ENDLIFE: myslím, že to je špatná volba tématu vzhledem k osobní angažovanosti v celém procesu a nějaká obhajoba vlastní angažovanosti je pak sekundární. V jakém teoretickém rámci, případně jakou metodu chceš použít pro analýzu toho procesu?

ROZTE: strach z krachu banky. lidi začnou vybírat vklady jako šílení a banka tím pádem lehne:)

ROZTE: u nás v Děčíně byla při povodních panika, že až přijde vlna, odříznou se zásobovací cesty a nebude chleba. No, tak lidi skoupili chleba do zásoby, viděl jsem starší pár s 15ti bochníky. No, a chleba záhy došel :)

Živé jsou příklady ohledně výzkumů volebních preferencí, zvláště u stran na 5% hranici podpory...

http://bit.ly/Y85dFu

Vzápětí klade Pavel Kohout zásadní otázku: Jak to, že po odchodu masy lidí z venkova všichni našli zaměstnání . „Kam se poděly ty desítky procent zemědělských dělníků, děveček a podomků?“

I když nejsem ekonom, odpovědi na banální otázky znám. Masa lidí tehdy přešla ze zemědělství do průmyslu, tedy ze sektoru s nižším tempem zvyšování produktivity práce do sektoru s vyšším tempem. Dnes naopak masa lidí přechází z průmyslu (který je delokalizován) do služeb. Jdou tedy opačným směrem - ze sektoru s vyšší produktivitou práce do sektoru s nízkým tempem jejího zvyšování. Zároveň se k žadatelům o práci zapojily ženy, zatímco děvečky, které si vzaly i málo kvalifikovaného dělníka po válce do práce jít nemusely a dávky nepotřebovaly, jak jsem již naznačil. Doučovat elitní ekonomy ve svém volném čase (a co je ještě horší – úplně zadarmo) podobné banality, tak takhle jsem si kapitalismus nepředstavoval. Zbytek lze dostudovat v kterékoliv knize vzdělaného dánského ekonoma Espinga-Andersena.

TLAMPAC: napadlo mě EVS (Evroepan Value Study), ale pak mě napadlo, že vlastně nevim, jestli tam bylo něco přímo k tématu o:)
Rozhodně tam byla velká baterie na to, jak lidi důvěřují institucím.

TLAMPAC: myslím, že Šafr o tom něco psal a měl na to grant, vyšla mu o tom knížka, tady teor. background: http://dlib.lib.cas.cz/2778/