MATHES: Byla to velmi akční hra a trvala od 19.30 do 23.00 :o)

Skončila vítězstvím Zorkala (mě)

Hráči byli : Alistair (Eleanor a Vargen) , Harald (Choros) a nicky dalších dvou hráčů neznám (Guelin a Almanor).

...........................................................................................................................

Hráči použili nejlepší známou strategii: Vargen s Eleanor do Opuštěných dolů,
zbytek družiny vchodem přes líheń zombií do Dornu.

Zorkal koncentroval všechny síly uvnitř a v okolí Rituální místnosti, přičemž hermany použil jako ucpávku chodeb okolo Rituální místnosti. Přišli mu v pravý čas dvě Gorgony.

Hráči postupovali obezřetně, ale při průniku teleportem s dolů musel Vargen po útoku zahrát nezranitelnost a Eleanor byla zraněná. Proto zahrál Požehnání i Almanor, aby si s ní prohodil místo, nicméně před smrtí stihnul už jen poslední ohnivou kouli.

Choros se zbytkem družiny se pomalu probíjeli k červené líhni a čistili prostor.

Zorkal si dal druhý level - plodný sabat a po Alanorově smrti přidal "Zombiinu touhu", takže zombie, které v noci vyvolával po třech se staly rozhodnou silou jeho armády.

Choros s Eleanor po vyčištění prostoru ucpali červenou líheň a Vargen sebral první artefakt. Silné nestvůry vybili, ale použili většinu léčivých lektvarů.

Vargen sebral druhý artefakt.

Zorkal zahrál "Přízračnou proměnu" a zabil se zombiemi Guelina.

Zbylí tři hrdinové si dali 3. level a vydali se k poslednímu artefaktu do bažin.

Zorkal stáhnul červené po přízračné proměně a hromadil sílu za teleportem v bažině.

Vargen sebral třetí artefakt,

vnitřek Dornu byl zacpán červenými, tři super hrdinové měli dva svitky ohnivého dechu, medůzinu masku a jeden teleport. Vešli do Dornu.

Zorkal věděl o nebezpečných předmětech, takže rozmístil nestůry co nejdál od sebe a jako špunty použil zombie se dvěma životy a duchy.
..................................................................................................................

Poslední bitva:

Vargen prochází přes ducha do Rit. místnosti a spouští ohnivý dech.

Choros se teleportuje přes ducha a zabíjí mumii.

Elenor zabíjí ducha.

..........
Vargen udělal chybu protože otevřel s Chorosem neúmyslně Bránu Dornu, ale i kdyby jí neotevřel, Choros dostal osm útoků za sedm životů a odchází do Valhaly.

Zorkal útočí na Vargena se zbytkem příšer, Vargenovi zbvají tři životy.

.......

Předposlední kolo:

Vargen s Elanor zraňují Zorkala za 4 životu, tomu ale jeden (nebo dva po postupu pomocí Chorosovi krvavé lázně) zbývá.

Poslední kolo:
Zorkal zabíjí zbylé hrdiny.

CTHULHU: Tvé postřehy jsou velmi trefné. V prvních hrách ještě hráči neznají všechny herní možnosti - zejména Poklady, Požehnání, Rituály a některé vlastnosti hrdinů (pokud je hráči neprostudují). Mohou tedy probíhat odlišně od her pozdějších. Každou další hru pak nejen Zorkal, ale i hráči přizpůsobují svojí strategii, přičemž v případě hráčů bych řekl, že se musí jednat o výrazně vynalézavější změny než v případě Zorkala.

Jak probehla hra v Prokopskem udoli? Hodte report!

ALISTAIR: Zatím spíš dojmy než názory, může se to zdát divné, ale Dorn mi přijde dost specifický, než aby dvě partie stačily na ucelenější názor.

V podstatě se obě partie změnily na taktickopsychologickou bitvu, kdy se obě strany vyhýbaly konfrontaci, leda by pro ně byla jasně výhodná. Tady by mě zajímalo, jestli se to tak děje i ostatním.
Hráč pána Dornu zmiňoval náročnost ovládání velkého počtu nestvůr, ale to je také nutné přičíst tomu, že on by rád perfektní každý tah a v tom množství je snazší něco přehlédnout.

Nevím, jakou přesně roli jste zamýšleli pro požehnání, ale nám se ukázaly jako jediný prostředek, jak donutit nestvůry k (pro nás výhodnému) střetu. I na první pohled ne tak zajímavá karta požehnání může mít dost zlomový efekt. V té včerejší druhé partii nám úžasně sedly, každé se nakonec mimořádně přesně hodilo pro nastalou situaci.

Je dost rozdíl mezi postavami na základní a dalších úrovních. Chci tím říct, že po zalevlování postav se mění průběh střetů, tím pádem i strategie obou stran.

Velmi rafinovaná je mapa. Často jsou si na ni dvě místa blíž, než se na první pohled zdá.

A konečně poklady. Zprvu se nám zdály slabé neboť nijak neřešily náš základní problém. Nemožnost donutit nestvůry ke střetu. Jakmile k němu ale došlo, tak se naopak ukázaly velmi silné.

Způsob a plánování boje jsou velmi zajímavé, tím že je průběh deterministický (až na požehnání a rituály), tak si na jednu stranu může člověk víc dovolit než v Doomu apod, kde ho snadno zradí kostky. Na druhou stranu, tím že jsou souboje řešeny až po pohybu, tak je mnohem těžší se někudy probíjet. Z toho plyne užitek vlastností postav, které tyhle blokády umožňují obcházet.

Jsem zvědav, jak to bude vypadat dál, dá se očekávat, že pro příště zvolí pan Dornu upravenou strategii. A budeme zase v potížích. :)

CTHULHU: Výborně napínavý příběh :)

Utvořili jste si na hru po prvních dvou zkušenostech také nějaký názor? V čem spatřujete pozitiva a negativa?

CTHULHU: imho muze, ale pockej si na vyjadreni povolanejsich

A hned bych k tomu měl jeden dotaz, co nám při hře vyplynul. Když je Brána Osudu otevřena, je možno se přes její hranici teleportovat nebo to stále nelze?

Tak jsme se dnes konečně dostali k Dorn-u. Nových i starých her je příliš. :)

Hráli jsme ve čtyřech, tedy pán Dornu, dva po dvou postavách na mě zbyla jediná. V obou partiích to byli: Almanor a Vargen, Choros s Riel a Kaerdrak. Podotýkám, že jsme předem krom seznámení se s pravidly nikdo příliš netušil, co od Dornu očekávat. Což se v první partii projevilo hned počátečním rozhodnutím: Almanor a Vargen vyrazili do stok, zbytek směr bažina. Během pár tahů dokázal pán Dornu Almanora s Vargenem oddělit, následně Vargena obklíčit a udolat. Uznali jsme vítězství pána Dornu v téhle partii a raději rozehráli novou.

Tentokrát vyrazili směr stoky všichni. Chronos jistil výstup ze zeleného portálu, zbytek se pustil do honby za pokladem, bohužel čelit krysám se rozhodl opět Almanor, není divu, že ho to hned stálu kapku krve. Situaci ještě vice zkomplikovala zombie, která číhala na Riel místo pokladu. Přesto se nám podařilo Almanora za pomoci složitého přesunu od další újmy zachránit a vyrabované stoky spořádaně opustit.
Vracet do města jsme se nechtěli a tak jsme vyrazili opačnou stranou dál do temnot. Neměli jsme příliš představu co přesně (a tím pádem ani jak) chceme udělat. První věc, která byla "po ruce", dorazit ke studánce a zacelit šrámy od krys a dalších potvor, které se při ústupu vyrojily z teleportu.
Postupovali jsme obezřetně, aby nestvůry neměly příležitost k hromadnímu útoku na čelo nebo konec naší kolony. Potvory nám ovšem oplácely stejnou mincí, držely se mimo dotaz a jejich řady narůstaly. K našemu velkému zklamání pán Dornu těsně před naších příchodem studny otrávil.
Sebrali jsme tedy alespoň artefakt, který ležel poblíž a opět přemítali, co dál. Nutno přiznat, že dosavadním vývojem jsme byli značně frustrováni. Jednak tu byla předchozí partie, kde si ani skupina v bažině nevedla o mnoho lépe, sice neutržila žádných ztrát, ale také získala jen jediný skalp hermana a neustále byla obezřetně sledována početnou skupinou nestvár lačnících po krvi.
Nakonec jsme vyrazili zpět přes hřbitov směrem ke křižovatce, kde se dá zahnout k dalšímu artefaktu. Křižovatku proti Chronosovi držela pár slabých nestvár a za nimi v oblasti s žlutým teleportem číhali párek upírů a několik hermanů. Vargen využil svého požehnání, vpadl mezi tyto nestvůry ochromil je maskou medúzy.
Ani Choros neváhal využít své požehnání k vyjasnění situace na křižovatce. Náš smělý plán, který měl za cíl zničit většinu nestvár v dosahu však zhatil pán Dornu, kterým závalem znemožnil Almanorovi a dalším obchvat přes oblast s artefaktem. V zoufalé situaci prchl Vargen teleportem a skryl se v rohu bažiny.
Několik nestvůr ho následovalo, neboť jej celkem oprávněně považovalo izolovaného za snadnou kořist. Zbylé pak obklíčily teleport, abychom mu nemohli přijít pomoci. Tím pádem jsem byl nucen použít požehnání Kaerdraka a poněkud příšery na hracím plánu přeskupit, což nám umožnilo získat kontrolu nad teleportem a navíc získat druhou úroveň pro Chorose, Riel i Almanora. Vargenpak za pomoci lektvaru přemohl upíra a před dalším upírem a jeho slabšími nohsledy opět prchnul teleportem zpět.
Náhlé oslabení nestvár vyvolalu změnu strategie pána Dornu, nestvůry o nás ztratily zájem a jali se kroužit v bezpečné vzdálenosti kolem centrální místnosti, kam se z bažiny rozběhl i upír, co prve pronásledoval Vargena.
V této chvíli Vargen společně s Riel cestovali teleportem na zpět, zmocnili se artefaktu a také vyrvali bažině nějaký ten poklad.
Zbytek hrdinů obezřetně postupoval vstříc centrální prostoře. Zde se Chorosovi s Amlanorem podařilo v chodbě vedoucí k hřbitovu přemoci dalšího upíra a ducha.
Vargen se opět vrátil teleportem nazpět, Riel, jež se vydala hlouběji do bažiny, se rozhodla pro návrat využít své požehnání, které ji však na krátký čas vyřadilo z herního světa. Podařilo se nám obsadit všechny vchody do centrální místnosti a v průběhu dalších tří tahů připravit pána Dornu o zbylé nestváry. Zbyly mu všeho všudy asi tři kostlivci s píkou.
Od dalších obtíží nás uchránilo jen to, že si špatně přečetl kartičku jednoho svého rituálu a nemohl jej tedy nasadit tak efektivně, jak počítal. Nicméně zranění utržená v těchto soubojích stačila k tomu, aby Zorkal dosáhl své plné sly.
Jelikož se v průběhu bojů otevřela Brána Osubu, vrhl se Kaerdrak Zorkalovi vstříc. Zaplatil za to sice životem, ale poskytl tak ostatním hrdinům patřičný čas k tomu, aby Zorkala udolali.

BOUCHI: souhlasim

Co se tyce Magicke sipky, mne by prislo nejlogictejsi posuzovat zasazitelnost nestvury podle pravidel pro kouzleni (cili za roh sipka muze, pres nestvuru ne).

ALMAD: imho. byla i casto znazornena jako navadena koule, ktera po dlouhem pronasledovani jen o par centrimetru minula hlavniho hrdinu, takze otazka je i nadale nezodpovezena :)

ARFEA: No rozhodně. Poklady obecně se používají v pohybové fázi, takže pokud je ochromena útočná fáze aktivity dělávané při krocích lze provádět. Naopak, pokud je ochromen pohyb ale nikoliv útok, předměty používat nelze.

ALISTAIR: Vida, měl jsem dotaz směřující podobným směrem. Magická střela nebo ohnivý dech jsou tedy "kouzla" sui generis, a ochromení mumie jejich použití nebrání?

Včera jsem hrál jednu velmi dlouhou hru, trvala přes 4 hodiny. Já jako Zorkal a tři hráči za postavy. Stručně vylíčeno:
Postavy se postupně napakovávaly poklady a já občas zkoušel útok, když to vypadalo nadějně. Často jsem svou oběť zranil tak, že už měla jen jeden život, ale oni se z toho vždycky dost důmyslně vysekali a hodně dlouho se mi nedařilo dát onen kýžený killing blow, což mě docela deptalo. Výsledkem bylo, že nakonec byli všechny postavy, ale i Zorkal na třetí úrovni. Padlo však mnoho různých lektvarů a karet požehnání. Na rituály jsem neměl moc štěstí a většinu jsem jich vypotřeboval bez nějakého zásadního efektu. Myslel jsem, že je se Zorkalem konec. Moje armáda byla vyhlazená a postavy byly uzdravené a měly rodící se nestvůry pod kontrolou. Neměly ještě ani jeden artefakt a IMHO právě tohle byla pro ně vhodná chvíle k závěrěčnému útoku. Hamižnost jim ale nedala a rozeběhly se ještě pro těch pár pokladů, které na mapě zbývaly a poskytli mi tak chvilku na regeneraci. Soustředil jsem své skomírající síly do krypty, v jejíž blízkosti postával Kaerdrak, kterého jsem zabil bleskovým útokem mumie, kostlivců a krys, které přiběhly teleportem. V kryptě jsem pak celkem úspěšně vzdoroval náporu hrdinů. Mumie jsou super, velmi silná zbraň (!), v řadách hrdinů rozsévaly zkázu. Osvědčila se mi jejich spolupráce s píkaři. Obojí jsem mohl na třetí úrovni vyvolávat přímo v kryptě, kde probíhal boj, což byla obrovská výhoda. V téhle situaci sebral Gor první artefakt a v následujícím tahu byl mumií a píkařem uvězněn ve výklenku artefaktu a zůstal tam s jedním životem. Hráči všechnu pozornost upřeli k jeho záchraně a Almanor za to zaplatil smrtí. V poslední snaze získat artefakty, byl zabit i Ragnar a postavy se vzdali.
Myslím, že prohra postav byla způsobena spíš jejich herní nezkušeností (ačkoli mě několikrát dost nemile zaskočili) než mým taktickým uměním :)

Střela je můj oblíbený poklad. Zejména z taktického hlediska může hrát velmi významnou roli. Zatím jsme ji používali tak, jak ji popisuje ALISTAIR. Kdyby se řídila pravidlem pro střelbu, nebyla by to zdaleka tak silná zbraň.

ALMAD: Ha, mystická shoda. Zrovna se mě na střelu ptal brácha. Nejsem pravidlový expert (finální instance je řekl bych id Zorkal :) ale můj názor je tento:

- střela je "poklad", tj. nevztahují se na ni pravidla pro střelbu ani pro kouzlení
- střela letí po polích, jako kdyby chodila, tj. i za roh
- nezaráží se o nestvůry, tj. najde svůj cíl i třeba schovaný za chumlem upírů...

Magická střela je kouzlo, tj. za roh, nebo střela, tj. rovně? ,)

ONDRASH: jo ja vim trosicku error... se stava... i v lepsich rodinach..

no to my prave taky ne :)

haha