LADY_CANDAR + KUTAS:: mam-li sahnout dal do minulosti - detstvi, odkud prameni moje laska k colkum, pak musim jeste zminit byvale vojenske cviciste, kam jsme po prevratu chodili na skolni vychazky s druzinou (tam byly ty zminovane tunky a zaplavene zakopy a "pal-posty" tanku). Tam jsem taky videl zatim nejvetsiho colka v mem zivote.
Dalsi epizoda - par let pozdeji (to mi mohlo byt tak 13) jsme chodili s kamaradama na takovej umele vybudovanej rybnik - koupaliste, kterej z niceho nic vypustili, a jali se ho vybetonovat - na dne byly takovy maly tunky a v nich spoustu zab a colku...
Nezapomenu na to, kdyz jsme na kazde dalsi cast plochy vylite betonem nachazeli "ziznive cary" a na jejim koncich uschle ropuchy, ktere se ze zaliti betonem sice zvladly vyhrabat, ale pak nejspis umrely vysilenim a dehydrataci... Desitky jsme jich odnosili v igelitkach do okolnich potucku a struh. Byli tam i colci, z nichz asi 3 jsem si odnes domu. Dva jsem pak odnes na ten cvicak, jednoho jsem si nechal v takove velke sklenici, a jednoho dne rano jsem ho tam nenasel... Dopadl stejne jako pise Kutas - par mesicu pozdejc jsem ho nasel v rohu pod topenim. Samozrejme uz neziveho...

Abych to trochu vizualne vykompenzoval pribeh, prilepuju fotku tech colku, ktere si pamatuju jako malej :-)

Tak si přidám i můj "příběh"...

Na začátku byla škarpa kousek za barákama a za sídlištěm... k tomu taková ta síťka na procedění těstovin... a pak tak 20-30 čolků doma v terárku, většinou obecní a nějakej ten velkej myslim. Klasika nachytat a pak vrátit do přírody.... bylo mi tak 8 let. Do toho kámoš co měl chatu kousek od Sázavy a tam lom, kde nachytal čolky horský a přivezl mi je domů. Byli 4 a všichni úspěšne zdrhli a pravděpodobně uschli.
Takže pláč a smutek, táta mě naložil s bráchou do trabanta a vyjeli jsme směrem Holešovická tržnice. Tam jsme koupili 5 malejch žebrovníků. Do teď mám k těmhle ocasatejm velkej respekt, protože postupně přežili se mnou 18 - 22 let a to včetně mojí puberty a vůbec časů, kdy priority byly trochu jiné než terárko... dokonce zvládli i xkrát zdrhnout, ale vždycky se někde objevili (jednou mi vlezli dokonce i do postele).
V těch x letech jsem vyzkoušel i úspěšný odchov a rozdávání/prodej do akvaristik, včetně jednoho "nechtěného" zabijáka - hodil jsem bráchovi tajně k pavím očkám vajíčka a za x týdnů při bratrově poznámce, že se mu rybičky nějak přestali množit jsme našli důvod....
....pokračování na téma aktuální smečky Cynops Ensicauda Ensicauda příště ;)

Tak uz sem taky patrim :)
Pan Lahodny, Pan Stavnaty a Pan Krupavy. Dneska jsem je pritahla ze zverexu, ale uz se vzpamatovali z cesty a slupli lzicku nitenek XD