COULEEN: Souhlasím. Podle mého názoru neexistuje opravdový "rozený" ateista. Člověk je jaksi "stavěn" k tomu, aby v něco věřil, třeba i sám v sebe. Se strátou veškeré víry, ztrácíme cestu, ztrácíme sami sebe. Jak řekl tuším Voltair "Kdyby Bůh neexistoval, museli by si lidé nějakého vymyslet."
K tomu co jsi rozebíral dále: Jsem rád že jsem se pochopili :-). Dále bych k tomu chtěl dodat, že je spousta lidí, která se dá členit podle mentality. A tedy i jejich víra, pokud opomineme zatvrzelé ateisty, se dá rozdělit do různých přístupů: dogmatické jedno náboženství z přesvědčení, ze zvyklosti (rodina/prostředí), jedno náboženství s přesvědčení ale se svobodomyslným přístupem. Pak můžeme brát lidi, co si vytvořili určitý systém svého náboženství, založený na jednom náboženství a jeho rozšíření, upravení atp podle zkušenosti a vědomosti, tak, jak to cítí oni. Nebo růžné nábožensko-filozofické fůze.
WENOUSH: To je problém veškerých církví a veškerých sekt a spousty filosofií, že vždy to půjde jen z dalšího člověka. Je dobré mít svého guru, pokud vás "povede po cestě tak dlouho a tak dobře, dokud nepůjde sami a rozhodnete se, kam vůbec půjdete. Protože jak se mohl člověk vůbec před tím rozhodnout, když se teprve plazil v prachu bytí a neviděl ani metr před sebe."