ALISTAIR: Nakonec, kdyby se podařilo vhodně použít Medúzinu masku, mohl to také ledacos změnit.

ALISTAIR: Vzájemná neznalost požehnání pro nás také byla poněkud svazující, ale netroufnu si z těch pár případů vyvodit, zda je to dobře nebo ne.

HARALD: Živijó! .)

HARALD: Jasně, to není námitka, navíc já to vnímal dost podobně. Prostě tři postavy je žalostně málo, i když jsou dvě z nich na třetím levelu. Kdyby nás bylo jen o jednoho víc (třeba o guelina), mohli jsme tam naběhnout s oběma ohnivými dechy i tvou otočkou v jednom kole a následná přesila by nevznika. Guelin by použil nezadržitelný postup.

ALISTAIR: udělej to ty, prosím. zaregistruju se, ale zrovna mizím se opíjet.

VANAPRASTHA: Mohl bys prosím hodit svůj report do fóra na webu?

HARALD: Mohu pak copypastnout tvůj report jako reply na vanaprasthův aby byly hezky vidět ty dva pohledy :) (můžeš to udělat i ty, ale je třeba se registrovat)

ALISTAIR: neznám a nepamatuju si jednotlivé efekty, tak jsem to musel vzít víc podle atmosféry. ale skutečně mě to bavilo, i ta cesta do velmi pravděpodobně ztracené bitvy.

HARALD: Super report, je zajímavé mít takhle jeden z pohledu Zorkala druhý z pohledu hráčů, jsou tam vidět drobné rozdíly ve vyprávěcím tónu, zatímco podle tebe (nás) byly postavy před závěrečným střetem "z posledních sil" nebo něco na ten způsob, Vanaprastha je popisuje velmi nadějně a nafetovaně :)

jinak tyhle tvé dva odstavce bych s dovolením zdůraznil, aby nezapadly:

Osobně se mi zdá, že hra je za dané konstalace (4 hráči + pátý Zorkal) lehce výhodnější pro Zorkala, neboť on má přehled o možnostech, co mohou udělat hrdinové s výjimkou požehnání. Pokud by nebyly veřejné informace co postavy našly v pokladech a tedy jaké svitky mají, měly by postavy větší šance, neboť Zorkal by se nemohl nestvůrami přizpůsobovat jejich tajným zbraním. Ideální by bylo, aby hráči si mohly poklady mezi sebou ukázat a nevěděl o nich jen Zorkal.

Druhý nápad se týkal situace před závěrečnou bitvou. Od určitého okamžiku je pro Zorkala vyloženě výhodné být pasivní a posilovat vyvoláváním nestvůr a stávající si, pokud možno, šetřit. Bylo by dobré dát volitelnou možnost aby se v tuto chvíli mohly posílit i postavy. Jeden z nápadů, které zazněly na toto téma v debatě, bylo, že pokud by postavy obětovaly už držené artefakty, mohly by za to získat nějakou výhodu. Napadá mě třeba další požehnání od svých bohů, ale neznám požehnání, možná je to moc silné.

VANAPRASTHA: Zbytek autorského týmu právě teď někde silvestrovky vykaluje (doufám, že také hrají Dorn :) takže konečných odpovědí se dočkáš až po silvestru... ale dík za souhrn nejasností a poznámek.

VANAPRASTHA, HARALD: Skvělé reporty! Už jsem málem začal psát další. Nicméně, duplicita v tomto případě rozhodně není na škodu. Je hezké vidět, jak se liší report od Zorkala a report od hráče.

Abychom nekřivdili Almanorovi (za kterého jsem do jeho skonu hrál), dodal bych k prvému reportu, že kromě Ohnivé koule stihnul ještě i Čarovnou střelu. :)

VANAPRASTHA: Pravda, s takto zkušeným a bezchybně hrajícím Zorkalem jsem doposud neměl tu čest. Snad jen tvůj kreativní přístup k počtu líhnutých nestvůr mne trochu překvapil. :)

Pokud jde o modifikace pravidel, hned další hru bych vyzkoušel ve variantě se skrytými kartami pokladů a v případě více hráčů bych jim povolil vzájemně odhalit svá Požehnání (stejně to v některých případech vyjde nepřímo najevo).

Když už jsem zmínit Požehnání, nemohu se nesvěřit, že za pět odehraných her, měla Eleanor vždy Zapálená lýtka. Pokud se nepletu, pravděpodobnost takového jevu by měla být přibližně 1:250000.

VANAPRASTHA: ad 7) to v pravidlech je

RADY A VÝTKY AUTORŮM:

1) Při příštím vydání přeformulovat Zorkalův zlověstný blok - není jasné, že jestli vyblokuje jeden útok od každého hrdiny, nebo jeden útok ode všech hrdinů.

2) Vargen nebo někdo má u třetího levelu poznámku o sbírání zkušeností, ta je ale mimo protože vyšší než 3.tí level není.

4) U magické šipky by se mělo jasně definovat jestli lze střílet přes nestvůru nebo ne.

5) Kaerdrak a Gor jsou nejslabší hrdinové

6) Lze se přes závaly teleportovat ?

7) Jsou líhně v opuštěných dolech tři políčka, nebo jen jedno ?

Poznámka:
Vyplynulo nám ze hry, že by bylo zajímavé dát někdy se zkušeným Zorkalem hru, kdy on nebude vidět předměty hráčů.

Jinak hrdinové měly na začátku velkou smůlu na předměty (prvních pět předmětů nebyl žádný bonus - nestvůry, sutiny, zrezivělý měč)

Zorkal měl štěstí na rituály a především bezchybnou strategii. :o)))

Ha, koukám, že jsem byl předběhnut. :-)

MATHES: Zkusím popsat, ale budu potřebovat doplnit od ostatních.

Družina vyrazila ve složení Almanor, Eleanor, Guelin, Choros a Vargen. Eleanor s Vargenem vyrazili do kobek pro poklady, zatímco ostatníá postavy vyrazily západním vchodem do Dornu.
Postavy z počátku měly dost smůlu, co se pokladů týče, hned na začátku vybraly téměř všechny putující nestvůry. Trojice postav uvnitř Dornu se tak dostala do obklíčení nestvůr. Eleanor a Vargen jim tedy teleportem přiběhly na pomoc, ale díky velmi dobré taktice pána Dornu (Vanaprasta) byla Eleanor vzápětí téměř, mrtvá. Zachránil ji Almanor, který si za použití požehnání s ní prohodil místo.
Nastal těžký souboj, ve kterém bylo použito několik dalších požehnání, postavy se dokázaly spojit a nestvůry téměř všechny zlikvidovat, pán Dornu však s brilantností hráče šachu obětoval své nestvůry za zabití Alnamora, címž družinu připravil o příležitost ke zraňování na dálku. Vargen a Choros, steně jako Zorkal se po tomto boji dostali na druhou úroveň.

Postavy se rozeběhly pro artefakty, čehož využil i pán Dornu a velmi rychle, i za použití několika svých rituálů, obnovil své síly, takže postavy získaly dva artefakty, ale nestvůrám se podařilo je odříznout pe dvojicích a než postavy dokázaly znovu spojit síly, mumie paralyzovala Chorose a tlupa nestvůr pak zabila Guelina, který s ním byl ve dvojici.

V tu chvíli už to vypadalo s postavami skutečně špatně, ale rozhodly se nevzdávat boj a vydaly se pro třetí artefakt do bažin. Pán Dornu vyklidil pozice, začal se stahovat do rituální místnosti. Postavy se tedy z bažiny teleportovaly do podzemí a rozhodly se pustit do téměř ztraceného boje za použití několika svitků, které ještě cestou pobraly.

Po dlouhém kombinování postavy vymyslely plán, kdy se Vargen prosmýkldo chumlu silných nestvůr, zranil je svitkem ohně a zlikvidoval pak útokem mumii, Choros se teleportoval do rituální místnosti, otočkou dobil řadu svitkem poraněných nestvůr a dobil druhou mumii. Nejzranitelnější Eleanor pak dodělala další nestvůru a zůstala v chodbě, kam na ni nemohlo takové množství nestvůr a přitom byla po ruce.

Postavy v plánu měly jednu obrovskou díru, na kterou zapomněly. Zapomněly odložit artefakty, takže na konci společné akce byly v rituální místnosti dva artefakty u Vargena a jeden u Chorose. V tu chvíli se tedy otevřela brána u Zorkala a ten vstoupil do bitvy. Všechny nestvůry se tak vrhly na Chorose, kterého zabily a Zorkal se mohl věnovat Vagenovi, kterého téměř zabil. V dalším kole, které se už neodehrávalo, byly po okolních stěnách rozmazáni i Eleanor a Vargen.

Velmi příjemná a velmi dlouhá hra, trvala cca 4 hodiny.

Osobně se mi zdá, že hra je za dané konstalace (4 hráči + pátý Zorkal) lehce výhodnější pro Zorkala, neboť on má přehled o možnostech, co mohou udělat hrdinové s výjimkou požehnání. Pokud by nebyly veřejné informace co postavy našly v pokladech a tedy jaké svitky mají, měly by postavy větší šance, neboť Zorkal by se nemohl nestvůrami přizpůsobovat jejich tajným zbraním. Ideální by bylo, aby hráči si mohly poklady mezi sebou ukázat a nevěděl o nich jen Zorkal.

Druhý nápad se týkal situace před závěrečnou bitvou. Od určitého okamžiku je pro Zorkala vyloženě výhodné být pasivní a posilovat vyvoláváním nestvůr a stávající si, pokud možno, šetřit. Bylo by dobré dát volitelnou možnost aby se v tuto chvíli mohly posílit i postavy. Jeden z nápadů, které zazněly na toto téma v debatě, bylo, že pokud by postavy obětovaly už držené artefakty, mohly by za to získat nějakou výhodu. Napadá mě třeba další požehnání od svých bohů, ale neznám požehnání, možná je to moc silné.

Patejl: To ano, Zorkala narozdíl od hrdinů čas netlačí.

MATHES: Byla to velmi akční hra a trvala od 19.30 do 23.00 :o)

Skončila vítězstvím Zorkala (mě)

Hráči byli : Alistair (Eleanor a Vargen) , Harald (Choros) a nicky dalších dvou hráčů neznám (Guelin a Almanor).

...........................................................................................................................

Hráči použili nejlepší známou strategii: Vargen s Eleanor do Opuštěných dolů,
zbytek družiny vchodem přes líheń zombií do Dornu.

Zorkal koncentroval všechny síly uvnitř a v okolí Rituální místnosti, přičemž hermany použil jako ucpávku chodeb okolo Rituální místnosti. Přišli mu v pravý čas dvě Gorgony.

Hráči postupovali obezřetně, ale při průniku teleportem s dolů musel Vargen po útoku zahrát nezranitelnost a Eleanor byla zraněná. Proto zahrál Požehnání i Almanor, aby si s ní prohodil místo, nicméně před smrtí stihnul už jen poslední ohnivou kouli.

Choros se zbytkem družiny se pomalu probíjeli k červené líhni a čistili prostor.

Zorkal si dal druhý level - plodný sabat a po Alanorově smrti přidal "Zombiinu touhu", takže zombie, které v noci vyvolával po třech se staly rozhodnou silou jeho armády.

Choros s Eleanor po vyčištění prostoru ucpali červenou líheň a Vargen sebral první artefakt. Silné nestvůry vybili, ale použili většinu léčivých lektvarů.

Vargen sebral druhý artefakt.

Zorkal zahrál "Přízračnou proměnu" a zabil se zombiemi Guelina.

Zbylí tři hrdinové si dali 3. level a vydali se k poslednímu artefaktu do bažin.

Zorkal stáhnul červené po přízračné proměně a hromadil sílu za teleportem v bažině.

Vargen sebral třetí artefakt,

vnitřek Dornu byl zacpán červenými, tři super hrdinové měli dva svitky ohnivého dechu, medůzinu masku a jeden teleport. Vešli do Dornu.

Zorkal věděl o nebezpečných předmětech, takže rozmístil nestůry co nejdál od sebe a jako špunty použil zombie se dvěma životy a duchy.
..................................................................................................................

Poslední bitva:

Vargen prochází přes ducha do Rit. místnosti a spouští ohnivý dech.

Choros se teleportuje přes ducha a zabíjí mumii.

Elenor zabíjí ducha.

..........
Vargen udělal chybu protože otevřel s Chorosem neúmyslně Bránu Dornu, ale i kdyby jí neotevřel, Choros dostal osm útoků za sedm životů a odchází do Valhaly.

Zorkal útočí na Vargena se zbytkem příšer, Vargenovi zbvají tři životy.

.......

Předposlední kolo:

Vargen s Elanor zraňují Zorkala za 4 životu, tomu ale jeden (nebo dva po postupu pomocí Chorosovi krvavé lázně) zbývá.

Poslední kolo:
Zorkal zabíjí zbylé hrdiny.

CTHULHU: Tvé postřehy jsou velmi trefné. V prvních hrách ještě hráči neznají všechny herní možnosti - zejména Poklady, Požehnání, Rituály a některé vlastnosti hrdinů (pokud je hráči neprostudují). Mohou tedy probíhat odlišně od her pozdějších. Každou další hru pak nejen Zorkal, ale i hráči přizpůsobují svojí strategii, přičemž v případě hráčů bych řekl, že se musí jednat o výrazně vynalézavější změny než v případě Zorkala.

Jak probehla hra v Prokopskem udoli? Hodte report!

ALISTAIR: Zatím spíš dojmy než názory, může se to zdát divné, ale Dorn mi přijde dost specifický, než aby dvě partie stačily na ucelenější názor.

V podstatě se obě partie změnily na taktickopsychologickou bitvu, kdy se obě strany vyhýbaly konfrontaci, leda by pro ně byla jasně výhodná. Tady by mě zajímalo, jestli se to tak děje i ostatním.
Hráč pána Dornu zmiňoval náročnost ovládání velkého počtu nestvůr, ale to je také nutné přičíst tomu, že on by rád perfektní každý tah a v tom množství je snazší něco přehlédnout.

Nevím, jakou přesně roli jste zamýšleli pro požehnání, ale nám se ukázaly jako jediný prostředek, jak donutit nestvůry k (pro nás výhodnému) střetu. I na první pohled ne tak zajímavá karta požehnání může mít dost zlomový efekt. V té včerejší druhé partii nám úžasně sedly, každé se nakonec mimořádně přesně hodilo pro nastalou situaci.

Je dost rozdíl mezi postavami na základní a dalších úrovních. Chci tím říct, že po zalevlování postav se mění průběh střetů, tím pádem i strategie obou stran.

Velmi rafinovaná je mapa. Často jsou si na ni dvě místa blíž, než se na první pohled zdá.

A konečně poklady. Zprvu se nám zdály slabé neboť nijak neřešily náš základní problém. Nemožnost donutit nestvůry ke střetu. Jakmile k němu ale došlo, tak se naopak ukázaly velmi silné.

Způsob a plánování boje jsou velmi zajímavé, tím že je průběh deterministický (až na požehnání a rituály), tak si na jednu stranu může člověk víc dovolit než v Doomu apod, kde ho snadno zradí kostky. Na druhou stranu, tím že jsou souboje řešeny až po pohybu, tak je mnohem těžší se někudy probíjet. Z toho plyne užitek vlastností postav, které tyhle blokády umožňují obcházet.

Jsem zvědav, jak to bude vypadat dál, dá se očekávat, že pro příště zvolí pan Dornu upravenou strategii. A budeme zase v potížích. :)