• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    BALVAN42Sociologie
    BRKOUS
    BRKOUS --- ---
    ACHERON: Druckera uz jsem si projel, ale potreboval bych neco aktualnejsiho a predevsim vyzkum jejich motivaci a rozhodovaciho procesu.
    ACHERON
    ACHERON --- ---
    BRKOUS: že by něco od Druckera?
    BRKOUS
    BRKOUS --- ---
    Ahoj, nevite o studii, ktera by rozebirala postaveni manageru uvnitr spolecnosti a co ovlivnuje jejich rozhodovani?
    Cetl jsem k tomu The New Spirit of Capitalism...
    ACHERON
    ACHERON --- ---
    ENDLIFE: myslím, že to je špatná volba tématu vzhledem k osobní angažovanosti v celém procesu a nějaká obhajoba vlastní angažovanosti je pak sekundární. V jakém teoretickém rámci, případně jakou metodu chceš použít pro analýzu toho procesu?
    ENDLIFE
    ENDLIFE --- ---
    Mám prosbu – jako diplomku (na FSS MU) dělám case study o ustavování instituce, konkrétně specifické komise, která rozhoduje o rozdělování stipendií na kulturní aktivity studentů u nás na fakultě. Sám jsem byl členem týmu (tzn. studentské komory fakultního senátu), který to celé navrhl a implementoval. Rád bych to celé zpracoval tak aby to bylo přínosné jednak pro nějaká budoucí srovnání, ponaučení se, inspiraci apod.

    Vzhledem k tomu, že jsem byl aktivní member celého procesu, tak hodně řeším situovanost sebe sama coby aktéra/výzkumníka a procházím si literaturu. Měli byste nějaké tipy pro to, co bych si měl načíst? (Sám už jsem prošel celkem dost literatury, většinou se týká především sběru dat, tak ještě zkouším, co se dá objevit.) Předem díky!
    TLAMPAC
    TLAMPAC --- ---
    ELLTY: nechápu, proč by rozvodovost, sňatečnost a porodnost měly korelovat s politickými o občanskými právy? Ještě tak možná rozvodovost - občanská práva, ale v kontextu demokratizace a sekularizace západních společností.
    TLAMPAC
    TLAMPAC --- ---
    ACHERON: ahoj, jestli je to otázka, tak mám na ni k dispozici pouze svůj názor: vertikální důvěra dost možná neřeší integraci jedince ale integraci institucí do společnosti. Nedůvěra ve státní politické instituce nepředpokládá slabou integraci jedince ale to, že politické instituce nerezonují se strukturou.

    Příklad: italská mafie vznikla jako nedůvěra v italský stát, ale ty, jež se aktivně či pasivně mafie týkala, nebyli vzájemně sami neintegrovaní, pouze italský stát neodpovídal společenské struktuře jižní Itálie a proto zde byla velmi nízká vertikální důvěra.

    Je to názor. Dává smysl?
    ROZTE
    ROZTE --- ---
    TLAMPAC: super :)
    diky
    ACHERON
    ACHERON --- ---
    TLAMPAC: prosim te v mereni anomie se meri i vertikalni duvera, tzn. v instituce, jako symptom anomicke situace. Tzn. predpoklada se tam vztah mezi mirou integrace jedince v socialnim prostredi a jeho vztahem v instituce. Viz teor background k Srole scale
    SPLIFFBOY
    SPLIFFBOY --- ---
    ACHERON: mě teda z dotazu nutně nevyplývá, že by ji nečetl. chtěl zajímavý příklady a já jsem za ten jeho dotaz rád, protože ten příklad od TLAMPAC: ze života s povodní se mi moc líbí...
    ACHERON
    ACHERON --- ---
    ROZTE: co si třeba přečíst tu esej od Mertona než se ptát na těch internetech?
    FEFERONIE
    FEFERONIE --- ---
    ROZTE: strach z krachu banky. lidi začnou vybírat vklady jako šílení a banka tím pádem lehne:)
    TLAMPAC
    TLAMPAC --- ---
    ROZTE: u nás v Děčíně byla při povodních panika, že až přijde vlna, odříznou se zásobovací cesty a nebude chleba. No, tak lidi skoupili chleba do zásoby, viděl jsem starší pár s 15ti bochníky. No, a chleba záhy došel :)

    Živé jsou příklady ohledně výzkumů volebních preferencí, zvláště u stran na 5% hranici podpory...
    DUNAR_
    DUNAR_ --- ---
    BOBR: Btw. kdo ted plati Kohouta?
    ROZTE
    ROZTE --- ---
    nz

    Nenapadá vás někoho zajímavej příklad na sebenaplňující se proroctví?
    BOBR
    BOBR --- ---
    http://bit.ly/Y85dFu

    Vzápětí klade Pavel Kohout zásadní otázku: Jak to, že po odchodu masy lidí z venkova všichni našli zaměstnání . „Kam se poděly ty desítky procent zemědělských dělníků, děveček a podomků?“

    I když nejsem ekonom, odpovědi na banální otázky znám. Masa lidí tehdy přešla ze zemědělství do průmyslu, tedy ze sektoru s nižším tempem zvyšování produktivity práce do sektoru s vyšším tempem. Dnes naopak masa lidí přechází z průmyslu (který je delokalizován) do služeb. Jdou tedy opačným směrem - ze sektoru s vyšší produktivitou práce do sektoru s nízkým tempem jejího zvyšování. Zároveň se k žadatelům o práci zapojily ženy, zatímco děvečky, které si vzaly i málo kvalifikovaného dělníka po válce do práce jít nemusely a dávky nepotřebovaly, jak jsem již naznačil. Doučovat elitní ekonomy ve svém volném čase (a co je ještě horší – úplně zadarmo) podobné banality, tak takhle jsem si kapitalismus nepředstavoval. Zbytek lze dostudovat v kterékoliv knize vzdělaného dánského ekonoma Espinga-Andersena.
    TLAMPAC
    TLAMPAC --- ---
    ROZTE: to je přesně ono, díky moc!
    ROZTE
    ROZTE --- ---
    TLAMPAC: napadlo mě EVS (Evroepan Value Study), ale pak mě napadlo, že vlastně nevim, jestli tam bylo něco přímo k tématu o:)
    Rozhodně tam byla velká baterie na to, jak lidi důvěřují institucím.
    ACHERON
    ACHERON --- ---
    TLAMPAC: myslím, že Šafr o tom něco psal a měl na to grant, vyšla mu o tom knížka, tady teor. background: http://dlib.lib.cas.cz/2778/
    TLAMPAC
    TLAMPAC --- ---
    ACHERON:
    THORGRIM:
    Ahoj, díky moc. Potřebuji nějakou studii nebo data za ČR..
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam