JUASINHA: matka je daleko a je to stejný peklo... stačí i po telefonu

GEDI: a není třeba hlavně chyba v tom společném soužití?ono se totiž řiká,že ty dvougenerační domy jsou fakt průser,ale nevím o tom nic,tak by mě to zajímalo

MEG: aha,počkej,tak to jsme se asi moc nepochopily:-))já měla hlavně na mysli alternativní školy(hlavně tedy ZŠ),kde mají od první třídy k dětem úplně jiný přístup,hlavně co se týká výuky(jeden "druh"těch škol začíná na W...ale jméno si fakt nepamatuju,jednou o nich byl článek v Reflexu...)
Soukromé gymply za nic výjmečného nepovažuju....Byla jsem naprosto stejný případ jako tvůj syn...po sedmé třídě jsem se nedostala na gympl,tak jsem šla na soukromej,kde nabírali ještě v červnu.Šla jsem tam s tím,že po dvou letech to zabalim a půjdu jinam...jenže jsem tam zůstala a doteď toho lituju.Ta škola mi nic moc nedala a ač jsem měla spolužáky v pohodě a nikdo moc neřešil,jestli tvoje rodina má prachy,tak to tam obecně cítit bylo...A samozřejmě tam byla hlavně koncentrace dívek,pro které byl o moc moc důležitější vzhled než co mají v hlavě,takže na tak malou školu tam bylo neuvěřitelné množství anorektiček apod...málokdo snese takový nátlak...No a o drogách a alku taky nemluvě,ale kde to není?
BNC: víš co,nechci ti nějak v tomhle odporovat,ale tohle je myslim,přirozený lidský chování...není to pouze o tom být IN,ale člověk se přispůsobuje svému okolí...a je málo lidí,kteří se nenechají ovlivnit většinou,ale i ti si pak najdou tu svojí většinu....
A abych pravdu řekla,tak to profláklé tvrzení,že děcka začnou kouřit,aby byly v partě(nebo spíš,aby z ní nebyly vystrčeny)je trošku blbost...Myslim,že většina to chce prostě zkusit a kdo ti to nabídne?přeci parta,která už kouří...a když ti to nechutná,tak o.k....Já mám aspoň s těmahle "partičkama"dost zkušeností a nikdy jsem neviděla,že by se kvůli tomu někdo někomu třeba smál...btw ty si taky zkusil alkohol....nechutnal ti o.k.,jiným jo....
Copak ti nic neřiká chuť zakázaného ovoce?a to přeci není o "zhypnotizovaném stádu ovcí" ....je to o tom pokušení....
Jinak ke stádu ovcí...byl jsi někdy na nějaké demonstraci/davové akci?všiml sis někdy chování lidí v davu?

POA:
Podobně jako Ty s dcerou to já mám s máti (aby to bylo ještě veselejší žije u nás v baráku).Když se k nám stěhovala slibovala jak my bude pomáhat s dětma a kde si cosi. Dceři je 14 měsíců byla s ní venku třikrát a to jednou když jsem to chtěla jako dárek k svátku. Hádky byli na denním pořádku. Až jsem řekla dost a stanovila pravidla slušného chování. Všechno si v domácnosti dělám sama (a to ještě přestavujeme) jediná její pomoc je že pohlídá dceru když odvádím syna do školky. Jinak sedí u sebe v pokoji a hraje karty na netu.
Během hádek se řeklo spousta věcí které se říct neměli. A já nad ní zlomila hůl. Vyperu jí prádlo, pokecám s ní o počasí a dál? Nic. . . . Nevím jestli je to na trvalo nebo dočasně ale momentálně je to paní která s námi bydlí nevadí mi ale kdyby se odstěhovala nelitovala by jsem.

JUASINHA: no dobrá, řeknu to na půnou hubu: od spolužáků z prominentních rodin skutečně nepochytil nic jiného, než jak se ubíjí čas, kde se dá sehnat fet a jak se dá utratit spousta peněz... a o tuto "výjimečnost" jsme opravdu nestáli. :-/ kantořům to bylo jedno, oficiální doktrína byla "my to sice víme, ale nic s tím nemůžeme dělat".

neskutecny jak sou lidi dneska tak strasne podobny stadu ovci.. jeden za druhym jak zhypnotizovany... on zacne kourit tak ja taky at sem IN...
nerozumim nechapu nestiham nepochopim nesnasim

POA: ale před ségrou ani muk! ;-)

MEG: máš pravdu v tom,že sice dítě můžu dát do nějaké alternativní školy a ono v pubertě na truc bude děsně chtít být děsně IN a vyznávat styl života,který jeho rodiče nemaj rádi a ukázat jim,že oni jsou ti trapní rodiče....
Btw tohle se řešilo trochu v klubu o vegetariánství,že sice své dítě z nějakého přesvědčení někdo může vést k vegetariánství,ale ta pravděpodobnost,že v pubertě na truc bude chodit k McDonaldu a vyznávat co největší konzum,aby šel proti rodičům je velká....
Ale mám furt naivní představu,že když se bude pohybovat v trošku neobvyklém kolektivu a škole,která ho povede jinak než ostatní,tak že mu to dá něco víc....okolí ovlivní strašně moc(imho)

MEG: skvělý... domluva jako se psem :-) rozesmála jsi mě

POA: moc jí nepomáhám. malý je rok a čtyři měsíce a hlídala jsem potřetí... jsem málokdy k dispozici. ale právě proto se snažím vyhovět, když to náhodou jde. a mlaá byla skvělá. ona sice moc nemluví, ale dost rozumí, tak jsme se domluvila. asi zhruba jako s naším psem... ;-p

MEG: tak to jsem z toho nepochopila.... že ty jí teď pomáháš....

koncert, divadlo.... to už ani nevím co je.... a jak ráda bych někam šla.... do divadla strašně moc.... ale já věřím, že jakmile překonám nejhorší období, že se dočkám

POA: ale jak píšu, dnes je v opačné situaci (včera jsem jím bylahlídat malou, šli na koncert). ono asi opravdu není úplně snadné dospět. :-)

MEG: to zní dost podobně.... taky pro svýho miláčka by udělala všechno na světě... i pro všechny svoje kamarády

POA: mám o osm let mladší sestru. jednou jedinkrát jsem ji poprosila, jestli by mi nepřišla pohlídat kluky (bylo jí cca 22 let, studovala VŠ a moje děti byly těsně předškolní a nemocné). musela jsem ten den na důležité jednání. nejdřív mi to slíbila, ale pak to večer předtím odřekla s tím, že si její přítel nechal udělat víceméně kosmetickou a preventivní operaci hrazdičky v ústech a teď ho to bolí a nemůže moc jíst, tak je jí blbý ho tam chudáčka nechat samotnýho... už nikdy jsem ji o nic nepožádala. asi by na to dneska sama vrtěla hlavou.

POA: Ji dej cas, prijde na to casem a ty vydrz :)

POA: já rozhodně vím, že jsem dceři nezajistila pohodové idylické dětství.... tak jsem v podstatě ráda, že aspoň ona bude žít nějaký čas v klidu a pohodě,

ale moc to bolí.... to, že my ji nezajímáme vůbec... že je pro ni příliš zatěžující vůbec sem přijet.... že je to pro ni najednou moc daleko.... já se nedokážu vnucovat.... a nemůžu pořád ustupovat...nic by už ze mě nezbylo

JUASINHA: ale nepřestane milovat neznamená že bude vždycky stát za ním na úkor sama sebe....

mně se nechce popisovat příliš reálně naši situaci, ale jednoduchý to nemáme.... a dcera chodí na brigády a ještě ze mě tahala jen peníze a pomoct doma nechtěla a já se dostávám čím dál tím víc do dluhů.... měla jsem nemalé ještě pře dochodem manžela... a teď se mi ten směr finančních toků nedaří zvrátit zatím...

po ní jsem chtěla, aby občas hlídala malýho, abych si mohla najít nějakou práci nebo odpoledne chodit na rehabilitace... abych se dala trochu do pořádku.... jednou jedinkrát jsem to po ní chtěla, abych zrelaxovala.... pořád mi to pak otloukala o ústa.... nebylo jí to po chuti....

mně je hodně nepříjemný psát něco, že pak vypadám jako chudinka....

JUASINHA: to, co bude dítě v pubertě v životě řešit (jestli mobil nebo značkový hadry nebo ekologické problémy této planety) imho tak jako tak nejvíc závisí na jeho osobnosti. samozřejmě, kvalitní škola a dobří pedagogové mohou hodně ovlivnit. rodiče spíš ovlivňují dřív, proptože v tom věku se děti zákonitě od názorů svých rodičů odklánějí a hledají si svou cestu. někdy je to velmi očividná revolta, jindy to probíhá pod povrchem. ale je to zákonité zavržení hodnot předcházející generace (které ovšem ti samí lidé později téz začnou vyznávat).
náš starší syn se nedostal ze sedmičky na gympl, kam chtěl (státní), tak jsme to řešili dvěma rokama na soukromém gymplu v naději, že to bude pro něj zajímavější a lépe ho to připraví na vstup na gympl po dvou letech, ale bohužel nebyla to dobrá volba. asi jsou soukromé školy, které umí děti jak naučit tak zabavit a inspirovat, ale tato k nim nepatřila.

JUASINHA: já to taky zažila. moje maminka je (teda byla) taky učitelka. :-) když moje děti moc zevlujou (nebo jsou furt někde venku), tak se zeptám, jestli jsou do školy naučení. ale k učení se imho nikdo moc přinutit nedá, když sám nechce. a taky si myslím, že něco jinýho je desetiletý dítě a něco jinýho jsou moji kluci, kterým je 17 a 19. u toho staršího yloženě vítám, že škola nás informuje o prospěchu jen rámcově (propadá - nepropadá, má kázeňské problémy - nemá, hrozí vyhazov - nehrozí). v tomhle věku si myslím, že že by si měli děti uvědomovat, že se učí pro sebe a ne pro rodiče. já už jsem si svoje školy vyštudovala.

POA: vždycky jsem měla tak nějak zažitou představu,že ať dítě udělá cokoliv,tak ho matka nepřestane milovat a stát za ním při všech situacích....ale lehce se to píše,když pak příjde "tvrdá realita"je to horší....