DARJEEL: to odlišování se s konstrukcí nijak nevadí. mám tam bejt diferenciace :) ..ale z tohoto termitu se tu v auditu blije. samo, hranice nejsou nejsou pevny. systém se vztahuje sám k sobě by si "uvědomoval" čím/co je nebo čím/není a co je ten zbytek, kterým není ani on a ani to není to co není on neřeší, resp. řeší, až když ten zbytek (noise) příjde nějak na program dne. systém nemá kapacitu řešit to vše v celku najednou. dycky mu zůstane víc možností, než kterejma může operovat.

ta diferenciace se týká systému a jeho prostředí. jsou v zájemný jednotě (i když jednotě diferenciace). není nic, co by mohlo být prostředí, aniž by byl nějaký systém a není systému, který by nebyl v žádném prosředí.

sebekonstrukce systému se děje vnitřní diferenciací a zároveň diferenciací od prostředí.

a pohybujeme se ve smyslu. všechny to dění systém x prostředí se týká atribucí smyslu - systém sám se sebou a systém s prostředím.

ono to je takovýto klasický ontologický (západní:)): co jsem já a co je svět kolem. pokud přijmu to, že jsem a nejsem jenom já.

sémantiky vo vejkendu asi až.

jenom dodám, že souvisej s vytvářenim schématizací redukce smyslu a vytváření "pole" možností, jak smysl proběhlej bordelem redukcí a selekcí a generalizací a vyjádření a rozumění se ukládá na "horizontech" :)

pokud by chtel nejaky (nastavajici) bakalar pokracovat ve studiu sociologie kultury z ponekud jine (ale ne sociologii kultury uplne cizi) perspektivy, dovolim si upozornit na novy obor http://kulturalni-studia.cz
prihlasky lze podavat do 20. 5.

pokud vite o nekom, koho by tato informace mohla zajimat, budu samozrejme vdecny za jeji zprostredkovani...

(pokud to moderator vyhodnoti jako OT ci neprimereny reklamni spam, omlouvam se)

BALVAN42: ja myslim, ze to neni ani tak rozlisovani, jako spise konstrukce hranic (daji se plus minus libovolne posunovat). samozrejme ty hranice (identity) konstruujem tam, kde "se to hodi", kde je dobry setting.

a do semantiky pod.. :]

BALVAN42: zen je moc prestrelenej, tam uz te to hodi za intelekt a kdyz mas vsech pet svestek pohromade, tak je to f klidu: "cerpam vodu ze studne, sekam drivi"... :-)

ACHERON: no koukam, ale jeste by mel teda zaradit rectinu, nebo nakej podobne machrovskej jazyk, kterej se tisic let nepouziva za hranicema toho statu. Ja to s tou slozitosti delam taky a obcas se setkam s otazkou (od nekterych vyucujicich) "nemuzete to napsat jednoduseji?" poslat je zpatky na stredni mezi úče nemuzu zejo. A zase na druhou stranu si rikam: jako je to forma exkluze dementu, nicmene zas ma to hodnotu, kdyz tomu nikdo krome me nerozumi? :) hyperboluju trochu...

BALVAN42: ne

ACHERON: dimenze časová, faktová a sociální, se podílí na schematizacích při selektivní redukci smyslu při sebereferenčních operacích. "identita" vzniká vždycky rozlišovánim se systému od prostředí a rozlišovánim vlastních elemetů vztahováním je mezi sebou.

pohybujem se v komplexitě. komplexita je označuje stav nedostatku informace ke kontrole sebe sama a prostředí. komplexita je v podstatě problémem kapacity systému, která je omezená.

hele, komunikace vytváří vlastní systém. je to syntéza aktuálních obsahů vědomí. pokud je komunikace systém, tak se dá trochu s nadsázkou řict, že to je právě tak kolektivní identita.

sémantiky. již jsem zmiňoval sémantiky?

DARJEEL: o nic menší problém, než brát rozum ze zenovejch textů :)

DARJEEL: heidegger je vůči tomu, co tu představuje balvan, primitivní mechanicista a esencialista :)

ACHERON: yop

DARJEEL: ok, tak to si rozumime.

BALVAN42: jo no jo, to je ale jak zabyvat se heideggerem... :-/

ACHERON: dal jsi tomu tecku jak se patri, ovlivnuji interakce (v sociologickym pojeti) jen neprimo. sak to rikam od zacatku. muj post byl jen od toho, abych naznacil, ze zas jako se pracuje s pojeti interakce, kteremu by se melo rikat spise intraakce...

BALVAN42: hele mám dotaz na tu identitu. jednotlivá identita je multiúrovňová, tím myslím funguje na průsečíku několika kolektivních identit. jak toto můžeš do toho zapojit? jakože by systémy komunikace taky byly multiúrovňový a plodily by smysl na různých úrovních nebo ako? nebo musíme v systémovým paradigmatu zrušit pojem kolektivní identita? :)

kurva výpadek servéru mi smáznul prima odpověď.

DARJEEL: jop. to je celá kapitola vztahu systém x prostředí tohle.
vstupujou tam pojmy jako komplexita, sebereference, selekce, redukce, diferenciace. jedním slovem autopoiesis.

sebereferenčníma operacema (dá se říct interakema v rámci vnitříního světa osoby) vytváří systém svojí identitu. obsahy identity vstupují do selektivních operací komunikace, tedy překračují danou osobu. atp. :)

je to prostě peklo, absolutní peklo! :)

ACHERON: jestli tu chceš rozjet Lacana ovšem, rád se nechám poučit :)

DARJEEL: kdybych byl drsnej, tak bych ti řekl, že s takovým pojetím interakce můžeš jít tak do auditoria o psychologii, jak už jsi předtím naznačil :)
tím pádem si nemusím nic číst, protože jak už jsi řekl - je to pro mě irelevantní. pokud chceš nějaké psůobení sil uvnitř jedince nazývat interakcí, budiž - pak ale jde, jak už jsem naznačil, a jak zřejmě chtěl říct BALVAN42, o interakce ovlivňující pouze jednání jedince, a interakci mezi jedinci ovlivňuje až nepřímo. tudíž se nemá smysl bavit typem "je interakce jako interakce, stejně se tomu říká, tak což". zde jsme se bavili o interakci mezi jedinci, do nichž vnitřní představy při žehlení košil nepatří nebo patří jen silně nepřímo - inetrvenuje ti tam totiž symbolický systém a systém komunikace minimálně.

ACHERON: precti si knihu psychologie komunikace od vybirala nebo neco o komunikaci od Planavy nebo neco zahranicniho, interagovat muzes i v ramci vnitrniho sveta - samozrejme tedka nadhazuju psychologickou literaturu.

BALVAN42: no ty jo, ty pises stejnym stylem jak ja, naprosto necitelny pro kohokoliv krome autora ;] ne dobry je to, akurat nechapu tu vazbu na interakci v ramci vnitrniho sveta jedince. Jestli chces rict, ze je provazana s ostatnimi tak samozrejme a to vice cestami.

DARJEEL: nejni to sociologicky irelevantní. např. na tomto je založená teorie komunikace Luhmanna.

tuto ukázka s jednoho mého zlomkového textu o syst.pojetí komunikace.
nevim jesti správně operuju s pojmem vědomí (mind), ale mi jako pidlikologovy jde o komunikaci, která transcenduje mind a vytváří sociální systémy. zároveň ale mind a soc.syst jsou v koevoluci, takže nelze je od sebe v žádnym případku odpárat. V momentě kdy jako pidlikolog začnu se babrat v mind, dostávám se do jinčího modu explorace, než když si začnu hrabat v komunikaci. V ten moment se taky začínám ptát seba a druhejch, kdo doprdele vlastně jako obaservující pidlikolog jsem? :) ...a to zůstane věčnou otázkou s hafobilijonem odpovědí :) a v tom je ten paradox.

Referenční struktury vzniklé symbolickou generalizací se zjednodušují v očekávání, která ovšem zároveň onu generalizaci (při aktualizaci smyslu) provádějí a korigují. Očekávání umožňují předvídat, na jaké hladině generalizace se formuje sociální situace, a následně po ověření i reagovat. Protože obecná teorie sociálních systémů pracuje s behaviorálními očekáváními, která vlastně tvoří strukturu systému, je nutné přijímat do struktury všechna očekávání - to znamená očekávání vztahující se jak na humánní, tak i ne-humánní oblast (například očekávání od budíku, že bude ráno zvonit). Koncepce očekávání ukazuje na fakt, že referenční struktury objektů nebo témat mohou být účinné jenom a pouze ve zjednodušené formě (opět pracujeme s omezenou kapacitou systému, který vzniká právě vymezením svého smyslu z komplexního prostředí). Zjednodušená forma umožňuje lepší a rychlejší orientaci. Symbolická generalizace, pomocí níž získávají identitu typy, události, věci, osoby a koncepty, atd. je také účastná a vytvářená v sesíťovaných očekáváních a samozřejmě závisí na zkušenostech a jednání. Proces generalizace očekávání na jedné straně umožňuje selekci z celku všech možností, a tím reprodukuje komplexitu smyslu, aniž by ji nějakým způsobem musel ničit a znovu utvářet. Na druhé straně tento proces přemosťuje diskontinuity ve faktových, časových a sociálních referencích, a proto, i když se situace změní, mohou očekávání dál pokračovat.

Generalizace, stejně jako selekce, určují pole možností a tyto možnosti zviditelňují - to vede ke vzniku strukturované komplexity, tj. organizované komplexity.

Se smyslem operují jak sociální, tak psychické systémy. Oba dva tyto typy systémů jsou ve vzájemné koevoluci. To, co oba typy odlišuje, je výběr vědomí nebo komunikace jako operativních forem. O vědomí mluvíme v tom případě, když je smysl svázán s vlastními pocity, a o komunikaci mluvíme v tom případě, když je smysl svázán s porozuměním druhému. Ovšem komunikace je možná pouze jako událost, která transcenduje uzávěry vědomí: jako syntéza více než jednoho obsahu vědomí

ACHERON: Jasně, viz třeba tohle rozebírá u pojmu sociální deviace se slušnými odkazy Hrčka.