně subjektivní výběr, tvářící se navenek svým názvem objektivně, vůbec prezentovat. Jestli se vnější forma (obal) shoduje s obsahem. A jak se té shodě aspoň co nejvíc přiblížit.

FIN: Opět souhlas. Porota, komise, redakce nebo prostě jakákoli širší shoda by snad ty úplné tuky úlety eliminovala. Rozhodně úspěšněji než model "předžvýkání editorem - hledání ještě poživatelně vypadajících soust poetickým arbitrem". Jenže já prostě pochybuji, že se každoročně takové práci obětuje x (Kolik vlastně? Pět? Šest? Víc?) lidí, kteří by to vzali zodpovědně a chtěli svým jménem ručit za kolektivní dílo ovlivnitelné jen do určité míry. Navíc při vztazích v místním poetickém rybníčku a všech těch ozvěnách a reakcích a fackách a partičkách z lokálních pískovišťátek. (Marně přemýšlím, zda jsem vůbec někdy viděl - lhostejno zda domácí či zahraniční - ročenku, výbor nebo výběr z básní, redigovaný kolektivem.)

A beztak nad tím vším neonově bliká obchodní zájem na jisté míře oněch kontroverzí, které se kolem NEJ vždycky vynoří. Zbav se jich a prodá se daleko méně výtisků. Ó, svatá hrůzo, třeba je velrybí tuk jen ďábelsky rafinovaná past utajeného záměru!

NATASHA: Když jsem si napodruhé povšiml toho kurzívního názvu (?), začaly mi některé scény/obrazy/spojení dávat smysl; u zbytku pohříchu mám pocit jako Tomáš Kaplan Fojtík nad moderní poezií.

MAEROR: já nežádám, abych u každého textu strnul posvátnou hrůzou z všehomíra s mrazením v zádech. úplně mi někdy stačí, když zahořkne na patře nebo polechtá anebo se prostě zasměju nad vtinpou hříčkou. jenže čím dál tím častěji mám tento pocit: "Hm."

(ale možná, že jen stárnu a blbnu a blues mi začíná lézt na mozek. to je taky varianta.)

MAEROR: proč ne? co je na tom tak nepředstavitelného? :-)

ad "ten zbytek": sepsal jsem zbytečně užvaněnej traktát, tak ho radši mažu a: můj problém je (upozorňuji, že říkám "můj problém") v tom, že mi hrozná spousta básní za poslední 2 - 3roky přijde zběsile o ničem. jinými slovy: technicky snad lidi občas i psát umějí, ale nic v tom není. chybí mi pravdivost a skutečnost/život na dřeň. "ty koule", "ta šťáva", whatever. je to nijaké. nevím, zda jsou mělké jejich prožitky a sami si to leckdy už ani neuvědomují či zda kloužou po povrchu úmyslně, ale, abych užil příkladu, psát o velrybím tuku na něčích dlaních mi přijde prostě absurdní a takové nějaké na efekt-snad?záměrně?-vykonstruované, pakliže dotyčný doma nemá rybářku z lofot. a to ještě starší kus, před zákazem lovu :-) a přitom svět je plný zajímavých věcí. už postupně píšu čím dál míň (když tak sebekritický, abych nepsal zcela, nedokáži být), ale lepší málo nebo vůbec nežli básně, doslova, jak curková vata: třebas i hezké a "roztomilé", jenže... oblízne se dítě a je fuč, jako by nikdy vůbec nebyla existovala. chybí našim literátům skutečný život? možná ano. žádný skutečný život, žádný "pot a krev" anebo jejich slunce - když budeme chtít něco jemného a něžného - dost nehřeje. prostě málo reálné opravdovosti (hergot, to zní tak blbě) a skutečnosti nebo žádná. matné přeludy a vjemy. a ty nezachrání nic, ani 1.000 rafinovaných intelektuálních her. zejména ještě k tomu, když rafinovaný je asi tak 1 ze 100, co si to o sobě obvykle myslí :-)

FIN: Viník jasný, odstřelit! :-) Myslel jsem "systémovou" chybu... a jak předejít příště témuž... Současné schéma zjevně uspokojivě nefunguje, ale zároveň si neumím představit, že by se na takové knize mělo podílet víc lidí.

MAEROR: dovol mi, abych tě ocitoval:
- kde tedy nastala chyba?
- "vkusový problém" má tentokrát na svědomí svéráz editorky, se kterým ani Wernish nepohne
ehm... v editorce? evidentně? :-)

FIN: A proč myslíš, že řadu lidí tuk nezarazí? Řekl bych, že zarazí - a že "vkusový problém" má tentokrát na svědomí svéráz editorky, se kterým ani Wernish nepohne.

Osobně se pořád zamýšlím nad tím, jak psát lépe (když už náhodou píšu). Jenže nejde o mne, já v té ročence být nemusím... :-)
Spíš mne letos zarazilo to procento básní, které bych vyměnil... a ano, četl jsem dost takových, které bych na jejich místo měl... Kde tedy nastala chyba?

MAEROR: pěkné, ale třeba v případě mé maličkosti mimo podstatu problému... slovo "nejlepší" mě neuráží, viz. já si moderní a imho poněkud připitomnělé "problémy", jejichž podstata spočívá v "takhle to nemůžeš říct, to je hrozně subjektivní, a tedy nekorektní", nikdy nepotrpěl. já průšvih vidím v tom, že je to, přinejlepším, asi místy dost slabé a mám takový pocit, že i wernish sám to ví. samo, když není moc z čeho vybírat. a tak bychom se vlastně kvůli tomu, že nejlepší výbor eventuálně za moc nestojí, ani tak neměli zamýšlet nad tím, jak ho správně přejmenovat, jako spíš nad tím, jak bychom zase psali lépe (anebo radši nepsali, když není co). a taky nad tím, že máme "vkusový problém", když řadu lidí nezarazí velrybí tuk :-) anebo otázky jak provázky :-) atd :-) chápu, že už jsem zase hrozně arogantní :-)

Základním kamenem, který startuje většinu dohadů (a každoroční obecný nesoulad), je ten superlativ v názvu. Někdy je přece těžké najít konsenzus na "dobrý", jak chceme vybrat "nejlepší"?!

I to krasobruslení má dvoje bodování - technickou obtížnost prvků podle tabulek & umělecký dojem, poezie jen ten umělecký dojem... Subjektivitu popřít nelze. Všichni to víme, všichni editoři se proto také předem přiznávají, protože alespoň částečné alibi, kdyby se výběr nelíbil. Až se nebude líbit. Protože nebude, všem ne.

Schizofrenie tedy. Kniha avizuje, že obsahuje NEJ, které přitom neexistuje, nemůže existovat. Všem nám toto přebývá, toto chybí. Možná i těm dvěma "autorům"...?

Pokud jsem dobře pochytil a pochopil, editor má dělat předvýběr, garant (jméno na obálku) pak finální, užší výběr. A své názory by neměli konzultovat... ?! Was?! Čí tedy to finální NEJ vlastně je? Co když se nesejdou v pohledu? A mohou se vůbec scházet, když se nesmí ani sejít? Pak se dozvídáme, že záleží na tom, jak kdo čte. Nu, proti tomu není argument...

NATASHA: S tímhle máš naprostou pravdu. A obé čtu vlastně stejně: "měřím neměřitelné, ale mám měřítko. Kdo nechápe, může si za to sám a může mi políbit prdel s kritikou."
(A není to nic nového, každý rok to tak - více či méně - bylo.)

Pravděpodobně existují jen dvě cesty:
1) výběr se přejmenuje na České básně roku (nebo obdobně, zkrátka bez těch nejlepších) a debatovat nad výběrem se bude dál
2) hodíme na to bobek
Nakonec je to jedno, ani jedna cesta nevede ven :-)

FIN: Já neříkám, že nemám názor. Jen mě zajímá ten Tvůj.

(Jinak v Hostu se zajišťuje pestrost výběrů střídáním editorských dvojic, a subjektivitu nepopírají. To ovšem neznamená, že ji nelze kritizovat.)

VANEK: známý na to kdysi vymyslel ve světě počítačových her krásnou zbraň - jméno své postavy:

Merul Usux

:-)

na rovinu: u toho ctibora
[ NATASHA @ Těžký život básníkův ]
mi žvahlav
Jabberwocky | Sněhulák v parném létě
http://snehulakvparnemlete.wordpress.com/2008/07/03/703256-jabberwocky/
vytane pouze jako něco, čemu je to marně a nekonečně vzdálené :-)

NATASHA: vyber okruh různých lidí na úrovni (s dobrým vkusem a to bez ohledu na to, zda se ve fra a dalších místech "mají rádi a rozumí si" při pravidelných návštěvách) a to z jiných okruhů - starší generace x mladá, šéf váženého papírové revue x šéf slušné internetové, aktivní navštěvovatel takových fra a spol .x solitér - a ty nech udělat jejich výběry. pak zjistíme průniky, uděláme v nejhorším sčítání hlasů a z toho imho vykrastalizuje už dost různorodý a pestrý, ale snad trochu kvalitní "průřez". čiliže: průmět elit.

nech to na jednotlivci a máš postaráno o osobní volbu, preference atd.

nakonec, neříkalas mi svého času, že se v ne zcela stejné, a tedy částečně různorodé, redakci wagonu musíte jakž tak shodnout? a dohodnout?

tak jaktože já objevuji ameriku :-)

Když si toho Ctibora čtete nahlas, tu vám (tu mně) vytane na mysli Tlachapoud/Žvahlav. A vidíte, kam s tím šlo proniknouti! Já jsem se opravdu snažila v tom něco objevit. Nu, krčím ploutví.

(Jen si tak představuji Wernische, jak se pochechtává.)

VANEK: To bude velmi užitečná fráze!