OMI: Promiň, ale co je rozmazlování jiného, než naprosté rozvracení výchovy (tedy těch rodiči určených mezí a pravidel?)
Mně děda rozmazloval až hrůza a až poměrně drsná třída na základce (plus stěhování od prarodičů k mamky novému příteli) mě naučila, že nejsem žádná princezna.

Jinak žiju jen s mamkou a bráchou a mám nejlepší mamku na světě. Mám s ni vztah jako s nejlepší kámoškou, můžu jí říct všechno (a že například kdysi velmi špatně snášela můj vztah s holkou) a vím, že vždy bude stát při mě.
Nedovedu si představit, jak bych některé věci přestála, kdybych neměla tak skvělou mámu...

MIKATCHOU: hustý...to by mi bylo líto,že ani nepogratulovali...a to je přesně ono...to neustálý řešení toho,co se zase kua děje?co jsem zas provedla?

třeba ted dost intenzivně řešim to, že mi mí drazí prarodiče už od úterka nebyli schopní odepsat na sms v níž jim oznamuju, že se ze mě dnem 25.9.stala čerstvá magistra... máme takový zvláštní vztah, nicméně na sms mi odepisovali dycky, tak nevim proč ne na tuhle. Možná dědu sere že sem nevystudovala psychologii abych po něm mohla převzít jeho praxi, nebo já nevim....

JUASINHA: no jasně... já řešim svý prarodiče předevšim... je tahle diskuse i o nich? ačkoliv vlastně poslední rok a půl je to i muj čerstvě rozvedený a čerstvě oženěný fátys... už to neni co to bejvalo s nim....

MIKATCHOU: jako ne,nic konkrétního,jen jsem zjistila,že je vlastně celý život řešim a že to není normální a že možná má někdo ten samý problém...

ORIKA: ráda se seznamuju, ráda lidem naslouchám, mám-li čas...

a vypadám jako člověk, který pomůže, když může... i když realita je už teĎ trochu jiná... nenechávám se už do cizích problémů vtáhnout... ale že mě to už stálo v životě hodně sil...

jenže Blondýnka má nějaký starý informace, já už tři roky s vědomím lékaře léky neberu... chodím k psychiatrovi jen na psychoterapii

ORIKA: myslím, že to buď řekl manžel nebo jsem to někomu kdysi před lety řekla v poště a on to roznesl... asi nebude náhoda, že ten člověk měl nick parožnatce... ale los se nejmenoval...

POA: ty ty lidi na sebe snad nějak nabaluješ nebo co..přijde mi, že si magnet na problémy nebo že se kolem tebe vyloženě koncentrují, protože zatímco jiný lidi nepotkaj nesvéprávnýho člověka ani jednou za celej život, ty jich znáš hned několik...jak to děláš?
POA: prosím tě a jak se soukromý záznamy od psychiatra dostanou ven? jak se vůbec může někdo (kdokoli, lidi ve škole/zaměstnavatel/sociálka) dozvědět o tom, že si brala nějaký léky na psychiku, pokud jim to ty sama neřekneš? (teď pomineme exmanžela, kterej to pravděpodobně nabonzoval...mě zajímá, jak je vůbec možný, že se něco takovýho dostane ven a že kvůli tomu můžeš mít problémy)

Aha, no doufam ze to neni tak jednoduchy. ID Blondynka bych neresila, myslim ze ta ma po celym Nyxu zavarenou reputaci :)

MEESHA: definuje se to tím, že přijmeš od lékaře nějaký ten receptík... a byť na čas jsi ochoten brát nějaké léky...

pročti si třeba tuhle diskuzi [ BLONDYNKA @ Brňáci!!! Chcípnul v Brně pes, nebo žijeme ve vířivém tempu velkoměsta? ]
a jak se o mně vyjadřuje ID BLOND7NKA... pár let zpět o mě psala, že jsem nebezpečný psychopat... a to mou diagnozu pravděpodobně zná moc dobře, ale rozhodně ne ode mne!!

POA: Psychicky nestabilni jedinci to jsou snad vsichni na svete ne :) bo se to nejak definuje?

OMI: já taky počítám do tisíce ve chvíli kdy moje matka otevře ústa... když mi začne vysvětlovat, že takhle jak to dělám to přece nejde...

my máme ve sklepě zásoby jídla ... to by nebylo řešení...

NUFINKA: věř tomu, že to není ojedinělý případ

jakmile máš nálepku jen psychicky nestabilního jedince, jsi jednou nohou v pr...

já takhle málem přišla o dceru z prvního manželství, když se projevily na úřadu péče o dítě manželovy spasitelské sklony... až odvolací krajský soud a dobrá a ne levná advokátka mi pomohly zvrátit situaci... hlavní argument a snad i jediný byla moje diagnoza... nikoho nezajímalo, ani co chce dcera, bylo jí tehdy 10

MEESHA: o tom bych mohla napsat knížku... věř tomu že ano... já kdybych poslouchala negativní sugesce personálu (myšleno lékařů) na pouhém Krizovém centru... tak je ze mně fakt ubožák nebo jsem si šla hned hodit lano... ale to by bylo na dýl a sem to nepatří...

já měla štěstí, že přestože moji rodiče nejsou rodiči mých snů... podrželi mě... a za to jim jsem fakt vděčná

mám další případ v mém okolí... dcera mého učitele Zeměpisu ze základní školy... nevím nic bližšího, ale hodně let se lěčí... jim už je taky kolem osmdesáti... připravili ji soudně o dítě... je v jejich péči... ona se s vlastní dcerou smí vidět, jen když oni mají dobrou náladu... a přitom už to evidentně nezvládají... ta dívčina je z toho strašlivě nešťastná... že nemůže svojí dceři, která půjde zanedlouho do školy ani přečíst pohádku před spaním, ani dát pusu a popřát krásné sny a klidný spánek... babička s dědečkem si to totiž nepřejí...

já při svých problémech vlastně procházím růžovým sadem... tohle nevím, jak bych zvládla

POA: ORIKA: když se někdo léčí na psychiatrii, je možné skoro všechno

Pockej pockej to snad zas ne :))

REBECA: Spíš měl radost, že se ti nic nestalo. Plechy vem čert, nový děti si za ně nekoupíš.

to zbaveni svepravnosti je zda se potiz jen tehdy, kdyz je to nutne...

znam mladika X jehoz otec byl na vysobe funkci v jedne univerzite zde v CR... Kdyz mu bylo 16 let, nasel jeho otec jeho sbirku erotickeho ctiva konkretniho otcem neschvalovaneho zamereni..... mladik stravil 5 let na psychitrii a nebyt skonu otce po nemz matka podala navrh prezkoumani, je tam dodnes

v pondelok som forovi naburala auto...lol...skoda za 150L
a celkom ma prekvapil jeho rozumny rodicovsky pristup,mozno je to len nahoda ze mal dobru naladu ale povedal ze ide len o to ci som sa poucila...
samo ze som mu musela kupit mastnu flasu cabernet sauvignon..(=

SHEALA: přesně tak, já s rodiči ani s kámošem problém nemam...

SHAMPOO: Zvažovali jsme buď uměleckou školu, nebo pořádenj řemen. Uvidíme, co vyjde levněji.
POA: Klidem? Já? To se chlapec špatně narodil. Tělesný tresty jsem zavedl už dávno, to bych se už probudil s vidličkou v oku (zatím jenom v uchu).

Von je hodnej, von se jenom hledá. Hledá ty hranice a protože když nejsme doma, hlídá ho bába, musí je pořád ověřovat. Dycky mu nějak vymezím svět a když přijdu domů, koukám, že bába ty hranice mezitím zrušila. No co má chudák kluk dělat, než si v tom dělat jasno pokusem.

Takže když jí přestříkal oblíbeného kocoura na zeleno a ona se dožadovala potretání, čistě jsem se jí vysmál a poslal kluka, ať si to s ní vyřídí sám (to bych ho řezal od slunka do slunka, to nejde) a hned mi tu výchovu sabotuje trochu míň.

Obecně -- tchýně patří do sklepa a zahodit klíč. Babičky jsou tu od toho, aby rozmazlovaly a utěšovaly, tak ať se nepletou do výchovy.